Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Část fanoušků ho první den v Plzni nápisy na transparentu před stadionem posílala domů, v prvních zápasech slyšel, jak kotel vyvolává jméno jeho odvolaného předchůdce Dušana Uhrina mladšího.

Trenér Miroslav Koubek se ale ne zrovna přívětivým přivítáním nedal odradit a vrhl po hlavě do práce.

„Přízeň fanoušků nečekám a ani ji nevyžaduji. Vím, že je mohu přesvědčit jedině výsledky," prohlásil třiašedesátiletý kouč, kterého zdobí analytické myšlení i životní nadhled.

Do defenzivy mužstva vnesl řád, aniž by slevil z útočného pojetí hry týmu, který pod jeho vedením trpělivě sbíral body. Po podzimu vede Viktoria Plzeň ligu o bod před Spartou a útočí na třetí titul.

Na podzim jste získali 38 bodů, jste s takovým číslem spokojen?
To říci nemohu, protože nabídka z šestnácti odehraných kol je 48 bodů, takže deset bodů se někam ztratilo, z toho za mého působení osm. Člověk by chtěl samozřejmě dosáhnout maxima, ale to dnes možné není. Nepočítám remízu v Liberci, tam měl soupeř v závěru šanci a mohl i vyhrát. Porážky na Slavii a v Jihlavě, ty mě ale moc mrzí, tam jsme určitě ještě nějaký ten bodík mohli získat. Kdybychom měli dva body navíc, to by asi bylo optimální.

Když jste do Plzně přicházel, vyzdvihl jste velkou sílu hráčského kádru. Jak se na mužstvo díváte nyní s odstupem několik měsíců?
Na tom se nic nemění. To, že jsem přišel k mužstvu, kde je vysoká hráčská úroveň, se potvrdilo, v tom jsem nic nového neobjevil. Spíše mě zajímala lidská stránka a tady jsem velice překvapen. Viktoria má kolektiv vyzrálých osobností.

Je to trochu paradoxní situace. Viktorie nastřílela nejvíce branek v lize, ale přitom jí chybí vyložený kanonýr, jakým je například Lafata ve Spartě nebo Došek ve Slovácku. Nemrzí vás, že vám podobný typ útočníka chybí?
Na to se lze podívat ze dvou úhlů. Čistě teoreticky, kdyby tady takový hráč byl, mohlo by to být ještě lepší. Ale je to tak doopravdy? Hrálo by se vysloveně na něj? My jsme se o největší počet gólů nastřílených v lize v mužstvu podělili a to určitě není špatně. Ideální by asi bylo obojí, zachovat týmovou ofenzivu a mít současně útočníka, který nastřílí deset dvanáct gólů. Ale to všech jsou jen teorie.

Bylo vítězství doma nad Spartou z vašeho pohledu po všech stránkách nejvydařenějším podzimním zápasem?
Ano, už v kontextu toho, že jsme hráli proti úřadujícímu mistrovi, je to největší náš rival, účinkuje v evropských pohárech. Je faktem, že utkání se Spartou mělo vysoké parametry, bylo dramatické, a když pominu dýmovnice, mělo vynikající náboj i v hledišti, bylo plné emocí. Po zápase se sice objevily názory, že Sparta byly špatná, ale já si to nemyslím. Sparta nebyla špatná, ale vůbec se do nás nedostala. O to více si cením výkonu mužstva v tomto utkání, na podzim z naší strany nejlepší. Ale pozor, je tu ještě také Jablonec, který z těchto úvah nemůžeme vypouštět, i on s námi a se Spartou bojuje o titul.

Souhlasíte s tím, že základ k titulu podzimního půlmistra položila vítězná série čtyř po sobě jdoucích těžkých zápasů s Teplicemi, Mladou Boleslaví, Slováckem a Spartou?
Byl to mimořádně těžká série, takový čtyřboj, který jsme nakonec zvládli a vydobyli si postavení na vrcholu s jednobodovým náskokem na Spartu. Ano, stoprocentní zisk z těchto čtyř zápasů položil základ našemu podzimnímu zisku osmatřiceti bodů.

