Když po třetím kole vystřídal na lavičce Viktorie u fanoušků oblíbeného kouče Dušana Uhrina mladšího, ocitl se ve složité situaci. Část fanoušků trenéra Miroslava Koubka nepřijala, on se ale nepříjemné situaci postavil čelem. Nikomu se nepodbízel, vrhl se po hlavě do práce a postupně si získal na svoji stranu mužstvo i fanoušky. A po dvaatřiceti letech v roli trenéra se dočkal nejvyšší mety, když přivedl Viktorii Plzeň k titulu mistra.
Cítíte se teď lépe, než když jste v Plzni loni v létě začínal?
Zpočátku jsem cítil invektivy, ale teď už dlouho ne. I když pochopitelně bylo potřeba něco odpracovat a dokázat.
Až do Hubníkova prvního gólu byl výkon mužstva dost nervózní. Čekal jste, že to bude tak složité?
Potvrdilo se, že udělat poslední krok nebude jednoduché. Jednak z psychologického hlediska a také kvůli sestavě – kvůli kartám nám chyběli stabilní záložníci Hořava s Vaňkem. Věděl jsem, že to bude drhnout a že musíme Jihlavu zvládnout takticky a titul ubojovat. Byla to dost velká šichta, ale vyhráli jsme a máme titul.
Jak jste prožíval situaci, když při oslavách na hřišti vystoupil na pódiu vážně nemocný Marián Čišovský a celý stadion skandoval jeho jméno?
Myslím si, že jsem tvrdý chlap, ale slzel jsem. Ne z důvodu, že jsem vyhrál s Viktorkou jako trenér ligu, ale byl jsem velice dojat z Mariána. Kdybych ten titul, na který jsem čekal dlouhých dvaatřicet let, mohl vyměnit za to, aby byl Marián zdravý, okamžitě bych to udělal.
Měli jste tři možnosti získat tři body a rozhodnout o titulu. jste rád, že se vám podařilo proměnit hned první mečbol?
To víte, že ano. Byla to velká úleva. Kdyby se to táhlo, napětí by se zvyšovalo a rostl stres. Vím, o čem mluvím: zažil jsem třeba postupy z druhé ligy do první, také ČFL nebo v divizi, i tam bývají poslední zápasy mimořádně těžké.
Co vám podle vás vyhrálo titul?
Komplikovaná otázka. Titul jsme vyhráli díky charakternímu mužstvu, které má velkou morálku, zkušenost a odolnost. Pomohly nám také zápasy s našimi největšími konkurenty, Spartou a Jabloncem, se kterými jsme neztratili ani bod.
Kdy jste začal věřit v zisk titulu?
Já o tom nikdy nepochyboval. Pořád jsem tomu věřil, protože jsme měli náskok a skvělý tým. A vítězství na Spartě v minulém kole znamenalo rozhodující úder.
Jak oslavíte titul?
Řekli jsme si s klukama, že když vyhrajeme ligu, nechám si udělat malé tetování, jen pět centimetrů.
Co vám na tetování řekne manželka?
No, řekl bych jsem asi nejspíš v průšvihu. Po tom tetování mě asi vyhodí z baráku. (usmívá se).