Důvod? Tomáš Chorý se v den zápasu stal otcem. Od trenéra Pavla Vrby dostal mimořádné volno, sedl do auta a uháněl do Plzně, aby alespoň na pár hodin viděl manželku a malou dcerku. Ve druhém zápase ve Westendorfu v úterý proti Innsbrucku už ale v sestavě nechyběl a odehrál celý druhý poločas.

Jak se hrálo Tomáši Chorému coby novopečenému otci dcery Eleny?
Hrálo se mi krásně… Myšlenkami jsem pořád u manželky i u malé. Jsme každý den v kontaktu, když přijdu z tréninku na hotel, okamžitě volám, jak to doma vypadá.

Jaký je to pocit být otcem?
Jsem strašně šťastný, je to nepopsatelný pocit.

Takže už se těšíte, až skončí soustředění a pojedete domů?
Říkám si to často. Ale fotbal je moje práce a tak to prostě je.

Ze soustředění jste odcestoval na otočku domů. Stihl jste být u porodu?
Dostal jsem od trenéra svolení, že mohu jet za manželkou. I těch pár hodin, co jsem mohl s ní a s malou být, mě strašně nadchlo. Je to životní zážitek, na to se nezapomíná. Ačkoli jsem porod nestihl, tak manželka, když jsem dorazil do Plzně, byla šťastná. Měla slzy v očích. A já je mám teď také, když se mě na to ptáte (dojetím se odmlčí). Malou jsem si pochoval, je překrásná

Bude dcera velká po otci?
To se teprve uvidí (směje se). Zatím má 49 centimetrů a váží 3,35 kilogramu.

Do mužstva se vrátil z hostování další forvard Jakub Řezníček. V týmu jsou teď už čtyři útočníci, vnímáte to jako zvýšenou konkurenci v boji o místo v sestavě?
Určitě. Konkurence se zvyšuje, tak to je, nikdo vám nedá nic zadarmo. Budeme hrát ligu mistrů, v české lize o nejvyšší příčky, ambice klubu jsou ty nejvyšší. O místo v sestavě se prostě musíte poprat.

Jak jste viděl výhru 2:0 nad Innsbruckem?
Nedostali jsme opět gól, což je důležité pro naši psychiku. Soupeř hrál na tři obránce, někdy ale až na pět, bylo těžké si doskakovat pro balony. Zvládli jsme to však dobře, v zápase jsme pak byli ve druhé půli lepším týmem. Vytvořili jsme si i dost slibných příležitostí, mohli jsme vyhrát vyšším rozdílem. Soupeře jsme k ničemu nepustili.

V přípravě jde už o šestou výhru v řadě. Pomáhá to?
Je to dobré pro psychiku, navíc jsme odehráli další zápas s nulou a dali dva góly. Hráli jsme dobře kombinačně, nezbavovali jsme se alibisticky balonů.