Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Úřadující mistr republiky se představí doma v premiéře jako favorit, očekává se jeho vítězství, ale pohled do minulosti naznačuje, že plzeňský celek měl s pražskými kluby většinou problémy a ztrácel s nimi body.

Zalistujme v kronikách a připomeňme si záležitost starou přesně padesát let.

Mezi elitou

V sezoně 1962/63 hraje tehdejší Spartak první ligu druhý rok po sobě, ale zdaleka se mu nedaří tak, jako v předchozím ročníku, kdy se v roli nováčka v pohodě zachránil a předváděl kvalitní a bojovný fotbal.

Teď má Plzeň velké problémy. Hráčský kádr je sice téměř stejný, ale Fr. Čaloun, Hlavatý, Tóth, Hrneček, Mudra, Bíba, Böhm, St. Štrunc, Lopata a další slevili ze své výkonnosti.

Mužstvo prohrává hned úvodní duel doma s ostravským Baníkem 0:3, na pravém křídle řádí v hostujícím dresu Tomáš Popíchal, který později v sedmdesátých letech bude ve Štruncových sadech trénovat a plzeňský tým zaostává za soupeřem ve všech směrech.

Po vítězství 3:2 v Prešově a doma 2:1 nad Kladnem je sice Spartak šestý a zdá se, že se vrací forma z předchozí sezony, ale to je velký omyl.

Pád až na dno

Celek z města piva ztrácí jedno utkání za druhým a v tabulce se propadá. Přes 25 000 diváků ve Štruncových sadech sleduje prohru 0:3 s pražskou Duklou a výsledkem je poslední příčka. Situací se zabývá i závodní časopis Škodovák, jehož redaktor sledoval fotbalisty při tréninku a reprezentanty fabriky nešetří.

„Za celých čtrnáct dní jsme neviděli trénink, ve kterém by byly odstraňovány nedostatky hráčů, neviděli jsme ani nácvik střelby v situacích podobných hře. Ani trenér Sedláček, ani Berka se s ničím v naší přítomnosti nepochlubili," otisk Škodovák.

Oba kouči byli bývalí výborní fotbalisté, ale v trénování spíše praktici, a s mužstvem se dostali do situace, kterou zřejmě nezvládali.

Svitla naděje

Přesto se zdálo, že kritika v médiích zabrala. Spartak doma porazil 2:1 pražské Dynamo (Slavia), Sokolovo (Sparta) rozebral dokonce 5:0 po hattricku Jiřího Lopaty a přezimoval na předposlední příčce. Navíc jaro odstartoval hodně překvapivým vítězstvím 2:1 v Ostravě.

Na těžkém terénu doma zdolal gólem Zdeňka Böhma 1:0 Prešov a odpoutal se od sestupových příček. V tomto střetnutí si však zlomil nohu ještě ne devatenáctiletý František Plass, který v lednu přestoupil z ČSAD Plzeň a od jehož výkonů očekávali trenéři hodně.

Hokejista v bráně

Následovala prohra 1:3 v Kladně a po ní další tři porážky, které Spartak opět poslaly do sestupových vod. Až domácí vítězství 4:0 nad Nitrou dalo naději.

V dalším kole mužstvu cestovalo do pražského Edenu a čekal se velký boj, vždyť Dynamo také zápolilo o udržení. To už seděl na plzeňské lavičce za odvolané trenéry další internacionál Rudolf Krčil a v zájmu posílení defenzívy postavil do obrany hokejistu Stanislava Sventeka.

Byl to jeho druhý prvoligový zápas. Ten první před časem proti KPS Brno zvládl velmi dobře, ale tentokrát vyhořel a s ním i celé mužstvo. Populární hokejový reprezentant vstřelil Františku Čalounovi vlastní gól a na dalších dvou brankách v jeho síti měl velký podíl.

Prohru 0:4 později plzeňský gólman okomentoval slovy: „Sventek nebyl vůbec špatný fotbalista, měl důraz, nasazení, ale tehdy na Slavii mu nevyšlo vůbec nic. Bylo tam téměř 30 000 diváků a to ho možná rozhodilo. Byl nervózní a dělal velké chyby."

Zápas pravdy

Přestože v dalším kole Plzeň padla v Trenčíně 0:2, mohla se ještě zachránit. Musela by však zvítězit doma nad ČKD Praha, což byli Bohemians. Soupeř, proti kterému se Spartaku absolutně nedařilo.

Hrál technický a běhavý fotbal a to na plzeňské borce platilo. Klokani vyhráli už v předešlé sezoně oba zápasy 3:1 a 4:2, stejným rozdílem zdolali Spartak i na podzim v tomto ročníku. Ve třech utkáních nasázeli do plzeňské branky 11 gólů a s takovým soupeřem musel Spartak v existenčním utkání uspět. Jinak ztratí jakoukoliv naději.

Ta sice umírá poslední, ale ani fanoušci už příliš nevěřili. Přišlo jich do ochozů něco málo přes 9 000 tisíc a to na Plzeň nebyla tehdy žádná velká návštěva.

Asi hodinu před utkáním se snesla nad městem velká průtrž mračen, která rozbahnila hrací plochu a to byla velká překážka pro Spartak.

Druhou svízelí byla vlastní nervozita. Vždyť šlo o hodně. A domácí rozhodující duel naprosto nezvládli. Pražané od úvodních minut ovládli hru, daleko lépe se pohybovali, na těžkém terénu dobře kombinovali a přesně stříleli.

První gól trefil volejem Píša, po marném snažení domácích přidal týž hráč druhou branku a skóre uzavřel Knebort. Kontroverzní útočník Josef Píša byl obvyklým katem plzeňského celku. Už v předchozí sezoně nasázel ve Štruncových sadech hattrick.

Výsledek 3:0 hovořil jasnou řečí a Spartak Plzeň definitivně sestupoval do druhé ligy.

Rozlučka s ligou

V posledních dvou kolech už hrál jen o čest. V Praze na Spartě to však byla katastrofa, už v poločase prohrával 0:5 a celková výše skóre 0:6 byla odvetou Sokolova za podzimní pětku v Plzni.

Poslední duel se Slovanem Bratislava skončil v Plzni hokejovým výsledkem 6:6 a diváci se na rozloučenou s nejvyšší soutěží alespoň bavili spoustou vstřelených gólů.

Mistrem se stala Dukla Praha a spolu se Spartakem sestupovaly Nitra a Dynamo Praha. Nad sestupem plzeňského týmu se podepsaly hodně výsledky s pražskými celky a definitivní ortel učinila prohra s Bohemians.

Pro doplnění celý kádr tehdejšího Spartaku Plzeň: František Čaloun, František Hlavatý – Bohumil Mudra ml., Štefan Tóth, Jozef Janiga, František Beránek, František Plass, Václav Bíba, Stanislav Štrunc, Jaroslav Trykar, Jiří Lopata, František Homola, Václav Kasík, Antonín Kohout, Miloš Vacín, Zdeněk Böhm, Jozef Hráblík, Milan Šolar.