Jestliže tehdy Král souboj s Tygry kvůli kolapsu nedochytal (Plzeň prohrála 0:4), v úterní dohrávce vydržel až do konce. Vytasil 24 úspěšných zákroků, ale porážce 1:4 nezabránil. I tak si návratu na extraligovou scénu cenil.

„Za první letošní zápas v extralize jsem rád. Jen škoda, že jsme to nedotáhli do vítězného konce, protože jsme odehráli dobré utkání,“ prohlásil 27letý gólman a jinak syn prezidenta českého hokejového svazu s bohatou kariérní minulostí.

Z rodné Plzně odešel Král už jako mladý na sever Evropy. V Norsku a Finsku vystřídal řadu mládežnických týmů a pak hrál ve Finsku v nižších soutěžích za Hokki, IPK, TuTo, LeKi či Koovee. Po návratu domů se zkoušel prosadit v extralize, byl krátce ve Spartě, následně v Chomutově, na záskok v Plzni a nejčastěji se objevoval v druhé nejvyšší soutěži.

Také tuhle sezonu zahájil Král v prvoligových Litoměřicích, překonal zranění a v lednu, před koncem přestupního termínu, si ho do kádru stáhla Škodovka, hledající náhradu za zraněného Jaroslava Pavelku. Až do souboje v Liberci však jen ze střídačky kryl záda jedničce Dominiku Frodlovi.

„Od chvíle, co jsem v Plzni, tak jsem svou šanci vyhlížel. Že přišla zrovna v Liberci, bylo skvělé, protože lepší tým v extralize není a já si to chtěl užít. Znovu se však ukázalo, že venku se nám teď moc nedaří,“ uvedl brankář.

„Přitom jsme zápas začali dobře, jenže poté jsme neproměnili nějaké šance, soupeř následně odskočil a nám se už nepovedlo odpovědět,“ hodnotil souboj prvního s druhým Král a připustil, že porážka vzhledem k předvedenému výkonu hodně mrzí. „Co jsem u týmu, tak jsme u soupeře odehráli asi nejlepší zápas. O to víc nás štve, že jsme si nějaké body neodvezli. Zase jsme ale v Liberci hráli proti lídrovi tabulky a z toho výkonu se můžeme odrazit do dalších zápasů,“ říkal povzbudivě.

Vítězná trefa Tygrů přišla v závěru druhé třetiny. Král soupeřovu střelu vyrazil vysoko nad sebe a puk padající mezi kruhy napálil do plzeňské sítě Musil. „Nejspíš to trefil ještě ze vzduchu, než vůbec puk dopadl na led. Lépe to asi usměrnit nemohl. Asi měl i trochu štěstí, my zase smůlu. Ale to k tomu patří,“ uznal Tomáš Král