„Neudělalo se vyšetření hlavy, což se asi mělo, protože fyzioterapeuti později říkali, že problémy se zády plynuly z těžšího otřesu mozku. V té době jsem to nevěděl a tři čtyři dny po zlomenině jsem v posilovně, naháněl kondici. Tím se to ze dne na den zablokovalo. Jeden den jsem odtrénoval a ten druhý jsem se nemohl ohnout ke kolenům. Nejprve se nevědělo, zda potíže pramení od nohou nebo od hlavy. Absolvoval jsem spoustu vyšetření a až v polovině dubna se stanovila nějaká cesta a po ní jsme šli,“ vysvětlil Michal Tonar.

Jaké jsou pocity odehrát zápas po tak dlouhé době?

Suprové. Od února jsem byl mimo a během té doby to bylo jako na houpačce, chvíli dobré, chvíli špatné. Poslední dva týdny jsem trénoval už všechno a cítil jsem se dobře. Takže s trenéry jsme se domluvili na zápasové zátěži. Jsem rád za minuty na hřišti a že se ten návrat okořenil vítězstvím.

Kdy jste se rozhodl, že proti Hranicím nastoupíte?

Rozsekli jsme to až v pátek po tréninku. Nechtěli jsme jít do rizika, protože pauza byla dlouhá. Při vší úctě k Hranicím, které jsou lehčím soupeřem, byla šance dostat se na pár minut na hřiště. S trenéry jsme se domluvili, že budu na soupisce a uvidí se podle průběhu. V poločase mi trenéři řekli, abych se připravil, že bych mohl jít na konci zápasu na pár minut na hřiště. Jsem za to rád a doufám, že se to bude zlepšovat.

Váš návrat se často blížil a odkládal…

V červenci jsem začínal přípravu. Něco jsem mohl, něco ne. Tři dny proběhly vcelku dobře, ale ze dne na den se to zhoršilo, takže jsem musel vynechat. Pomohly mi opichy u docenta Koláře a pořád spolupracuji s fyzioterapeuty. Posledních 14 dní jsem trénoval bez omezení.

Jak moc těžké bylo pro vás nezasáhnout do zápasu?

Doteď jsem neměl závažné zranění a zpočátku to vůbec nevypadalo, že by mohlo být tak dlouhé. Člověk seděl na tribuně a nemohl pomoct, můj zdravotní stav se lepšil nelepšil, takže bylo náročné nějakým způsobem to zvládnout. Ale věřil jsem, že se vrátím. Těžší to bylo i v tom, že první dva měsíce se skoro vůbec nevědělo, co se děje a jak se toho zbavit. Na druhou stranu v osobním životě jsem se v červnu oženil a v polovině září se nám narodil syn. Toto mě drželo nad vodou a aspoň jsem si to doma užil. Ale chtěl jsem se už vrátit na hřiště.