Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Bronzové medaile a zážitky na celý život si přivezli fotbalisté Dynama ZČE Plzeň z neoficiálního mistrovství světa veteránů v německém Klingenthalu.

Gigantického turnaje se zúčastnilo 160 mužstev z celého světa. Kromě plzeňského Dynama se v Klingenthalu představily ještě další tři čeké týmy – Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Kraslice. Ty to měly do dějiště mistrovství světa co by kamenem dohodil.

O medaile se hrálo ve čtyřech kategoriích – nad 35 let, nad 45 let, nad 50 let a nad šedesát let. Nejpočetněji obsazená byla kategorie nad 35 let.

Plzeňané bojovali v kategorii nad 50 let a během dvou dnů sehráli šest zápasů. První den porazili SV BW 07 Spremberg 2:0 (branky Plzně: Šnaider 2), remizovali s FC Union Berlín 2:2 (Bednář, Živný) a podlehli EOFS Vogtlandteamu 1:3 (Bednář).

Druhý den byl pro petřínské veterány úspěšnější. nejdříve zdolali SG Pffafengrün 2:0 (Šnaider 2), remizovali s VFC Plauen 2:2 (Petřík, Šnaider z PK) a v závěrečném duelu porazili kanadský tým SC Vancouver 5:1 (Šnaider 3, Krbec, Kural).

„Třetí místo považujeme za velký úspěch, v naší kategorii nad 50 let jsme měli nejstarší tým s několika šedesátníky. A kdybychom vstřelili o gól více, skončili bychom druzí,“ říká nejstarší člen týmu sedmašedesátiletý Jan Špilar.

Jedno utkání trvalo dvakrát dvacet minut. „A šest takových zápasů ve dvou dnech a za velkých veder nám dalo všem pořádně zabrat. O to více si cením výkonu celého mužstva, těžko někoho vyzvedávat. Snad jen střeleckou pohotovost Jana Šnaidera, který se stal s osmi brankami naším nejlepším střelcem,“ vyzdvihuje Jan Špilar výkon týmu i ostrostřelce Šnaidera.

Pro veterány Dynama ZČE Plzeň to ale nebyl první úspěch na neoficiálním mistrovství světa. V roce 2000, kdy se šampionát pořádal rovněž v Německu, přivezli rovněž bronz. Dějištěm mistrovstí byl před pár lety také Nový Zélend.

V Kingenthalu získali Petřínští medaile i velký talíř za třetí místo. Do paměti se jim vryla i atmosféra gigantické akce.

„Nástup všech týmů byl už v pátek na prostranství pod skokanským můstkem, kde se shromáždilo kolem tří tisícovek účastníků šampioonátu. Jen předávání cen při závěrečném ceremoniálu trvalo čtyři hodiny. To se ale nedá všechno popsat, to se musí zažít,“ říká Jan Špilar.