Mezi trenéry se Tomáš Vlasák vrací po pěti letech. Jako asistent, kterého si vybral nový tandem koučů plzeňského áčka Václav Baďouček, Miloš Říha. Když zpráva vyběhla v médiích, na mobilu mu naskočil od manželky palec nahoru. Přibývalo gratulací od přátel. Sám Vlasák si ale uvědomuje, že to nebude legrace. Práci asistenta si naloží ke starostem sportovního manažera.
„I tak se těším. Musím být každý den na ledě, na tréninku, dělat i administrativu, ale jdu do toho naplno. Ze sezony mám respekt, změn je dost, vrací se sestup, přesto mám dobrý pocit. S trenéry máme stejné hokejové názory. Chceme, aby to fungovalo a tým byl úspěšný,“ vyhlašuje bývalý excelentní útočník, trojnásobný mistr světa.
Pozici trenéra si poprvé vyzkoušel během sezony 2016/17. Indiány tehdy vedl spolu s klubovým šéfem Martinem Strakou a Ladislavem Čihákem. Po sezoně však Vlasák střídačku opustil a soustředil se jen na sportovní úsek. Teď jde s kůží znovu na trh.
S tou myšlenkou přišel Václav Baďouček, kterého jste oslovili jako prvního. Čím vás zkušený trenér zaujal?
O Badim jsme poprvé uvažovali už v sezoně 2016/17, co u týmu skončil Michal Straka. Václav dlouhá léta v Plzni hrál a v trénování je to bard, který toho má hodně za sebou. Navíc je to zkušený, férový chlap. Tenkrát to nedopadlo, k týmu jsme šli s Martinem a Čihym, ale teď to pro nás byla první volba.
A co Miloš Říha? I ten byl Baďoučkovou volbou?
Tak nějak. Na první schůzce se řešilo, zda chce k sobě někoho ze starého realizačního týmu, nebo jaké má představy. Zmínil Miloše Říhu, s nímž už pracoval. Je to pochopitelné, každý má svůj okruh lidí. Následně proběhla schůzka s Milošem a tam se vše upeklo.
Nebude se ve vás funkce asistenta trenéra a manažera, vlastně nadřízeného obou koučů, prát?
Může to tak vypadat, ale já jdu k týmu s tím, že dole jsme všichni na jedné lodi a musíme i s kluky na ledě dělat maximum, abychom byli úspěšní a mužstvo fungovalo. Navíc nad sebou máme ještě Martina Straku, nejvyššího bosse, a to bude hlavní dohlížecí orgán.
Rozšíření působnosti v klubu vás obere ještě víc o čas. Co na to říkali doma?
Paní mi poslala smajlík a palec nahoru. Ale je jasné, že od září do března, a všichni si přejeme až do dubna, to bude zápřah. Doma jsou s tím smíření a věřím, že to zvládneme, a oni se mnou také.
Nakolik je kádr pro nový ročník extraligy hotový?
Z 90 procent. Máme jedno volné místo pro obránce, jedno pro útočníka a hledáme vhodné typy. Jmen je dost, a to i z ciziny, ale nechceme se unáhlit. Sbíráme informace, voláme do klubů. Roli hraje i charakter toho kluka a vše dobře zvažujeme.
Říkáte, že hledáte jistý typ hráče. Někoho důrazného, jako byl v Plzni třeba tvrďák Ryan Hollweg?
Dá se to tak říci, i když lehké to není. Ti kluci ve svých dřívějších působištích, ať už v zámoří nebo v Evropě, hrají důrazně, ale jak přijdou k nám, tak chtějí ukázat něco jiného. Snaží se bodovat, hrát hokej a odrazit se do bohatší KHL. I to musíme zvažovat. Ale je fakt, že důraz nás trošku trápil. Takže chceme někoho, jako byl Ryan. Nebo kluka, který dá deset dvanáct gólů z předbrankového prostoru.
Je už jasněji ohledně budoucnosti útočníka Milana Gulaše, kterého lanaří České Budějovice?
Hotového není zatím nic, i když zájem z Budějovic je a v kontaktu jsme. Milan má v Plzni smlouvu ještě na rok, takže jednáme o finanční stránce a čekáme, jak se k tomu druhá strana postaví.
V závěru základní části se zranil klíčový bek Peter Čerešňák. Jak s tím to vypadá?
Čero trénuje s kondičním koučem Honzou Snopkem a fyzioterapeutem. Jeho stav se lepší a věřím, že v úvodu května stihne letní přípravu. Možná ještě s nějakými omezeními, ale v posilovně se mi jeví hodně dobře, a tak by snad mohl být do startu přípravy v cajku.
