Fotbaloví pamětníci se na něj chodili dívat už v dobách, kdy hrál jako dorostenec divizi dospělých za plzeňské ČSAD. Labužníci chodili na Slovany hlavně kvůli němu. Upoutával pozornost svým atletickým zjevem a nevídaným fotbalovým talentem. Míč mu nepůsobil vůbec žádné potíže, hrál si s ním, jako by ho dostal už do kolébky. Prostě talent se vším všudy.

František Plass je ročník 1944 a do svých devatenácti let působil v ČSAD, bývalém a dnes už zase SK Smíchov. Odtud se dostal poprvé do reprezentace na dorostenecký turnaj UEFA, což bylo neoficiální mistrovství Evropy a naši chlapci v roce 1962 překvapili, přivezli bronzové medaile. V ČSAD ho také potkala první velká smůla, když mu v témže roce na podzim zlomili v Mariánských Lázních nohu a přišla první nucená přestávka.

V lednu 1963 přestoupil do prvoligového Spartaku, okamžitě zapadl do základní sestavy, ale hned ve druhém jarním utkání s Prešovem mu v březnu zlomili nohu podruhé. Doktoři mu prorokovali konec s vrcholovým fotbalem, jiní by s takovými zraněními možná opravdu končili, František Plass nikoliv. Spartak sestoupil, ale on se v něm dlouho neohřál, protože v létě narukoval do Slaného, místní Dukla právě postoupila do druhé ligy a borec Plass se jí náramně hodil.

Tady oblékala zelené sukno řada později známých fotbalistů, mezi nimi i ten který potom nahradil Františka Plasse v národním mužstvu - Václav Migas. Oba spolu hráli v záloze, velmi dobře si rozuměli a vytvořili nejlepší druholigovou středovou řadu. Leč přišla další Plassova smůla, v prosinci 1964 zněl lékařský nález: infekční žloutenka. Následoval předčasný odchod z vojny, tvrdá dieta a opět herní přestávka.

Nucenou pauzu si postupně krátil a už na jaře 1965 nastupoval na určitou část mistrovských duelů plzeňského týmu. Pomalu začal nad ostatními vynikat, dominoval doma i na cizích hřištích, a když Škodovka postoupila v roce 1967 opět do první ligy, byl její výraznou oporou. Rychle se vypracoval mezi nejlepší fotbalisty poválečného Československa.

K jeho vynikajícím herním vlastnostem patřila univerzálnost, schopnost zahrát na jakémkoliv místě, měl vynikající předvídavost, přesnou přihrávku, výborně hrál hlavou a uměl přesně vystřelit. Za každého stavu bojoval ze všech sil a dovedl strhnout i své spoluhráče. Vystřídal místo stopera, středního útočníka, záložníka, ale nejplatnějším byl zřejmě na postu volného hráče - libera. Tam mohl plně uplatnit vlastní přebohaté přednosti.

V roce 1968 ho trenér Jozef Marko poprvé povolal do národního mužstva. Na jaře téhož roku Československo porazilo v Bratislavě 3:0 Jugoslávii a 3:2 Brazílii, v obou utkáních zahrál Plass vynikající hru a nároční bratislavští diváci ho pasovali za nástupce svého miláčka Jána Popluhára v obraně národního mužstva. Za áčko Československa sehrál 11 oficiálních mezistátních zápasů, oblékal reprezentační dres dorostenců, juniorů i olympioniků. Mnoho fanoušků si často kladlo otázku, proč těch reprezentačních startů nebylo víc?

Nemá smysl teď vzpomínat, že o Františka Plasse měly v té době zájem Sparta, Slavia i bratislavský Slovan, tři nejpopulárnější kluby v republice, ale on zůstal doma v Plzni. A odtud to do reprezentace bylo vždycky dál než z hlavního města. Nemá cenu teď vzpomínat, proč trenér Marko vinil Plasse z inkasovaných gólů v kvalifikačním utkání o MS 1970 v Mexiku s Maďarskem, když celá republika viděla, jak celé mužstvo bezhlavě útočilo a jen jediný Plass zůstával vzadu, aby zachraňoval, ale na rychlé maďarské útočníky sám nestačil.

