„Zrovna nedávno jsem to počítal, na konci minulého roku to bylo už 55 let, co naše rodina spravuje výstroj pro Škodovku,“ začal poutavé vyprávění Petr Nykles.

Stejnou živnost měl totiž už jeho otec, který nejprve pracoval v družstvu Snaha, později se osamostatnil a přímo na zimním stadionu v Plzni spravoval boty, kalhoty či rukavice plzeňským hokejovým legendám, jakými byli například Sventek, Ebermann či Kajkl a celá řada dalších. „Jako malý kluk jsem chodil za dílny za tátou skoro denně. Chtěl jsem vidět zblízka slavné hráče a poslouchal jsem jejich vyprávění,“ vyznal se Petr Nykles.

Původně pracoval ve stavebnictví a teprve po úrazu ruky začal s otcem spravovat hokejovou výstroj. „Zpočátku jsem si myslel, že to bez táty ani nezvládnu. Ale jde to,“ pousmál se. Z borců nejslavnější české generace k němu chodil i Martin Straka, olympijský vítěz z Nagana i mistr světa a současný šéf hokejové Plzně.

„Traduje se, že třeba jeho spoluhráč Martin Ručinský končil kariéru ve výzbroji z Nagana,“ přidal Petr Nykles historku, kterou zná jen z vyprávění. Sám může potvrdit, že i ti nejostřílenější borci výstroj neradi mění. „Hrát ve vymačkané výstroji je příjemnější. Zvlášť u věcí, které mají přímo na těle. Profíci se kolikrát úplně bojí vzít si něco nového,“ vysvětloval opravář s tím, že rekreační hokejisté mají kolikrát na pohled lepší výstroj. „Hobíci už taky chtějí mít všechno značkové, nešetří na tom,“ říká. „To kdybych výstroj Martina Straky, když končil, položil před zimák, tak tady bude i za týden a nikdo si jí ani nevšimne,“ myslí si Petr Nykles.

On sám teď hlavně doufá, že už překlenul složité období, kdy se v době Covidu hokej moc nehrál. „Rok a půl jsem neměl skoro žádnou práci. Chodil jsem na brigády,“ doufá Petr Nykles, že nejhorší už má za sebou. Od loňského podzimu je také v novém, svoji dílnu přestěhoval z centra Plzně přímo na zimní stadion. Vrátil se tedy do míst, kam už chodil jako malý kluk za svým otcem.

„Teď jsem přímo u zdroje,“ říká jediný opravář hokejové výzbroje v regionu. A kde nejblíž má konkurenci? „Vím, že je někdo v Praze na Slavii,“ doplnil Petr Nykles, který pro kůži do rukavic na dlaně jezdí až do Brna. „Je hodně specifická, vozí se sem až z Ameriky. Vyrábí se z ní i výstelka do betonů a do lapaček. Normální kůže, když se namočí, zvrdne. Tahle zůstává pořád vláčná,“ popisuje rozdíl.