„Odešel trenér Marian Jelínek a bylo třeba vyřešit i záležitosti kolem hráčského kádru. Jedna sezona sice skončila, ale začínáme nanovo," vysvětloval hrající šéf hokejové Plzně.´

S pocitem, že to nejdůležitější je hotovo, se vůdce týmu a jeho největší tahoun vydal s rodinou na dovolenou.
„Kam? Možná někam do Česka," usmíval se devětatřicetiletý útočník.

Ještě předtím se však na něj sesypala řada otázek.

Už je jasno, kdo nahradí Mariana Jelínka ve funkci hlavního trenéra?
Jasné je to, že přípravu na nový ročník extraligy zahájí tým v pondělí 7. května, a to pod vedením dvojice Milan Razým, Michal Straka.

Jde jen o dočasné řešení nebo 
s oběma trenéry počítáte i pro extraligu?
Obojí je možné. Hledal jsem někoho, kdo by pokračoval v trendu, který jsme v Plzni nastolili s Marianem Jelínkem. Aby měl i podobný náhled na hokej. Jenže v okruhu kandidátů jsem zatím nenašel trenéra, u něhož bych měl pocit, že by nás mohl posunout někam dál. A Milan s Michalem vědí, co chceme hrát. Znají tým, prostředí a je tak hodně pravděpodobné, že nakonec právě oni dostanou důvěru.

Kdy zahájí přípravu mužstvo je dané. Kdy se k ní připojíte vy?
Rozhodně ne hned 7. května, protože to budu stále ještě mimo Plzeň. A není jisté, zda ještě nějakou přípravu vůbec zahájím. Zatím skládám tým tak, jako bych v něm už neměl být.

Jaké aspekty zvažujete? Zdravotní stav, věk a na druhé straně touhu dosáhnout v extralize výrazný úspěch jako hráč?
Všechno tohle se ve mně mele. Tělo se ozývá, takže si chci věci dobře rozvážit. Teď si užiju volna, ale budu se hýbat, protože nechci ztloustnout, a pak uvidím.

Ale na to, zda ještě prodloužíte svou bohatou kariéru, se neptají jen fanoušci, ale i řada hráčů jako třeba Tomáš Vlasák.
Všem odpovídám stejně. Teprve se rozhodnu, ale i tak chci, aby Plzeň byla v příští sezoně znovu silná. Hrála divácky atraktivní hokej a držela se v popředí extraligy.

Můžete říci, na kterých postech chcete tým posílit a zhruba o kolik hráčů?
Jak už jsme řekli, útočník Venca Pletka bude hrát v Plzni i příští sezonu a další pohyb v kádru oznámíme začátkem května. Už teď je ale jasné, že skončili ´Bóža´ Modrý, Jirka Vykoukal a Franta Kaberle, takže minimálně dva dobré beky chceme získat. Na zahraniční angažmá se zřejmě vydá Radek Duda, nejisté je setrvání Honzy Kováře a končí Pavel Vostřák s Dušanem Andrašovským, takže sháníme i útočníky. Celkem by se v Plzni mělo objevit pět šest nových hráčů.

Už 7. května?
Z větší části bychom je mohli mít k dispozici už na začátku přípravy, ale nějaká okénka si necháme otevřená. S Milanem Tichým se totiž znovu koukneme do Ameriky a počítám, že zrovna jeden z beků by mohl přijít ze zámoří. Český trh je úzký, navíc hráči čekají na nabídky z ruské KHL. Ta však drží v naději padesát šedesát borců, ale vezme jich třeba jen třicet a ostatní pak budou hledat, kde se uchytit. Takže i to je šance, jak ještě získat kvalitního hráče za menší peníze než teď.

V sezoně se často spekulovalo o vašem možném startu na mistrovství světa. Pomyslel jste na to vůbec?
Ani náhodou. Po sezoně jsem toho měl docela dost, k tomu zmíněné starosti s týmem, takže rád se na šampionát podívám, ale jen v televizi.

Jak nahlížíte na bronz, který si Plzeň vybojovala v uplynulém ročníku extraligy?
Jako šéf klubu musím říci, že šlo o úspěšnou sezonu. V základní části jsme se třetí rok po sobě drželi na špici tabulky. Vyhrávali jsme a bavili lidi ofenzivním hokejem. A medaile se také nezískává každý rok. V Plzni se na ni čekalo dvanáct let. To jsou plusy. Jenže sám za sebe říkám, že bronz je hezký, tým si za něj zaslouží pochvalu, ale já chtěl víc. Vyhrát, dojít až na vrchol, a to se nám nepovedlo.

Co vás s odstupem času nejvíc mrzí na prohraném semifinále 
s Brnem?
Asi fakt, že jsme měli na to Kometu v play off porazit a jít do finále, jenže jsme nezvládli první zápas a už jsme se vezli. Ne vše se nám sešlo. Možná nám chybělo i trošku štěstí, ale rozhodně větší hlad po vítězství i odhodlání se pro úspěch obětovat.

Promítne se tahle zkušenost nějak do příští sezony?
Určitě. Hledáme patřičné typy hráčů. Zápasy v play off nerozhoduje technika, ale bojovnost, odhodlání a vůle. Ochota skákat do všeho po hlavě. Jako to bylo vidět třeba teď v zámořské NHL v sérii Philadelphie s Pittsburghem, která se hrála stylem buď dám gól, nebo přijdu o hlavu. Prostě na hranici sebeobětování, ale to je hokej podle mého gusta.