„Když jich házíte sedm osm za zápas, tak je to pak těžké. Určitě jsem to mohl hodit lépe a Péťa (Vinkelhöfer) taky, ale extraligoví gólmani jsou dobří a mají nás načtené, takže o to je to těžší,“ říkal Jakub Douda.
Projevila se při neproměnění sedmiček i únava?
Myslím si, že ano, protože utkání bylo náročné, hrálo se v rychlém tempu a při sedmičce je pak znát, že tělo není čerstvé jako na začátku.
Přesto se vám střelecky daří. Čím si to vysvětlujete?
Asi větší vytíženosti. A když se mi daří v prvních minutách zápasu, jde sebevědomí nahoru.
Vedli jste 16:10, ale ze zápasu bylo drama s výsledkem 26:23. Proč?
Výborně zachytal zuberský gólman Štěpán Krůpa, proto jsme se nedokázali utrhnout do vyššího než šestigólového náskoku.
Jsou dva body proti Zubří rozhodujícím krokem k prvenství po základní části?
Určitě ne. Máme doma těžký zápas s Duklou, jedeme do Brna. Poslední utkání v Hranicích…tam může jít o život. Musíme se pořád stejně dobře připravovat. Máme náskok tří bodů, ale pak stačí pokazit jeden zápas, klesne sebevědomí a nemusí se dařit. Musíme se soustředit až do konce základní části a nic nepodcenit.
Jsou pro vás zápasy se Zubřím stále prestižní?
Pořád. Strávil jsem tam kus života, takže ty zápasy jsou specifické. Hlavně v Zubří než v Plzni, protože tam přijde hodně lidí, s kterými jsem se dlouho potkával.
Jak se vypořádáváte s tím, že chybí hodně spojek?
Těžko. (úsměv) Stalo se, co se stalo. Chtěl bych pozdravit Martina Říhu, doufám, že bude co nejdřív v pořádku. Snad se brzy uzdraví Honza Stehlík, aby nás bylo o něco více. Do té doby to musíme zvládnout v této sestavě.
Jaký vliv má na vás role univerzála, který mění strany na spojce?
Mám to tak od dorostu. Ale pořád mě Péťa (trenér Štochl) nechce pustit do brány. Doufám, že jednou to vyjde. Naši gólmani by to ale měli těžké, protože v bráně jsem fakt dobrý. (smích)
