Kliknutím zvětšíte
Ty šance, které jsem neproměnil, mě mrzí,“ uznal sebekriticky 26letý kanonýr plzeňské Viktorie v rozhovoru pro přílohu Deníku.
Mužstvo na vaše góly spoléhá. Jak se s tím člověk vyrovnává?
V Plzni se vždycky od útočníků čekaly góly a já nejsem výjimka. Ale ono to není jen o mně, moje góly jsou zásluha celého mančaftu. Kluci mně šance připravují, já to uklízím do brány.
Ale nebylo to tak vždycky, jako mladý jste se v Plzni neprosadil a musel jste na hostování do Baníku a Dukly. Kdy přišel zlom a stal se z vás střelec?
Každý mladý hráč musí nejdřív posbírat zkušenosti, základ je pravidelně hrát ligu. A jak nastal zlom? Asi tak, že jsem mohl trénovat v týmu, kde byli borci jako Horvi, Limba, Milan Petržela nebo Hubňa. Já jsem k nim vždycky vzhlížel s úctou a snažil jsem si vzít od každého to nejlepší.
A od koho jste okoukal nejvíce?
Od Marka Bakoše, sledoval jsem ho i na tréninku. Koukal jsem, kde se pohybuje, odkud dává góly. Je to velká legenda plzeňského fotbalu, dal tady nespočet gólů, sbíral tituly. Teď nám dělá asistenta, poradí, kde se pohybovat, kam si nabíhat.
Kdo byl ještě váš učitel?
Když jsem byl v Baníku, hrál tam Václav Svěrkoš, to byla taky velká škola.
A co vy, byl jste rozený střelec od mládí?
Nějaké góly jsem dával vždycky, ale ještě v dorostu jsem nastupoval na kraji zálohy, takže jsem je i připravoval.
Máte na kontě 54 branek v nejvyšší soutěži, na Klub ligových kanonýrů jich je potřeba 100. Umíte si představit, že na tuhle metu zaútočíte?
A víte, že jo. Jestli zůstanu v Česku a tady ve Viktorce, mohlo by to být reálné tak do dvou let. Doufám, že tu metu pokořím, moc bych si to přál.
Když jste dal jubilejní 50. gól, trenér Vrba říkal, že jste jich mohl mít na kontě i víc. Souhlasíte s ním?
Jasně. I v tomhle ligovém ročníku jsem jich mohl už mít 18-20. Šance, které jsem neproměnil, mě mrzí. Ale neházím flintu do žita, do šancí se dostávám a snad ještě nějaké góly přijdou.
Kolik byste jich chtěl mít na konci sezony?
Třeba třicet (úsměv). Chtěl bych vyhrát tabulku střelců.
Každý střelec má nějakého dvorního nahrávače. Kdo je to ve vašem případě?
Momentálně Honza Kopic, s tím si hodně rozumím. Nebo Joel Kayamba, to jsou dva lidi, kteří mi to umí perfektně připravit. Dřív to byl třeba Milan Petržela nebo jiní kluci. Když mě najdou ve vápně, snažím se to proměnit v gól.
Je právě vápno vaší střeleckou doménou?
Jasně, jakmile tam dostanu chvilku, abych balon zpracoval a koukl se, kde gólman stojí, je to moje parketa. Za vápnem jsem slabý (smích).
Trenéři v Plzni většinou chtějí po útočnících i práci pro tým. Jak se s tím vyrovnáváte?
Já jsem rád, že mi dal trenér Vrba možnost hrát v Plzni. Učí nás, že musíme hrát i pro tým, nemyslet jen na sebe, takže se to snažím plnit. Nekoukám jen na osobní statistiky.
Máte v lize oblíbeného soupeře, proti kterému se vám daří?
Snad jedině, když hrála pražská Dukla ještě ligu. Dal jsem jí dost gólů, i svůj první hattrick v první lize.
Vybavíte si svůj první ligový gól?
Bylo to na legendárních Bazalech, když jsem hostoval na jaře 2014 v Baníku. Davor Kukec mi nahrával podél vápna na já jsem to z jedničky trefil na zadní tyč. A bylo to zrovna proti Dukle.
A první gól za Plzeň?
Za áčko, to bylo na Spartě. Byly to hned dva góly a hodně nám pomohly k titulu… To byly snad nejkrásnější góly.
Tenkrát jste říkal, že si za odměnu dáte s bráchou na balkonu pivo. Jak góly slavíte teď? Nezevšednělo vám to už trochu, když jich je přes padesát?
Vůbec ne. Když dám gól a ještě vyhrajeme, to je nepopsatelný pocit, něco naprosto úžasného. Ale že bych si zase s bráchou otevřel pivo, to už asi ne. Spíš vždycky hned koukám na svoji krásnou manželku a dvě nádherné dcerky, to jsem nejšťastnější. Pro mě teď nic víc není.
Kterého z gólů si nejvíce ceníte?
Každého, který byl pro Viktorku přínosný. Určitě těch dvou v Lize mistrů, to se každému nepoštěstí. A pak ještě v Karabachu, kde jsme si tím zajistili pohárovou Evropu v roce 2016. Kdo jiný než Honza Kopic centroval a já to trefil hlavou z celkem velké dálky na zadní tyč.
Když jste putoval po těch hostováních, neměl jste chuť to zabalit?
Ne, nejsem člověk, který by něco jen tak vzdával. A myslím, že jsem za to byl odměněn. Žiju život, o kterém jsem vždycky snil. Jsem placený za to co mě baví a ještě dělám lidem radost. Pro vyučeného truhláře je to lepší, než ráno chodit do truhlárny.
Teď se pro změnu občas objeví spekulace o vašem možném odchodu z Plzně, jak to vnímáte?
Pokud jde o tyhle dezinformace, ať si říká každý, co chce. Mám v Plzni platnou smlouvu do roku 2022, zatím nic jiného neřeším…
Takže vaše vize do budoucna?
Znovu bych se rád s Viktorkou podíval do Ligy mistrů a potkal tam zajímavé soupeře. Zahrát si pěkný fotbal, aby se to divákům líbilo. Nebo třeba ještě jednou oslavit titul.
A co Euro, kam jste postoupili s reprezentací a hraje se příští rok?
Jedničkou v útoku je Patrik Schick. Já jsem připravený mu krýt záda, využít každý moment. Když mě trenér Šilhavý pošle na plac, odevzdám maximum. Spousta lidí v Česku mi nevěří, je potřeba jim dokázat, že jsem pro tým prospěšný, abych jim zavřel ústa.
Zmínil jste, že vám lidé nevěří. Co říkáte na tyhle kritiky?
Já to moc nečtu, ale moje mamka je na to háklivá. Říkám jí ať se na to vybodne. To píšou většinou závistiví lidé.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
