Slavnostní chvíle si užil před extraligovým duelem Plzně s Litvínovem. Zněl aplaus a k tomu skandovaný pokřik: Franta Černý. „Až mi mrazilo. Přišlo hodně lidí a připomnělo mi to minulé časy,“ říkal jednapadesátiletý matador.

Ke stropu areny se vznesl Černého dres s číslem 24. „Už jsou tu trika Standy Sventka, Bohouše Ebermanna, Ládi Bednáře a Milana Kajkla. Je dobře, že klub nezapomíná na minulost,“ prohlásil Černý.

V extralize si odkroutil 522 zápasů a v nich vstřelil úctyhodných 212 gólů.

Nejvyšší domácí soutěž hrál Černý, s výjimkou vojenské služby v Dukle Trenčín, výhradně v barvách plzeňské Škodovky.

Rychlý bruslař a kanonýr také v osmdesátých letech patřil k vůdčím postavám týmu. Byl jeho kapitánem i nejlepším střelcem. Ofenzivní formace Táflík, Pata, Černý měla v extralize zvuk.

Nejvíc gólů do sítě soupeřů v jedné sezoně nasázel Černý v ročníku 1988/89. To si připsal 39 tref.

„Tehdy jsme se o post nejlepšího střelce přetahovali v lize s Jaškem ze Sparty. On dal ale v posledním kole hattrick a přeskočil mě,“ vzpomněl si zarputilý bojovník. „Ale jinak pro Plzeň to byla poměrně úspěšná sezona. V základní části jsme skončili čtvrtí, ale potom v premiéře play off jsme vypadli v prvním kole s Košicemi.“

Černý se dokázal prosadit i v národním týmu a z mistrovsví světa si přivezl stříbro (1983) a bronz (1987).

Hráčskou kariéru ukončil v pětatřiceti letech. Ráz naráz. „Přišlo to jako blesk. Embolie. Do srdce se mi dostala sražená krev a život mi zachránila až operace,“ vybavil si Černý. „Naštěstí jsem vše překonal.“

U plzeňské mládeže nastoupil trenérskou dráhu, která ho přivedla už také na střídačku áčka mužů. V současnosti vede Černý starší dorost indiánů a věří, že v Plzni vyrůstají další výborní hokejisté.

„Viz Honza Kovář, kterého jsme získali z Písku v mladším dorostu a nyní je v nároďáku,“ podotkl Černý.

A doufá, že v běžící extralize se Plzeň dočká spravedlivého konce registrační aféry. „Snad převáží rozum a nesmyslný odečet 19 bodů bude anulován,“ zdůraznil nový člen Síně slávy.