Když trenér Stanislav Levý vystřídal po pátém kole první ligy na lavičce Viktorie Michala Bílka, moc lidí mu nevěřilo.

On ale prokázal, že má srdce bojovníka. Viktorii vytáhl na konci sezony až na šesté místo v tabulce s rekordním bodovým ziskem 46 bodů. Tolik v tříbodovém systému ve Viktorii ještě žádný trenér nezískal.

Jako hráč v zelenobílém dresu Bohemians nebyl nikdy zvyklý uhýbat před žádným soubojem.

„Nic mne nedokáže vytočit více, než když vidím, že hráč vypustí souboj,“ říká Stanislav Levý.

I jako trenér se naučil překonávat překážky.

Na svou stranu si postupně získal mužstvo, které si jeho příchodem muselo najednou zvykat na úplně jiný režim. Oblíbili si ho i fanoušci, z nichž někteří na něj ještě na podzim křičeli: Táhni!

Po výhře v posledním domácím zápase nad Jabloncem se mu skandování skalních příznivců Viktorie poslouchalo mnohem lépe. Stan–da–Le–vý! bylo slyšet až do tiskové místnosti.

Vloni získal se Slováckem sedmé místo, letos si s Viktorií Plzeň ještě o stupínek polepšil. I když začátek jeho působení v Plzni tomu nenasvědčoval. Dnes ho směle může odborná i laická veřejnost zařadit do škatulky  'Úspěšný trenér '.