Po zmíněné vítězné sérii ale přišla porážka v Jihlavě, po které se váš náskok na Spartu smrskl ze čtyř bodů opět na jeden. Čím si ztrátu v Jihlavě vysvětlujete?
Utkání předcházel poněkud specifický týden. Po výhře nad Spartou a jakémsi emocionálním vybití mohlo dojít k útlumu. V týdnu jsme měli ještě pohár s Hradcem Králové a po Jihlavě následoval reprezentační sraz před utkáním s Islandem. Já si před každým srazem zavolám reprezentanty a zdůrazňuji jim naše klubové priority, aby na utkání reprezentace mysleli až poté, co skončí náš zápas. Nicméně před utkáním s Islandem, aniž bych chtěl kluky podezírat z toho, zda do zápasu v Jihlavě dali v danou chvíli vše, na co měli, tady určitou roli mohlo sehrát podvědomí – je tady zápas s Islandem, zraním se v lize nebo ne? Navíc Patrik Hrošovský byl poprvé v kariéře nominován k zápasu slovenského áčka, dokonce ke dvojutkání. Tohle všechno měli hráči v hlavách. To samé se však týkalo i hráčů Sparty a oni svůj víkendový zápas v lize na rozdíl od nás zvládli. Tohle je naše mínus.

Dá se tedy říci, že z hlediska psychologické přípravy je vaše angažmá v Plzni zatím nejtěžší ve vaší trenérské kariéře?
Každé ligové angažmá je těžké. Když hrajete o záchranu, tak je to psychicky velice náročné, v Mladé Boleslavi jsme zase bojovali o účast v evropských pohárech a chtěli jsme být třetí, čtvrtí, v Ostravě se zase hrálo o titul. V Plzni to pro mě bylo těžké v tom, že jsem přišel v rozehrané soutěži, vedení se rozhodlo ke změně trenéra, já se v tu chvíli ocitl pod velkým tlakem a musel jsem obstát. Co se týká psychologického působení na mužstvo, je to v Plzni stejné jako jinde, je to standardní pracovní proces.

Někteří fanoušci vás v Plzni nepřijali zrovna přívětivě. Vy jste se potom s fanoušky setkal, došlo pak k jakémusi narovnání vzájemného vztahu?
Já už bych se k tomuto tématu nechtěl moc vracet. Setkání s fanoušky bylo příjemné střetnutí s lidmi, kteří chtějí znát názory druhého. Ti, co mě v Plzni nikdy nepřijmou, a s tím já nic neudělám, na to setkání nepřišli, a já jim to nemám za zlé.

Jak se vyrovnáváte s tlakem, že plzeňští fanoušci jsou zvyklí na vítězství a také je neustále očekávají?
Ten tlak tady byl, je a bude. Zatím se nám daří vítězit, jsme na špičce tabulky. Ale není to samozřejmost, mužstvo prochází určitou přestavbou. Je tady éra po Pavlu Vrbovi, méně už hraje Pavel Horváth, který byl klíčovou postavou úspěšného období minulých sezon. To jsou obrovské zásahy do mužstva a je velice náročné vysokou výkonnost udržet.

Jak se díváte na postupnou proměnu úlohy zkušeného Pavla Horvátha?
Nečekal jsem, že se jeho úloha začne měnit až tak razantně. On se těsně před mým příchodem zranil, vypadl z týmu a já jsem chtě nechtě musel hrát bez Pavla Horvátha. Hráčům, kteří nastupovali na jeho pozici, se dařilo, vyhrávali jsme a došlo k tomu, že já neměl důvod do sestavy zasahovat. Ze třinácti zápasů jsme deset vyhráli, jeden remizovali a dva prohráli. To vše šlo proti Pavlovi. Moje stanovisko se ale nemění. Ano, Pavel je hráčem, který je za zenitem své výkonnosti, a tahle slova on ode mne slyšel. Pořád si ho ale vážím jako hráče, který může mužstvu pomoci a počítám s ním pro speciální situace. Faktem je, že takových situací nastalo méně, než by si on přál, protože se dařilo. Pravda je, že když vám chybí herní praxe, tak to vám na formě nepřidal. Váží si toho, že si šel zahrát do Domažlic.

Věříte, že ho ještě můžete pozitivně motivovat do zimní přípravy?
To je otázka pro něj, jakou má vnitřní motivaci. Je tu ještě jedna věc. On se pozitivně zapojuje do tréninkového procesu jako asistent trenéra, dostává prostor hlavně při nácviku útočných kombinací se zakončením nebo při standardních situacích. On má roli prodloužené ruky trenéra nebo také hrajícího asistenta.

Dojde v zimě kromě příchodu Mahmutoviče k některým dalším změnám v kádru? Vrátí se například do týmu někdo z hráčů, kteří jsou na hostování?
Kádrové věci v těchto dnech řešíme. Mohu říci, že k nějakému velkému pohybu v mužstvu nedojde, uvidíme, jestli někdo z hráčů na hostování dostane šanci, jednání zatím nejsou dotažená do konce, takže bych nerad říkal v tuto chvíli konkrétní jména, co se týká hráčů na hostování, nových fotbalistů či případných odchodů.

