V desáté minutě si nekrytý Pletka rozhýbal Jána Lašáka v domácí kleci a bekhendovou kličkou otevřel skóre.

V polovině utkání sice na gólmana šelem v trestném střílení nevyzrál, ale poté bleskově využil další z přesilových her a výrazně přiložil ruku k výhře 2:1.

„Tři body z Liberce jsou cenné. Díky tomu máme po první čtvrtině na kontě devatenáct bodů, což je jen o něco míň, než byl plán," říkal hrdina úterního duelu.

Přitom nedělní porážce se Spartou 2:5 nejproduktivnější hráč Škodovky jen přihlížel.

Ne ale kvůli zdravotním potížím. Ten den se prostě nevešel do sestavy.

V úterý už však Pletka znovu operoval v elitní plzeňské formaci a byl jednou z opor vítězů. „Asi ta pauza pomohla," hlesl pětatřicetiletý matador.

To jste si říkal i v nedělním podvečeru?
Jen se na hokej koukat není snadné. Ani když jste marod, natož jinak. A zvlášť s přibývajícími roky se vše vstřebává hůř, ale trenéři se takhle rozhodli a já to respektoval.

Zdá se, že nucená absence vás probrala, zdravě naštvala. Je to tak?
Hlavně mi tam konečně něco spadlo, hned dva góly, a já mohl pomoct týmu. Ve dvanácti předchozích zápasech jsem skóroval jen jednou,
a i když jsem k tomu měl osm asistencí, přece jen platí góly.

Váš první zásah byl výstavní. Puk jste míchal tak rychle, že gólmanovi Lašákovi z toho musí jít zrak kolem ještě teď.
Soupeř mě nechal volného a Móza (obránce Vojtěch Mozík) mi ideálně přihrál. Lašák zůstal stát v bráně, já mu naznačil, že chci zakončovat do forhendu a on to sežral. Přehodil jsem si puk na bekhend
a střílel do prázdné brány.

Povzbudilo vás, že také druhý gól padl v početní výhodě, která zatím není pro Plzeň takovou zbraní jako v minulých sezonách?
Na přesilovky se v tréninku zaměřujeme, snažíme se hru zjednodušit, hodně střílet, ale chyběl nám i kousek štěstí. Puk se k nám neodrážel, teď ano a já ho vrátil do sítě. Zaplať pánbůh.

Málem jste slavil hattrick. Co nevyšlo při trestném střílení?
Sice jsem to neudělal úplně špatně, ale Lašák stihl kotouč vykopnout a puk se od tyčky odrazil ven. Škoda. V závěru nás Liberec ještě mačkal, ale Mensi (Lukáš Mensator) 
v bráně nás podržel.

Bylo těžké se otřepat z domácí prohry se Spartou?
Porážka se nedá jen tak přejít, takže jsme si vše s trenéry rozebrali, ale zápasy teď jdou rychle po sobě. Už v úterý jsme hráli v Liberci a bylo třeba se připravit. Což se povedlo. Podali jsme kolektivní výkon ve všech řadách, gólmanem počínaje.

Po výpadu do Liberce jedete znovu na cizí led – zítra do Litvínova a v neděli do Karlových Varů. Může to být v situaci, kdy se Plzni doma tolik nedaří, výhoda?
Možná v tom, že venku nemusíte tak tvořit hru. Naopak se můžete víc soustředit na defenzivu a snažit se využít chyb, které udělá soupeř. Bylo by dobré konečně bodovat ve více zápasech po sobě.

Jenže to samé bude chtít aktuálně druhý Litvínov, který
v úterý vyhrál ve Vítkovicích.
Nečeká nás také nic lehkého. Sice Litvínov není tak suverénní jako v úvodu soutěže, ale pořád je to silný, nebezpečný tým. Mužstvo mají pohromadě už pár let, věří si 
a chytá jim skvěle Francík (Pavel Fancouz). My ale chceme bodovat, ať hrajeme proti komukoliv.