Tehdy se jmenoval plzeňský klub Sokol Škoda a dorostenecké mistrovství republiky mělo zvláštní formu, která se nikdy předtím neobjevila a brzo potom zanikla. Dorostenecké soutěže nahradily Sportovní hry mládeže, ve kterých startovalo z celé republiky 68 062 hráčů a 5050 mužstev!
Masovost především, bylo heslem té doby. Leč, hrálo se o titul přeborníka republiky!

Dělnická a zemědělská mládež měla své samostatné soutěže, stejně tak školy a vojenský dorost. Ve finálovém turnaji se potom utkali vítězové jednotlivých odvětví. Každý dorostenec hrál tam, kde pracoval nebo studoval. Vedle talentů, po kterých už mohla sáhnout ligová mužstva, však nastupovali i chlapci bez zkušeností.

Škodovka stále vyhrávala, porazila i pražskou Slavii, vlastně Dynamo a ve finále dělnického sektoru se potkala s Košicemi. V Luční ulici před návštěvou 4000 diváků ve velmi tvrdém utkání zvítězila 2:1 a po dlouhé cestě vlakem vyhrála i v Košicích 3:1, když dva góly vstřelil Karel Sloup.

Potom škodováci na neutrální půdě v Ústí nad Labem porazili vítěze studentského sektoru Mělník 7:3 (2 góly K. Sloup, Tauš, Černý, 1 Lukeš) a rozstříleli i vítěze zemědělského sektoru Dolný Hričov 6:0 (branky: Zoubek 2, Skřivan, Šerý, Lukeš, Tauš), stali se tak mistrem všech sektorů a tím i oficiálním mistrem republiky staršího dorostu.

Jednou z opor byl také letos čtyřiasedmdesátiletý František Beránek, který po skončení hráčské kariéry dlouho trénoval i dorostence Viktorie.

„Tehdy to bylo mistrovství ryze po linii pracovních sektorů. Hrály se zápasy až odzdola, po dílnách. Třeba Strojírna I - Nářaďovna. Potom se vytvořil tým pod Škodovkou, kam jsme všichni přestoupili. Soutěž byla hodně sledována a propagována médii, třeba našemu mužstvu věnoval tehdejší Ruch tři stránky,“ vzpomíná po sedmapadesáti letech Beránek.

Sestava Hodina - Štogr, Beránek, Šerý, Salcman, A. Ženíšek, Lukeš, Skřivan, Zoubek, K. Sloup, Tauš, vedená trenéry Václavem Svobodou, Václavem Dědičem a vedoucím mužstva Emilem Hrudičkou se nesmazatelně zapsala do zlaté knihy Viktorie.

Byli výborní, neboť před příchodem do Škodovky už hráli ve svých klubech za muže. Hodina a Lukeš ve Vejprnicích, Salcman s K. Sloupem v Doudlevcích, Beránek na Sulkově, Ženíšek v plzeňské Slavii, Tauš v Tlučné a pod.

„Náš ryze technický fotbal se divákům líbil. Do Luční chodily čtyři tisícovky diváků. Do Košic jsme cestovali vlakem šestadvacet hodin, v jednom pytli jsme měli konzervy, ve druhém chleba a stejně jsme tam vyhráli. Je snaha toto mistrovství podceňovat, ale bylo tomu právě naopak. Hráli vynikající hráči, třeba za Mělník, který jsme porazili, hrál Bedřich Šonka, který potom v šedesátém roce vyhrál s Hradcem titul mistra republiky. Bylo hodně mužstev a hodně zápasů,“ tvrdí Beránek.

Současný mistrovský titul dorostenců Viktorie hodně oceňuje: „Je to vynikající úspěch Viktorie, ale i celého fotbalu v kraji. Smekám před nimi, co dokázali, “ říká dorostenecký mistr republiky z roku 1951.

Pavel Hochman