V extralize jsou hokejisté Škody Plzeň čtvrtí, ale jak pro ně uplynulý rok končil krásně, v tom novém třikrát v řadě padli. Naposledy ve Vítkovicích 2:4. Teď Plzeňští doufají, že v pátečním utkání doma s Libercem (začátek v 17.30 hod.) čekání na první letošní vítězství zlomí.

Věří v to i nejproduktivnější hráč týmu Michal Bulíř (38 zápasů, 38 bodů za 18 gólů a 20 asistencí), který do Plzně přišel před sezonou právě z Liberce. „I když to bude těžké, a zvlášť pro mě,“ podotkl 30letý forvard.

Říkáte si, zase ten Liberec?

No, dvakrát jsme s nimi hráli a dvakrát jsem se v utkání necítil dobře. Naposledy v Liberci to byl úplný extrém, předtím v Plzni to bylo o něco lepší a doufám, že do třetice to nebudu mít tolik v hlavě. Trochu jsme si oddechli, porážky hodili za hlavu a jedeme dál.

Tvrdí se, že dobrý tým třikrát po sobě neprohraje. Plzni se to stalo, jde o varování?

Já doufám, že nebude platit jak na Nový rok, tak po celý rok. Myslím, že v těch zápasech jsme vytvořili hodně zbytečných chyb, které jsme předtím nedělali. Ve Vítkovicích nás třeba srazila vyloučení. Musíme se zaměřit na věci, které nám poslední dobou nefungovaly, a do nadcházejícího zápasu vstoupit dobře hned od začátku. Chytit první třetinu, nenahánět to.

Střídání lepších časů s horšími není ve vyrovnané extralize zase tak zvláštní. Jak ale zabránit, aby nepovedená série tým zasáhla víc, než je zdrávo?

Nálada v kabině se musí udržet. Když se nedaří, není sice pohoda v týmu taková, na druhou stranu, je nás tady dost zkušených kluků, abychom udrželi správný duch. Takže doufám, že proti Liberci se vrátíme k výkonům, jaké jsme předváděli ještě v prosinci.

Bylo znát, že týmu kvůli zdravotním trablům chyběli zkušení borci jako Blomstrand nebo Mertl?

Ať vypadne kdokoliv, je to znát. Někdo ho sice nahradí, ale lajnu to vždycky nějak rozhodí. Trenéři musí poskládat útoky co nejlépe.

Škodovce se nevede a i váš přínos, kdy jste držel normu víc než bod na zápas, se na přelomu roku trochu zadrhl. Souvisí to spolu?

Může to tak být. Když chytne tým dobrou vlnu, daří se i individuálně. Naposledy ve Vítkovicích jsem dal gól snad po pěti zápasech a doufám, že zase najedu na bodovou vlnu a budu týmu pomáhat k výhrám.

I tak máte našlápnuto k nejlepší sezoně v kariéře. Rozhodnutí vyměnit Liberec za Plzeň asi nelitujete?

Ne. Změnit někdy prostředí není na škodu, teď jsem to poznal sám. Jsem rád, že to v Plzni funguje, že jsem si rychle zvykl, a líbí se mi tady. Nemám si na co stěžovat a doufám, že s tímhle týmem ještě letos dojdeme daleko.

Je prostředí v Plzni něčím specifické?

To nevím (zamyslí se). Doma v Liberci jsem hrál možná v modernější hale, ale to je tak všechno. Zázemí pro nás hráče je v Plzni perfektní a postaráno je o nás suprově. I město je fajn, přirovnal bych ho k Liberci. S rodinou se nám tady líbí.

Musel jste se v novém působišti hodně přizpůsobovat? Ubrat ze své volnosti, na níž stojí vaše hra?

Možná že volnost mám nyní ještě malinko větší. Nechci říci, že v Liberci mě něco svazovalo, tam jsem měl také nějakou roli, kterou jsem léta plnil. Ale asi ke svému hokeji určitou volnost potřebuji. Když mě nechají být, tak dokážu hrát (úsměv).

Až se zdá, že je vám vlastně jedno, s kým zrovna hrajete.

Snažím se hrát stále svoji hru a nekoukám na to, s kým jsem zrovna ve formaci. V lajně si musíte vyhovět se všemi, a je na trenérech, kam vás postaví. Já chci hrát svůj hokej a mít pohodu, aby mě to bavilo.

A baví vás to v Plzni natolik, abyste zvažoval prodloužení smlouvy o další rok?

Teď se to začíná pomalu řešit. Budeme probírat nějaké nabídky, něco i mimo Plzeň, a uvidíme, co z toho vzejde. Co pro mě a pro rodinu bude nejvýhodnější, podle toho se budu rozhodovat. Ještě je ale nějaký čas.

Ačkoliv v extralize patříte k nejproduktivnějším hráčům, v nominaci českého výběru pro olympiádu v Pekingu vaše jméno chybí. Čekal jste to, nebo jste tajně doufal v překvapení?

To ne. Jelikož jsem v sezoně nebyl s nároďákem ani na jednom turnaji, nepočítal jsem před olympiádou s tím, že mě trenér má v merku.

Mrzelo vás, že nepřišla pozvánka ani na prosincový Channel One Cup v Rusku, kdy jste měl parádní formu?

Musím říci, že jsem trochu doufal, že bych mohl jet. Měl jsem formu, dařilo se týmu, dařilo se mi bodově. Určité zklamání tam bylo. Člověk chce reprezentovat, bohužel to nevyšlo. Snad o mně vědí, že tady hraju (úsměv).

Miloš Říha (vlevo) tvoří u plzeňského týmu vyrovnanou trenérskou dvojici s Václavem Baďoučkem.
Poslední čtvrtina bude drsná, ví kouč Říha