Rok předtím se stal fotbalový útočník Roman Adamov v Rusku nejlepším ligovým střelcem.
Vloni na podzim, ve třiceti letech, přestoupil do Viktorie Plzeň, ale zbrzdilo ho zranění. Vrátil se na čas do Ruska, kde se doléčil, a od ledna znovu bojuje o místo ve Viktorii.

V Plzni se mu líbí. Obdivuje fanoušky Viktorie a zamlouvá se mu atmosféra v mužstvu i uvnitř klubu, chce se naučit česky. „Vnitřně cítím, že Viktoria byla dobrá volba," říká v rozhovoru pro Deník ruský fotbalista Roman Adamov.

Můžete připomenout vaše fotbalové začátky?
Narodil jsem se v malém městečku Belaja Kalitva v Rostovské oblasti. Odtud jsem odjel do fotbalové akademie ve Volgogradě. To město určitě znáte, je to město-hrdina, město válečné slávy, a tam jsem trénoval pod vedením Leonida Sluckého, který nyní vede CSKA Moskva. Poté jsem odešel do Šachtaru Doněck.

Jak na rok strávený na Ukrajině vzpomínáte?
V Šachtaru jsem nebyl dlouho, proto není moc na co vzpomínat. Vzpomínky na mé začátky ve fotbale souvisejí i s obdobím přechodu z mládežnické kategorie mezi dospělé. Tam už byli „chlapi", tam se už hrál mužský fotbal. Možná i proto se mi zpočátku nedařilo, byl jsem mladý, bylo mi osmnáct let …

Kterou sezonu ve vaší kariéře považujete za nejúspěšnější?
Za jedenáct dvanáct let jsem prošel celkem úspěšnou kariérou, s výjimkou minulého roku. Moje kariéra byla přímá, na slušné úrovni. Nejúspěšnější rok byl 2007. Tehdy jsem se stal „králem střelců" ruské ligy, byl jsem povolán do ruské reprezentace a zúčastnil se mistrovství Evropy v roce 2008.

Z ruské nejvyšší soutěže máte bohaté zkušenosti. Mohl byste tuto soutěž porovnat s českou Gambrinus ligou?
V ruské lize jsem sehrál skoro tři stovky utkání. Ruská mistrovská soutěž je mnohem kvalitnější než Gambrinus liga. V Česku jsou ale dvě mužstva, plzeňská Viktoria a Sparta Praha, která by se v ní neztratila. Už jsem v nějakém rozhovoru prohlásil, že podle mého soudu jsou v Evropě tři špičkové soutěže, v Anglii, Španělsku a Německu, které představují vrchol evropského fotbalu. Hned za nimi následuje ruská liga, francouzská a italská, pořadí si netroufám určit. Ale to, že úroveň ruské ligy je vysoká, to je fakt.

Na podzim jste za Viktorii nastoupil jen ve dvou zápasech a potom jste se kvůli zranění vrátil na čas domů do Ruska. O jaké zranění šlo?
Na tréninku jsem si natrhl sval a pak dále pokračoval v tréninku. Vše se však zhoršilo a dle vyjádření lékaře jsem musel absolvovat asi měsíční léčbu. Proto jsem se s vedením Viktorky domluvil, že se budu léčit v Rusku. Vyšli mně vstříc, za to jim moc děkuji a jsem jim vděčný. Víte, samotnému by mně zde bylo těžko …

Váš návrat do Plzně je zatím úspěšný, v přípravě potvrzujete pověst střelce. Jak jste se svou formou spokojen?
V přípravných utkáních v Plzni jsem nastoupil jen proti českým mužstvům z nižších soutěží a ta moji formu nemohla plně prověřit. Ale mělo to jednu výhodu, po dlouhé pauze zaviněné zraněním jsem mohl konečně zase hrát fotbal.

Zatím jste absolvoval bez zranění celou zimní přípravu. Cítíte se po kondiční stránce lépe než při vašem příchodu do Viktorie vloni na podzim?
Zatím nejsem v ideálním stavu, protože po přípravě v Čechách jsem ještě úplně necítil, že přichází optimální fyzická forma. Zatím ještě nejsem úplně ve své kůži. Na Kypru, i když tréninky byly náročné, byl jsem zpočátku tak na 60-70 % svého optima. Věřím, že pobyt na Kypru mně prospěl a že už brzy bude všechno v pořádku.

