Stejně jako jeho slavný otec Jan je fotbalistou, stejně jako on hrával za Spartu a za Duklu a i jeho kroky zamířily do Plzně. Do města, kde Berger starší vykročil v roce 1976 na ligovou scénu.

Radil jste se s otcem, když jste přemítal nad nabídkou Viktorie?
Ano. Otec byl rád, že jsem se dostal do Plzně a hostování ve Viktorii mně doporučil. On sám má na Plzeň krásné vzpomínky, bylo to jeho první ligové angažmá.

Co vám řekl na cestu do nového působiště?
Popřál mi hodně štěstí a řekl, že je to pro mě velká šance prosadit se ve fotbale trochu výš. A abych v Plzni pozdravoval pana Čalouna, trenéra brankářů. Táta s ním v Plzni hrál, je to jeho velký kamarád.

Jak jste reagoval, když o vás Viktoria projevila zájem?
Samozřejmě jsem byl rád. To vás potěší, když o vás má zájem takové mužstvo.

Jaké bylo loučení v Dukle?
Odcházelo se mi těžko, byl jsem tam sedm let, začínal jsem v Dukle v devatenácti letech, tehdy ještě v krajském přeboru. Když jsem ve středu ráno odjížděl do Plzně na první trénink, přepadla mě trochu lítost, že nejedu na Julisku. Ale takový je fotbalový život a já beru angažmá v Plzni jako svoji velkou šanci. A její nabídku jsem velmi rád.

Máte za sebou první trénink, naplnila se vaše očekávání spojená s příchodem do Plzně?
První dojmy jsou pozitivní, jsem tu jen pár hodin, ale zatím mohu říci, že se potvrzuje, že v Plzni je dobrá parta.

V Dukle jste patřil ke klíčovým hráčům, v Plzni bude vaše pozice úplně jiná, budete muset naopak o svoje místo v sestavě bojovat. Jste na to připraven?
S tím samozřejmě počítám, vím, že jdu do mnohem většího a silnějšího klubu, než z jakého přicházím.

Viktoria hraje útočně, myslíte si, že se vám podaří do týmu rychle zapadnout?
Z toho obavy nemám, i Dukla hraje ofenzivně a má styl podobný tomu, jakým se prezentuje Plzeň. Budu se co nejvíce snažit a co nejrychleji se přizpůsobit.

Vaším spoluhráčem mohl být také Tomáš Řepka…
Osobně se s ním neznám, ale je to velká osobnost českého fotbalu. Škoda, že nepřijde, určitě bych od něj získal cenné zkušenosti.

Polovinu života jste prožil ve Švýcarsku, kde získal angažmá váš otec. Jak na to vzpomínáte?
Narodil jsem se v Praze a do Švýcarska jsme se odstěhovali, když mi bylo osm měsíců. Bylo to tam zajímavé, Švýcarsko je zemí perfekcionistů. Já se ale lépe cítil v Čechách a byl jsem rád, když jsme se v mých třinácti letech vrátili domů.