Vrba měl v Jaroslavu Hřebíkovi (stříbro z ME do 19 let) a Michalu Bílkovi (postup s českým A týmem na Euro) velké konkurenty, ale na pomyslném trůnu českých trenérů zůstal sedět plným právem.
Vloni získal s Viktorií poprvé v historii klubu mistrovský titul, vyhrál Superpohár a postoupil s mužstvem do základní skupiny Ligy mistrů a z ní se kvalifikoval do vyřazovací části Evropské ligy.
Hráči Plzně se navíc výrazně prosazují v národním mužstvu, například v nominaci na dnešní zápas s Irskem je sedm (!) hráčů, kteří oblékají či ještě vloni oblékali dres Viktorie.
Jaké to je, vyhrát kategorii Trenér roku podruhé za sebou?
Samozřejmě mě to těší, ale není jen moje zásluha. Na tom mají velký podíl hráči, vedení klubu, fanoušci a všichni ostatní lidé, kteří se v Plzni kolem fotbalu točí. Bez nich bych té pocty nikdy nedosáhl.
Největší jméno jako trenér jste si udělal při angažmá v Žilině? Kam tato svá trenérská působení řadíte?
K tomu mně vždy pomohla situace, když jsem se ocitl na dně, a to bylo dvakrát. Po neprodloužení smlouvy v Ostravě a po skončení angažmá v Púchově jsem dostal nabídky, které mě zaujaly. Angažmá v Žilině a v Plzni jsou zatím ta nejlepší, která jsem v kariéře trenéra prožil, a moc si jich vážím. A uvidíme, jestli přijde tak zajímavá nabídka, abych dres Plzně vyměnil za jiný.
Hodně se hovoří a vašem případném angažmá u slovenské reprezentace. Už vás zástupci Slovenského fotbalového svazu kontaktovali?
Ano, slovenský svaz se ozval, jsem v kontaktu s jeho předsedou panem Kovačíkem a nabídku řešíme. Zda zůstanu v Plzni nebo odejdu na Slovensko, je ale věcí dalšího jednání, nic není rozhodnuto ani podepsáno.
Neodrazuje vás přístup některých slovenských kolegů k českým trenérům?
Já už s tím mám své zkušenosti a myslím si, že nic horšího než po příchodu do Púchova mě nemůže čekat.
Máte na mysli, že vás slovenští kolegové přirovnávali k českému jogurtu?
Ano, něco v tom smyslu, nějaké mléčné výrobky v tom tenkrát byly (usměje se). Počítám s tím, že někteří lidé budou čekat, jak se mi povede, a buď budou zticha někde v koutě nebo vylezou a budou říkat: „Vidíte, my jsme to věděli.“ Tohle jsem zvažoval a vím, že to tak může být. Na druhou stranu jsem ve slovenském fotbalu poznal spoustu rovných lidí, se kterými se dodnes stýkám a kteří dokážou ocenit dobrou práci.
Bývalý trenér slovenské reprezentace Vladimír Weiss si stěžoval na to, že do jeho práce mluvili někteří další lidé. Nestraší vás to, že byste o některých věcech spadajících do kompetence trenéra nemohl rozhodovat sám?
Já mám vždycky jasně stanovená pravidla. Měl jsem je v Žilině a mám je i v Plzni. O určitých věcech jsem už s předsedou slovenského svazu hovořil, a pokud by to tak nemělo být, tak to angažmá nepřijmu.
Má na vaše rozhodování vliv také to, že Slovensko má hratelnou skupinu v kvalifikaci na mistrovství světa a že šampionát bude v Brazílii?
Zvažuji samozřejmě všechny okolnosti, stejně jako jsem je zvažoval, když jsem šel do Plzně. Vím o hráčské kvalitě slovenského mužstva, vím o soupeřích ve skupině, vím, že mistrovství se uskuteční v Brazílii. To jsou všechno lákavé věci, ale na druhou stranu já opravdu nemám nic podepsáno, jenom smlouvu v Plzni do roku 2013. Uvidíme, jak se bude všechno vyvíjet.
V sobotu vás čeká s Viktorií zápas v Praze se Spartou. Pokud byste vyhráli, můžete se vrátit do boje o titul?
Zápas na Spartě bude pro nás z pohledu obhajoby titulu rozhodující. Ztratili jsme dva body s Duklou a to nás hrozně bolí. A jediná možnost, jak se dostat zpátky do hry o titul, je uspět na Spartě. Pokud neuspějeme, o titul bude bojovat už jen Sparta s Libercem.