Jak se vám líbí v Plzni?
V Plzni se mi moc líbí (říká česky, pozn. red.) Když jsem přicestoval do České republiky, měl jsem představu, že budu bydlet v Praze, ta se mně také líbí. Nakonec jsem se ale rozhodl pro Plzeň, je to pohodové město, lidé zde žijí klidně, spokojeně. Moje pocity jsou ale nejvíce odvislé od atmosféry v mužstvu a já vnitřně cítím, že Plzeň byla dobrá volba.

Jak jste na tom s češtinou? Dokážete se už domluvit?
Chtěl bych samozřejmě, mluvit lépe. Jsem společenský člověk, veselý, mám rád společnost. Moje slovní zásoba mně už něco umožňuje, doufám ale, že se to za jeden dva měsíce zlepší a já budu hovořit lépe. Potom vám poskytnu rozhovor v češtině.

Jak velkou motivací je pro vás probojovat se do základní sestavy Viktorie?
Víte, od dětství jsem sportoval, jsem sportovec každým coulem. Proto i moje motivace je jediná, jako každého sportovce, dosahovat úspěchů, dosahovat uspokojení z vlastních výsledků. To je moje hlavní motivace.

Co říkáte atmosféře při domácích utkáních Viktorie?
Atmosféra na stadionu se mi velice líbí. V Rusku v současné době řeší jeden velký problém, chování diváků na stadionech. Zde v Plzni jsem byl atmosférou na stadionu příjemně překvapen, líbí se mi, jak se lidé na stadionu chovají. Jsou kultivovaní, klidní, atmosféra je vynikající. A jak lidé fandí své Viktorce – to je nádhera! Také moje žena byla atmosférou na stadionu nadšena. Říkala, že všichni fanoušci jsou pohodoví, všichni se usmívají. Atmosféra na stadionu se jí moc zamlouvala.

Jak jste byl spokojen se soustředěním na Kypru?
Pro mě to už není nic nového, nic zvláštního. Podobných soustředění jsem absolvoval mnoho, sotva mě už může něco překvapit. Nejdůležitější jsou vždycky hřiště, strava a ubytování. A to všechno bylo na Kypru naprosto v pořádku, nemohl jsem si opravdu na nic stěžovat.

Jaké šance má podle vás Viktoria v dvojutkání Evropské ligy proti Neapoli?
Jak už jsem říkal svým ruským přátelům, Viktoria Plzeň je seriózní klub, všichni se ho snaží rozvíjet. Nevěřím, že by se Viktorce nemělo dařit. Všude jsou patrné „velké kroky", které mají za cíl zajistit týmu úspěchy, vytvořit silný klub. Je zde výborné mužstvo s velice dobrým herním projevem. Když to shrnu, šance Viktorky v Evropské lize proti Neapoli jsou rovnocenné, vidím to padesát na padesát. Když vidím své spoluhráče, jejich herní projev, tak mohu říci jediné: Viktorka rozhodně není bez šancí uspět.

Četl jsem o vás, že fotbal pro vás není práce, ale život. Můžete svůj postoj více přiblížit?
Velmi mnoho lidí se domnívá, že pro sportovce v mém věku je fotbal už jen prací, rutinou. Já to ale tak necítím! Přemýšlím hlouběji, víc do budoucna. Úplně přesně nelze na tuto otázku odpovědět, ale pro mě je fotbal všechno. Vždycky jsem toužil hrát fotbal a nyní se mé sny uskutečňují. Teď vlastně dělám to, co jsem vždy chtěl dělat, po čem jsem vždy toužil. Proto je pro mě fotbal daleko více než jen pouhou prací.

Roman Adamov

Narodil se 21. červa 1982 v městě Belaja Kalitva, celým jménem Roman Stanislavovič Adamov. Působil v Olimpii Volgograd, Šachtaru Doněck, FC Rostov, Tereku Groznyj, FC Moskva, Rubinu Kazaň a KS Samara. V roce 2007 se stal společně s Romanem Pavljučenkem nejlepším střelcem ruské Premiere league. O rok později získal ruský titul s Rubinem Kazaň. Třikrát reprezentoval za ruský 
A tým, v roce 2008 se zúčastnil Eura, kde Rusko vybojovalo bronz. Ve skupině si zahrál proti pozdějším mistrům Evropy
ze Španělska. V roce 2012 přestoupil do Viktorie Plzeň.

Ve čtvrtečním vydání Plzeňského deníku najdete také fotbalovou přílohu věnovanou souboji Viktorie Plzeň s Neapolí.