Profil Stanislava Levého

Narozen: 2. 5. 1958
Hráčská kariéra: SK Úžice (1967–1974), Meteor Praha (1974–1977), RH Volary (1977–1978), RH Cheb (1978–1979), Bohemians Praha (1979–1988), Blau–Weiss Berlin (1988–1992), Tennis Borussia Berlin (1992–1995)
Reprezentace: 25 utkání (1983–1988)
Trenérská kariéra: Tennis Borussia Berlin (asistent trenéra: 1955–1998, hlavní trenér:1998–1999), Hannover 96 (asistent trenéra: 2000–2001, hlavní trenér: 2001), FC Saarbrücken (2003), FK Viktoria Žižkov (trenér a sportovní ředitel: 2004), FK Chmel Blšany (sportovní ředitel: 2005), 1. FC Slovácko (2005–2006), FC Viktoria Plzeň (2006–dosud)
Viktorii jste převzal po pěti kolech po trenéru Bílkovi. Mužstvo mělo z pěti zápasů osm bodů, to pro vás asi nebylo snadné navázat na úspěšný rozjezd.
Byla to hlavně specifická situace. V takové se trenéři obyčejně nemění. Nějaký čas trvalo, než jsme si s hráči na sebe vzájemně zvykli. Oni byli zvyklí od předchozího trenéra na odlišný systém práce, jiné nároky. A teď se museli rychle adaptovat na něco jiného.
Po jednom nepříliš vydařené podzimním domácím zápase jste prohlásil, že mladé mužstvo v současné době nemá na víc, než předvedlo. Byl to od vás psychologický tah, abyste tým vybudil, nebo jste svá slova tehdy myslel vážně?
Od obojího trochu. Tehdy to navíc bylo v takovém rozpoložení, že odešel do Sparty Honza Rezek a těžko šlo v té chvíli od mladého týmu očekávat, že bude atakovat vyšší příčky. A byl v tom i kousek psychologie, to máte pravdu.
Po podzimu byla Viktorie desátá. Věřil jste, že v jarní části ligy umístění zlepšíte?
Předně jsem zjistil, že v mužstvu je velký potenciál. I přesto, že je v něm hodně mladých kluků, kteří toho neměli v lize až tolik odkopáno.
Nakolik vám k úspěšnému jaru pomohla zimní příprava včetně herního soustředění v Turecku?
Na zimní přípravu jsem hodně spoléhal. A také na herní soustředění v Turecku, kde jsme sehráli tři těžké zápasy se silnými soupeři s rozdílnými styly hry. Takové zápasy dají zejména mladým hráčům hodně moc.
Při doplnění týmu jste vsadil na hráče, které jste dobře znal z působení ve Slovácku – Malára, Rótha. Jak jste s odstupem času s jejich výkonem spokojen?
Každý z hráčů, které jsme přivedli, splnil svoji roli. Jak po stránce sportovní, i po stránce lidské. Ani jeden z nich mě v tomto nezklamal.
Když jste těsně před zahájením jarní sezony přišel kvůli administrativní chybě o Petrželu, byl jste hodně rozčilený…
Ani ne tak rozčilený, jako zklamaný. Zabudoval jsem ho do základní sestavy, byl to hráč důležitý pro náš styl hry. Chtěli jsme útočit hodně po stranách a on k tomu má velmi dobré předpoklady.
Budete usilovat teď v létě o jeho příchod do Plzně?
Ano. Je to typ hráče pro moderní fotbal, rychlý, schopný obejít soupeře v situaci jeden na jednoho. Jestli se nám to podaří, to nedokážu odhadnout, ale snaha bude určitě.
Viktoria na jaře neprohrála jediný zápas na hřišti soupeře. Zažil jste někdy jako hráč či trenér něco takového?
Jako hráč v Bohemce si pamatuji, že jsme moc zápasů neprohrávali. Ani z té doby si ale nepamatuji, že bychom neprohráli jediný zápas na jaře či podzim. Tohle je ojedinělé.
Doma se Viktorii už tolik nedařilo. V čem podle vás spočívají příčiny rozdílných výkonů mužstva v domácím prostředí a na hřištích soupeře?
Má to více důvodů. Nechci to svádět na stadion, i když fakt je, že takové fotbalové prostředí domácímu týmu neprospívá. Chybí kontakt s diváky, nelze vytvořit tlak na soupeře, rozhodčího, kteří fanoušky na trávníku skoro neslyší. Ale především se nám špatně hrálo do zhuštěné obrany soupeře, a naopak on z toho těžil. Venku tvoří domácí a to zase vyhovovalo nám. Dokázali jsme ohrozit soupeře z rychlých kombinačních akcí na tři doteky. Ale v závěru sezony se nám dařilo už i doma.
Plzeň skončila šestá s aktivním skóre se ziskem rekordních 46 bodů za svého působení v samostatné české lize. To pro vás musí být příjemný pocit…
To ano. Ale není to důvod k uspokojení. To by byl krok zpět.
Kromě zmíněných úspěchů vyjádřených čísly jste společně s hráči dokázali něco, co je u nás vzácné. Vrátili jste na stadion fanoušky. To vás přece musí hřát u srdce.
Zvýšený zájem fanoušků beru jako určitý barometr. Jestli naši práci přijali, jestli ji ocenili. Zvláště mě těší, že nám dokázali zatleskat, i když jsme prohráli. I přes porážku měli pocit, že hráči ze sebe na hřišti vydali vše.
