Teď se v modro-červeném dresu vrací do Jablonce, odkud před sedmi lety do Plzně přišel. A co víc, jako člen týmu lídra ligové tabulky.

Utkání 26. ligového kola se hraje v sobotu od 18 hodin.

Jak jste přijali nedělní porážku Slavie v Liberci, která vás posunula do čela ligy?

Nebudu nic zastírat, když soupeři ztratí, udělá to radost. A myslím, že stejně to funguje i naopak.

Díval jste se na ten zápas?

Tenhle jsem sledoval, ale není to pravidlo, že bych se díval na Slavii. Kolikrát radši dělám něco jiného a kouknu se až na konečný výsledek.

#clanek|6522646#

A co v evropských pohárech? Tam Slavii fandíte?

Přeju si, aby došla co nejdál, ať to klidně vyhrajou. Ale sami víme, že není příjemné hrát na dvou frontách. I když jsme to teď pár let nezažili. Doufám, že to brzy přijde.

Je právě možnost zahrát si v pohárové Evropě to hlavní, co vás žene dopředu?

Samozřejmě, třikrát jsme teď skončili těsně před branami. A zvlášť mrzí to, jakým způsobem, kdy jsme poslední dva roky měli postup na dosah ruky a nedotáhli jsme to.

Tři roky jste nebyli v pohárech, to je dlouhá doba, že?

Pro Plzeň strašně moc, už bychom potřebovali zase je hrát. Ono se na to rychle zvykne a přijde vám to normální. Ale teď každý vidí, jak je těžké se do Evropy dostat.

#clanek|6518073#

Na co z té slavné éry nejraději vzpomínáte?

Na možnost zahrát si Ligu mistrů, vyhráli jsme i skupinu Evropské ligy. To jsou nezapomenutelné zážitky, chtěl bych si to zase zopakovat.

Jaký zápas vám nejvíce utkvěl v paměti?

Jsem rád, že jsem si zahrál proti Realu Madrid. Ale nejraději vzpomínám na obrat proti CSKA Moskva, pak jsme díky vítězství nad AS Řím prošli do vyřazovací části Evropské ligy. A pak ještě na zápas se Sportingem Lisabon, kdy jsme doma sahali po postupu, ale bohužel jsme dostali v nastavení gól na 2:1 a vypadli jsme.

A jaký vysněný zápas byste si ještě rád zahrál?

Proti Manchesteru United, ideálně na Old Traford.

Těch zážitků bylo hodně, kde pořád berete motivaci?

Já vím, ono se o nás říkalo, že jsme přežraná Plzeň. Ale tak to není, toho se nedá přejíst. Zvlášť ne teď, kdy jsme byli poslední tři roky bez pohárů. Tuhle sezonu máme dobře rozehranou, stále však zbývá do konce odehrát strašně moc zápasů.

#clanek|6516568#

Letos se ale po roce vrací nadstavba o titul. Jak se na tohle díváte?

(usměje se) Teď bych to samozřejmě zase zkrátil. Ale vážně, bylo to dané před sezonou a je to pro všechny stejné. Když o něco jde a zůstaneme na špici, bude to zajímavé, bude to mít náboj.

Mančaft se od roku 2015, kdy jste do Plzně přišel, hodně obměnil. Jak to vnímáte uvnitř kabiny?

Změnilo se to hodně, ale už nemáme úplně mladý mančaft. Zkušenosti jsou, bylo by načase zase něco uhrát.

Je vaše role i v usměrňování mladších spoluhráčů?

(rozesměje se) To si nemyslím, na tohle nemám povahu. To spíš oni někdy usměrňují mě.

Nedávno jste prodloužil v Plzni smlouvu o další dva roky. Byla to vaše priorita?

Neměl jsem ambice někam odcházet, už jsem Plzeňák. Poslední dva roky mě navíc dost pronásledovala zranění, byl jsem rád, že jsem mohl s Viktorkou prodloužit. A budu rád, když tady dohraju kariéru, ale chtěl bych končit v tom nejlepším.

Zmínil jste ta zranění, je složité se po nich vracet zpátky? Kdo vás v těch chvílích nejvíc drží nad vodou?

V Plzni máme skvělou péči, takže jsem byl vždycky poměrně rychle zpátky. A kdo mě nejvíc podporuje? Samozřejmě přítelkyně, teď už tedy snoubenka, a dva malí kluci, které spolu máme. Vím, že nejsem v čase zranění zrovna příjemný, ale s nimi přijdu na jiné myšlenky.

Změnil jste i kvůli těm zraněním přístup k regeneraci?

Jo, zrovna jste mě vytáhli od fyzioterapeutů. Věnuju se svému tělu víc, je to spojené i s věkem. Cítím se dobře, ale tělo potřebuje větší péči. Nejhorší je, když se zranění opakují, jako jsem to měl na podzim se svalem.

V minulém zápase doma s Teplicemi (1:0) jste pocítili, jaké je to, hrát před více fanoušky. Je to rozdíl?

Obrovský! Ta doba bez diváků v hledištích byla strašně dlouhá, bralo to energii. Pár zápasů se dá zvládnout, ale pak už to bylo ubíjející, jako na tréninku nebo v nějakém přáteláku.

Asi zvlášť tady v Plzni, kde bývala skvělá atmosféra. Je tvrzení, že diváci jsou dvanáctým hráčem, klišé?

Ne, je to výhoda. Když chytíte diváky a vidí, že chcete bojovat, ženou vás dopředu. Je to tlak na soupeře, není příjemné, když na vás deset tisíc lidí píská.

Kde se vám hraje nejhůř?

Dlouhodobě je to Slavia, to je jasné. Víme to i v kabině, že se nám tam nedaří. A bylo to i v době, kdy ještě nebyla v laufu. Takže pro nás teď bude důležité, abychom dva následující zápasy v Jablonci a doma se Slavií zvládli a do Edenu už jsme třeba v nadstavbě nemuseli.

Zmínil jste Jablonec, je to pro vás specifický zápas?

Už moc ne, v Plzni jsem sedmý rok, tam jsem byl čtyři. Ze současného kádru Jablonce znám tak dva tři hráče, ale vracím se tam rád.

I teď, když vás čeká těžký zápas na náročném terénu?

Víme, jak tam bude terén vypadat. Připravujeme se na to, překvapení nebudeme. I kdybychom to měli jenom nakopávat a vedlo by to k vítězství, budu rád.

Co říkáte na to, že se Jablonci v lize nedaří? Je znát, že se jim nepovedlo skloubit to s evropskými poháry?

Myslím, že je to hodně vidět. Měli navíc hodně zraněných a vykartovaných hráčů. Navíc ten terén asi ani jim nevyhovuje, mají v týmu technické hráče.

Přesto nebo právě proto vás tam nečeká nic jednoduchého. Potřebují každý bod…

Jsou tam namočení, těžko se budou dostávat do té prostřední skupiny. Umí být hodně nepříjemní, potrápili i Spartu. Nic lehkého to nebude, ale to je pro nás každý zápas venku. Na jaře je to boj o každý bodík.