Za všechny to vyjádřil populární trenér a uznávaný odborník Rudolf Vytlačil, který MS 1974 v NSR v Gólu napsal: "Kdekdo teď tleskal Beckenbauerovi, také já ho považuji za geniálního fotbalistu, ale neběhá v Plzni zrovna takový Beckenbauer - Franta Plass a neodepsali jsme ho jednou provždy za jedno nezdařené utkání s Maďary, které nakonec nezkazil on sám? Teď už je na Plasse pozdě, ale určitě to není jeho vina!" To řekl o Plassovo trenér, kterého uznával celý svět. Před tím ve dvaasedmdesátém roce se plzeňský kapitán do národního mužstva vrátil, ale jen na dva zápasy. Víc jeho služeb reprezentační stavitelé nepotřebovali.

Fotbal byl jeho životem, s Plzní prožíval vzestupy a pády, dominoval v památném duelu s Bayernem Mnichov. V roce 1976 odešel ze Škodovky z funkce asistenta trenéra Tomáše Pospíchala do RH Cheb. Zde nejdřív hrál a potom začal trénovat. Nejdřív s Karlem Kolským, následně působil v roli hrajícího kouče, aby poté vytvořil trenérskou dvojici s dalším Plzeňanem Jiřím Lopatou. Podařil se jim husarský kousek, dostali RH Cheb poprvé v historii do první ligy.

Už v roli hlavního trenéra málem postoupil se svou Škodovkou do první ligy, trénoval Chomutov, Blšany, pražskou Duklu, Ústí nad Labem, znovu Cheb, Karlovy Vary, Tachov a další kluby. Byl vynikajícím hráčem, kvalitním trenérem, nejvýraznější hráčskou stopu však zanechal v historii plzeňského fotbalu.

Profil Františka Plasse

Narozen 18. dubna 1944 v Plzni

Hráč

ČSAD Plzeň (1954 - 1962)
Spartak Plzeň (1963)
Dukla Slaný (1963 - 1964)
Spartak, Škoda Plzeň (1965 - 1976)
RH Cheb (1976 - 1977)
V I. lize 163 startů a 11 vstřelených gólů

Reprezentant

za dorost Československa: 7 oficiálních startů (1962)
za juniory Československa: 4 oficiální starty (1964 - 1967)
za olympioniky Československa: 4 oficiální starty (1967 - 1968)
za A mužstvo Československa: 11 oficiálních startů (1968 - 1972)

Ocenění

Umístění v oficiální anketě odborníků v časopisu Stadión o nejlepšího fotbalistu Československa:
1966: 23. místo
1967: 14. místo
1968: 4. místo
1970: 17. místo
1971: 29. místo
1972: 9. místo
1973: 19. místo
1974: 31. místo
Nejlepší fotbalista Československa v anketě internacionálů deníku Mladá fronta o nejlepšího fotbalistu, atleta a plavce roku (1968)
Cena fair play (1968)
Bronzová medaile z dorosteneckého turnaje UEFA (Mistrovství Evropy - 1962)
Vítěz Českého a finalista Československého poháru (1970 - 1971)
Účastník Středoevropského poháru (1970 - 1971)
Účastník Poháru vítězů pohárů (1971 - 1972)
Člen jedenáctky století Viktorie Plzeň a za Pavlem Horváthem druhý nejlepší Viktorián století (anketa fanoušků Viktorie v roce 2011)

Trenér

RH Cheb asistent (1976 - 1981)
Škoda Plzeň (1981 - 1984)
VTŽ Chomutov (1985 - 1987)
JZD Blšany (1988 - 1992)
Dukla Praha (1992)
Ústí nad Labem (1993 - 1994)
Slavia Karlovy Vary (1994 - 1995)
Union Cheb (1995 - 1996)
SK Rakovník (1996 - 1997)
FK Tachov (1997 - 1998)
Sportovní a podnikatelská střední škola v Plzni, šéftrenér mládeže (1998 - 1999)
FK Nepomuk (2000)
Viktoria Plzeň asistent (2000 - 2001)
Sokol Měčín (2006 - 2007)

Funkcionář

Škoda Plzeň sekretář (1987 - 1988)
Chmel Blšany vyhledávač talentů a pomocník trenérů (s přestávkami 1988 - 2007)

Pavel Hochman