Utkání mělo atmosféru derby, čtvrť St. Mirren je totiž součástí Glasgowa. Ještě krátce před polednem byl kolem stařičkého stadionu, kam se vejde zhruba deset tisíc diváků, poměrně klid. S přibývající časem se ale ulice St. Mirrenu začali plnit fanoušky obou táborů. Potkat jste tu mohli skupinky fanoušků v černobílých nebo světlemodrých dresech domácího celku a i příznivců v zelenobílých barvách Celticu. V hledišti se nakonec sešlo necelých osm tisíc diváků.
close
zoom_in
Fanoušci fandí jako o život
Celtic je v utkání v roli hostů, ale je jasným favoritem a převahu má i v hledišti. I domácí však o sobě nechávají pořádně vědět a stadionem zní bojovné chorály obou táborů. Plzeňské výprava má vše z první ruky, lístky (cena vstupenky je dvacet liber) mají totiž přímo v černobílém kotli příznivců St. Mirrenu. „Byl to pořádný rachot, chvílemi nám zaléhaly uši,“ říká lékař oddělení kardiologie Fakultní nemocnice v Plzni Jan Opatrný.
Když sudí pískne poprvé do píšťalky, řev ještě zesílí. Při každém pohybu domácích hráčů k soupeřově brance diváci vstávají ze sedadel a mohutným povzbuzováním ženou dopředu své miláčky. „Byl to zážitek, sledovat skotské fanoušky přímo v akci. Takhle se na našich stadionech nefandí. Někteří se ale nechávají strhnout dějem na hřišti až příliš. Připadá mi to, že i ve Skotsku jsou fanoušci, kteří chodí do hlediště jen kvůli tomu, aby se vykřičeli,“ míní další člen úspěšného fotbalového týmu na Eurospitalu, primář chirurgické kliniky FN Plzeň Vladimír Špidlen.
Celtic kontroluje vývoj
Domácí fandové ale postupně utichají, Celtic je jednoznačným pánem na hřišti. První poločas vyhrává 2:0 i bez českého reprezentanta Jiřího Jarošíka, který nesedí ani na lavici náhradníků. Pohroma na domácí tým i jeho příznivce přichází ve druhém poločase. Fotbalovější, rychlejší a důraznější hráči
close
zoom_in
Celticu přidávají další tři góly. Zatímco příznivci hostů bouří nadšením, desítky skalních fandů St. Mirrenu opouští zklamaně kotel. Když po chvíli střílí domácí Franco Miranda čestný gól, část z nich se na poslední minuty zápasu vrací na svá místa.
Pro Skoty je fotbal vším, během jednoho zápasu dokáží zatratit, ale i odpustit. I potupnou porážku 1:5. „Nevadí, příště přijdeme zas,“ slibují už smířlivým tónem dva patnáctiletí mladíci v pruhovaných černobílých dresech. Skupina fandů St. Mirrenu ještě stačí poslat směrem k veselícímu se zelenobílému táboru fandů soupeře pár výmluvných gest a nadávek, které by se nedali v televizi vysílat ani po 22. hodině. Kvapem opouští stadion a spěchá rozebrat příčiny porážky do nejbližších hospůdek.
Stálo to za to
Mezi posledními se zvedá ze sedadel i plzeňská výprava. Fotbalový zážitek si chtějí užít do poslední vteřiny. „Celtic byl výborný, domácí naopak po druhém gólu spíše na ručník. Fascinující ale bylo tempo zápasu. Rozhodčí nechával hře volný průběh, fotbalisté chtěli hrát. Nikdo nepolehával na trávníku, jako je tomu v naší lize. Určitě stálo za to utkání vidět,“ shodli se Plzeňané.
