Do hokejové Škody Plzeň přišel finský obránce Aleksi Laakso loni v létě z Ässätu Pori jako výrazná posila defenzivy.

Sezona utekla a čtyřiatřicetiletý zadák vzpomíná na boje v nejvyšší tuzemské soutěži už zase z klidu domova ve finských Helsinkách. Smířený s tím, že jeho působení na české scéně momentálně skončilo.

Finský obránce Aleksi Laakso ve službách Škodovky  blokuje jednu u brněnských střel.Finský obránce Aleksi Laakso v dresu plzeňské Škodovky. Zdroj: hc-kometa.cz

„Nic sice není uzavřeno, ale Marty (Martin Straka, generální manažer hokejové Škodovky) mi před odjezdem řekl, že Plzeň buduje nový tým a má méně míst pro zahraniční hráče. Ale dobu strávenou v Plzni a v České republice jsem si užil a doufám, že se ještě někdy do extraligy vrátím,“ vzkazuje bez stopy rozladění Laakso a chystá návrat do domácí ligy. „Nějaké nabídky z Finska mám,“ potvrzuje.

Čím se po návratu domů zabýváte? Sledujete hokeja kouknete se i na přenosz vrcholící české extraligy?

Právě teď se soustředím na svůj obchod se starožitnými věcmi a zároveň si dávám odpočinek od hokeje. Začínám trochu cvičit a užívám si domov a „normální život“. Je pěkné zase pravidelně vidět rodinu a přátele. Co se týká hokeje, tak jsem se byl podívat na zápas finského play-off v Helsinkách, a to HFK proti Pelicans. Sleduji i českou extraligu a lituji, že ze hry je také Sparta a moji někdejší spoluhráči Jani Lajunen, „Chlaba“ (Chlapík) i Kryštof Hrabík, s nímž jsem byl tři čtvrtě sezony v Plzni.

Vraťme se v čase o rok zpátky. Jak složité bylo pro vás jako hráče spjatého většinu kariéry s finským hokejem sžít se s extraligou, herním stylem Škodovky, s přístupem trenérů?

V extralize je to útočnější styl než ve Finsku. Líbily se mi vysoké nároky, které se na nás hráče byly, ale i přímá zpětná vazba od trenérů.

V základní části jste si v 34 zápasech připsal 13 kanadských bodů za pět gólů a osm asistencí, ve třech utkáních play-off jste přidal gól a asistenci. Jak tuhle bilanci hodnotíte?

Byl jsem zklamaný, že jsem mohl kvůli zraněním odehrát jen 37 utkání. Ale na druhou stranu jsem byl spokojený s tím, jak jsem ty zápasy odehrál. A bylo by zajímavé vidět, jaká by byla moje bilance v české lize, kdybych byl stoprocentně zdravý.

Zranění vás zbrzdilo hned v úvodu sezony a pak ještě v jejím průběhu. To asi nebyly příjemné momenty.

To nebyly. Byl jsem na sebe strašně naštvaný, ale když jsem nad tím pak přemýšlel, došlo mi, že nešlo udělat něco jinak nebo lépe. Kdyby šlo například o svalové zranění, jako jsou třísla, mohl bych si vyčítat, že jsem měl lépe pracovat s regenerací nebo svalovými cvičeními. Ale já si zranil prst a kotník při blokování střel a rameno kvůli střetu se soupeřem. Nejde toho moc udělat, abyste se takovým situacím vyhnul, to k hokeji patří. A to jsou důvody, proč jsem si odpustil.

S čím jste se při svém českém angažmá nejvíc potýkal ať v hokejové nebo osobní rovině?

Jediným negativem bylo odloučení od manželky. Byla v Helsinkách a já a naši psi v Plzni. Ale když za mnou jezdila do Plzně, pojala to částečně i jako dovolenou, přineslo jí to nové zážitky a užila si to. Nebo umí přesvědčivě lhát. (úsměv)

Jak jste zmínil, do Čech jste si přivezl své dva jezevčíky. Jak jste řešil jejich hlídání v čase, kdy jste cestoval za zápasy mimo Plzeň?

Našel jsem nejlepší hlídačku Mirku! Ona, její maminka a psí kamarádky Žofka a Káča pro nás byly obrovskou pomocí. Stali se z nás dobří přátelé a jsme stále v kontaktu. Moc je zdravím.

Aleksi Laakso ještě v Plzni s 'hlídačkou' Mirkou a svými pejsky.Aleksi Laakso ještě v Plzni s 'hlídačkou' Mirkou a svými pejsky.Zdroj: Aleksi Laakso

Je naopak něco, co vás v Česku zaujalo natolik, že jste si to přenesl domů na sever?

Přivezli jsme si domů spoustu starožitných věcí do našeho obchodu. Máme malou firmu a prodáváme přes internet retro dekorace a sportovní retro předměty, třeba cvičební nářadí. Často jsem proto chodil na bleší trhy v Plzni nebo v Praze a objevil pěkné staré poklady!

V sezoně jste říkal, že hokejová soutěž je běh na dlouhou trať a že je nutné se neustále zlepšovat. Proč se to Plzni až na úsek kolem přelomu roku nepovedlo?

Nevyužili jsme potenciál týmu. Cítil jsem, že rozdíl mezi námi a nejlepšími celky v extralize se během sezony spíš zvětšoval. My hráči ani trenéři jsme nezvládli udělat patřičný pokrok, nevybudovali jsme si silnější systém. Zodpovědnost za nepovedenou sezonu tak neseme všichni. Nebyli jsme dostatečně důslední a v těžších chvílích hrály v našich rozhodnutích příliš velkou roli emoce.

Zázrak se nestal ani v předkole play-off. Mizerná koncovka, málo gólů, a to i v přesilovkách, poslaly Škodovku v sérii s Litvínovem po třech zápasech rychle na dovolenou. Dalo se něco udělat jinak, lépe?

Litvínov byl určitě lepší, to je třeba říct. V play-off jsme se sice oproti základní části zvedli po mentální stránce, ale chtělo to odvézt z Litvínova alespoň jednu výhru. Pak bychom měli nějakou šanci zlomit sebevědomí soupeře a třeba ho vyřadit nebo alespoň víc potrápit.

Dovolenou máte přes sebou i vy s manželkou. Kde a jak ji prožijete?

Zůstaneme ve Finsku, budeme cestovat a také navštěvovat naše rodiny a přátele.

A tušíte, kde rozehrajete novou sezonu?

Ještě ne.

Nejlepší bikeři v závodě mužů (zleva): druhý Patrik Černý, vítěz Jan Škarnitzl, třetí Lukáš Kobes a dále Maciej Jeziorski a Louis Krauss.
Ve Stříbře třeti Kobes sesadil z vedení Cinka, juniorům vládl Australan