Šesté místo je dílem celého kolektivu, ale kdybyste měl vyjmenovat klíčové hráče mužstva, kteří to jsou?
Určitě je to výsledek práce celého týmu, i hráčů z lavičky. Oni vytvářeli tlak na ty, co hráli stabilně a udržovali i v relativně úzkém kádru konkurenční prostředí. Ale nemohu zapomenout na kostru týmu, tady je: Michal Daněk, Martin Müller, David Limberský a Martin Fillo.
Je nějaký zápas, na který byste nejraději zapomněl?
Domácí utkání s Libercem. To jsem těžce skousnul a ještě pořád jsem ho z hlavy nevymazal. V závěru utkání už to vypadalo, že si vítězství odneseme my, ale v nastavené čase jsme inkasovali. Ta porážka mě hodně mrzí.
Kterého duelu si naopak nejvíce vážíte?
Takových zápasů, především na jaře, bylo více. Dokázali jsme obrátit zápasy v Teplicích, v Brně, vyhrát na Slavii, v Olomouci. Těžko z nich vybírat top zápas.
Hráčský kádr v létě určitě projde změnami. Můžete naznačit, k jak velkému pohybu hráčů dojde?
Rád bych nějaká jména prozradil, ale v této době není nic jistého, takže by to byly jen pouhé spekulace. Ale pokud chceme pomýšlet na udržení umístění nebo na jeho vylepšení, musíme se kvalitativně posílit. Byl bych samozřejmě rád, kdyby zůstala i kostra týmu.
Svá nejlepší léta jste prožil v Bohemians. Co říkáte na případný návrat klokanů mezi elitu?
Byl bych rád, kdyby se Bohemka do ligy vrátila. A to nejen proto, že jsem tam strávil nejlepší léta své kariéry. Má skvělé fanoušky, typický fotbalový stadion a takové kluby do první ligy patří.
O klíčové hráče úspěšného mužstva bude určitě zájem v jiných klubech. Fanoušci mají obavy, že Viktoria přijde o kostru týmu. Nebojíte se, že bude muset začít v létě budovat nový tým?
Na jednu stranu jsem rád, že je o kluky zájem. Je to vlastně ocenění naší práce. Na druhé straně žádný trenér nechce přijít o nejlepší hráče. Ale víme, jaká je ekonomická situace v našem fotbalu. Když přijde finančně zajímavá nabídka, tak je těžké se jí ubránit. Musí ale přijít adekvátní náhrada.
Hráči už zahájili dovolenou, ale pro trenéry se tenhle termín příliš nenosí. Zbyde vám alespoň pár dnů na odpočinek?
Já říkám, že trenér dovolenou nemá. I na dovolené přemýšlíte o fotbale, analyzujete uplynulou sezonu a plánujete tu příští. Tahle sezona ale pro mě byla hodně náročná, a tak dva týdny budu mimo republiku, pojedeme s manželkou někam do tepla. Ale samozřejmě že budu ve spojení s klubem připravený řešit věci, které nastanou.
Zmínil jste manželku. Jak ona nahlíží na vaši práci profesionálního trenéra?
Pro ni to není nic jednoduchého. Prožívá se mnou všechnu radost i zklamání, musí snášet různé nálady, stresy, které chtě nechtě do rodiny přenášíte. Ona si ale za sedmadvacet let zvykla, že vdaná je nejen za mě, ale i za fotbal. Je pro mě oporou.
V Plzni jste necelý rok. Jak se vám město líbí? Máte tu nějaké oblíbené místo?
Fotbalem žiju čtyřiadvacet hodin denně, a tak většinou znám jen cestu na stadion a domů. Ale cestou domů mám v Plzni jedno oblíbené místo, kde dokážu relaxovat, a to je restaurace Na Parkáně (smích).
Ještě před závěrem sezony se v zákulisí začalo spekulovat o vašem případném odchodu z Plzně. Majitelé a vedení klubu ale tuto spekulaci odmítli s tím, že v klubu máte tříletou smlouvu. Co si o tom myslíte vy?
Pro mě je důležité, abych cítil ze strany majitelů a celého klubu stoprocentní důvěru a podporu své práce. Nejsem člověk, který porušuje smlouvy a utíká z nich. Kdyby tomu ale tak nebylo, tak musíte samozřejmě přemýšlet i o své budoucnosti. A pokud by jiní lidé, kteří nenesou zodpovědnost za klub a přitom by chtěli rozhodovat o tom, který trenér se líbí nebo nelíbí, potom bych tady žádnou budoucnost neviděl.
Můžete prozradit, zda jste dostal nějakou nabídku na působení v jiném klubu v souvislosti s tím, že máte za sebou úspěšnou sezonu?
Je jasné, že práce trenérů v lize je ostře sledována, mapována. A pokud je úspěšné mužstvo, je úspěšný i trenér. Já ale nad tím nepřemýšlím a znovu opajuji: Jsem typem trenéra, který dodržuje smlouvy.
Když byste měl do příští sezony vyslovit jedno přání, jak by znělo?
Aby všichni lidé, kteří pracují ve Viktorii, odváděli stoprocentní práci. Aby každý byl zodpovědný za to, co má, a nesnažil se zasahovat do práce, za kterou nezodpovídá.