Pro fotbalisty Bolevce bude hlavním cílem pro druhou část sezony záchrana a sedmadvacetiletý středopolař Jan Sušánka, kterého vám nyní v Deníku představíme, věří, že se to nakonec povede.

Kde jste začínal svou fotbalovou kariéru a kdo vás k fotbalu přivedl?
K fotbalu mě přivedl můj otec, když mi bylo šest let. Začínal jsem ve Štěnovicích. Poté jsem hrával tady v Bolevci a také v Předenicích. Teď jsem se znovu vrátil do Bolevce. Dva roky jsem pobýval pracovně v Anglii, takže na fotbal nebylo moc času.

Když jste byl dva roky v Anglii, navštívil jste nějaký zápas proslulé Premier League?
Ano, navštívil jsem derby severního Londýna mezi Tottenhamem a Arsenalem. Byl to pro mě velký fotbalový zážitek.

Po podzimu je Bolevec v krajském přeboru na 14. místě se ztrátou jednoho bodu na třinácté Luby a s náskokem čtyř bodů na poslední Mýto. Jak hodnotíte podzim?
Myslím si, že na to, že jsme odehráli celou podzimní část s dvanácti hráči, tak je to nakonec ještě dobré. Samozřejmě byly zápasy, které jsme měli vyhrát. Na druhou stranu zápasů, kde jsme nakonec nějaké body urvali a nebyli lepší, bylo také dost.

Přesně tak, pro většinu zápasů měl váš trenér Jaroslav Klečka k dispozici pouze jedenáct hráčů a maximálně dva borce na střídání. Nedocházely vám ke konci zápasu vždy síly?
Asi ano. Zápasy byly náročné. Museli jsme hrát koncentrovaně a rozvážně. Ale myslím, že jsme se s tím celkem statečně poprali. Hlavně po domácích duelech pak chodili ještě tři čtyři hráči hrát za naše béčko. Bylo toho pro některé opravdu dost.

Na čem je třeba zapracovat v dlouhé zimní přípravě?
Hlavně na fyzické kondici a síle. Protože náš styl, kterým se prezentujeme přesně tohle vyžaduje. Musíme to zlepšit, abychom vydrželi hrát celý zápas.

Pro některé hráče je běhání v zimní přípravě noční můra. Jak to máte vy?
Určitě patřím mezi ty hráče, kteří běh nemají zrovna v lásce. Na druhou stranu je to pro všechny velmi důležité. Díky tomu bychom měli být po fyzické stránce dobře připraveni.

Tahounem mužstva byl na podzim kapitán Michal Bublík. Kde vidíte jeho přínos pro tým?
Michal je jednoznačně nejlepším hráčem týmu. Je to obrovský srdcař, který na hřišti nechá všechno. Je tím správným lídrem a tahounem.

S jakým cílem budete vstupovat do jarní fáze soutěže?
Asi budu mluvit o záchraně. Potřebujeme urvat pár zápasů s týmy okolo nás. Věřím, že se nakonec zachráníme, byť to nebude jednoduché. V kraji jsou opravdu silné týmy.

Vzpomenete si na váš nejpovedenější a nejhorší zápas v podzimní části?
Podařilo se nám utkání s Přešticemi, kde jsme celý zápas makali na sto procent a zaslouženě zvítězili 2:1. Už nikdy bych nechtěl zažít zápas jako byl v Mýtě. Tam jsme určitě nebyli horším týmem, ale některá rozhodnutí rozhodčího hrubě ovlivnila zápas.