Nepočítáte s posílením obrany, abyste mohli být připraveni na situaci, kdyby se například dva tři obránci zranili?
Jsem přesvědčený, že situaci v obraně máme pod kontrolou, protože máme více variant. Po zranění se vrátí Limberský, který stejně jako Řezník může nastoupit i na stoperu, Kovařík zase přesvědčil v těžkých zápasech s Bohemkou a s Jabloncem, že může hrát beka, navíc je tady i mladý Končal. Máme tedy sedm obránců, a to musí stačit.

Jak vypadá situace kolem dlouhodobě zraněného stopera Mariána Čišovského?
Nemám úplně detailní informace, nejsem lékař, ale jeho kolenní kloub není dosud v takovém stavu, aby se mohl zapojit do přípravy.

Co je pro vás při pohledu na podzimní tabulku první ligy největším překvapením?
Určitě bych nečekal, že se Liberec ocitne na sestupových příčkách. Slovan na předposlední místo určitě nepatří, ale nechci hodnotit jiné týmy. Možná mě také překvapila dominance prvních tří týmů a poměrně velký odstup od čtvrtého celku tabulky, který také může hrát evropské poháry.

S Viktorií přezimujete na prvním místě a spolu se Spartou a Jabloncem patříte mezi největší kandidáty na titul. Jak velká motivace pro vás v roli trenéra je?
Každý trenér touží získat titul, chce to Víťa Lavička ve Spartě, chce to Jarda Šilhavý v Jablonci a chce to samozřejmě i moje maličkost. Už jsem titul jednou málem vyhrál, ale s Baníkem Ostrava mi chyběla minuta, Mladá Boleslav tehdy vyrovnala na 2:2 brankou v nastaveném čase. Už jsem nedoufal, že dostanu druhou šanci bojovat o titul, ale fotbalový pánbůh mi ji dal. O to více se musím snažit, protože to může být moje poslední šance vyhrát ligu. Pracuji tak, abych ji využil, dávám do toho všechno.

Máte pověst pracovitého trenéra. Kolik času věnujete fotbalu ve svém volném čase?
Občas jezdím domů, ale častěji zůstávám ve služebním bytě v Plzni a pracuji dlouho do noci. Odpoledne se snažím na chvíli fotbal vypustit a zajít si třeba do přírody, ale od osmi večer už zase sedím doma, dělám videorozbory a přípravy tréninků. Je to časově velmi náročné, někdy končím s prací až ve dvě hodiny ráno.

Dokážete si od fotbalu odpočinout alespoň nyní o dovolené?
Ale ano, až do Vánoc nechci o fotbale ani slyšet (směje se). Pojedu na dovolenou s manželkou a těším se, že si s rodinou užiji Vánoce. Ale hned po svátcích už se zase k fotbalu vrátím a začnu opět pracovat. Je třeba dopilovat detaily zimní přípravy.

Jak se vám na podzim zamlouvala atmosféru v Doosan Areně?
Chtěl bych fanouškům moc poděkovat, atmosféra na stadionu je báječná. Cítíme z fanoušků velkou energii velkou sílu a pomáhají nám v dobrých výsledcích. Doma jsme všechny zápasy vyhráli a právě fanoušci na tom mají velkou zásluhu.

Sledujete také výkony hráčů v juniorky, zejména pak útočníka Daniela Černého, který je nejlepší střelec juniorské ligy?
Juniory sleduji, měli dobrý závěr podzimní části a Daniel Černý roste ve velmi dobrého útočníka. Než ale dostane šanci, tak si určitě bude muset projít určitým mezičlánkem, hostováním v některém klubu jako například Patrik Hrošovský nebo dříve Vladimír Darida.

Zmínil jste zimní přípravu. Jak bude vypadat?
Se zimní přípravou začneme 3. ledna a až do poloviny měsíce se budeme připravovat doma, sehrajeme i několik přípravných zápasů zpočátku se soupeři z nižších soutěží. Potom odcestujeme na herně kondiční soustředění do Turecka, potom opět příprava doma a pak následuje herní soustředění ve Španělsku. Jak v Turecku, tak i ve Španělsku nás samozřejmě čekají zápasy s kvalitními zahraničními soupeři. Jsem rád, že můžeme absolvovat dvě soustředění v teple.