Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Od loňského léta nosí Pavel Horváth kapitánskou pásku ve Viktorii Plzeň a ve svých čtyřiatřiceti letech stále rozdává fotbalovou radost. Když se jde v Plzni na fotbal, chodí se především na Horvátha.

Hráčů, kteří to umí s míčem jaké on, v české lize neběhá mnoho. Je přirozeným vůdcem, má respekt u spoluhráčů i u soupeře.

V hlavě to má srovnané, nikdy nemluví do větru a jeho myšlenky mají hlavu a patu.

A když s ním hovoříte, nemůžete se ubránit dojmu, že má fotbal v srdci. „Pořád mě baví trénovat i hrát. Zatím si neumím představit, že bych mohl být bez fotbalu,“ svěřuje se fotbalista, který ani po třicítce nechce hrát jen tak na údržbu někde v suterénu ligové tabulky.

„Hrát o desáté místo mě nebaví. Chci mít motivaci a bojovat o co nepřednější příčky,“ říká Pavel Horváth.

Když jste se vloni v létě rozhodl odejít ze Sparty, měly o vás zájem Teplice, Žižkov nebo OFI Kréta, vy jste si ale překvapivě vybral Plzeň. Co tehdy převážilo, že jste zamířil na západ Čech?
Především to, že Plzeň mě atakovala nejaktivněji. Rozhodlo jednání manažerů i osoba trenéra Jardy Šilhavého. A nejvíce na mě zapůsobil šéf klubu pan Kříž. Navíc jsme dohodli, že po skočení hráčské kariéry budu moci v klubu působit v další funkci.

Vás začátek v Plzni nebyl radostný. Mužstvo nevyhrávalo, v polovině podzimu získalo jen sedm bodů a situace vyvrcholila odvoláním trenéra Šilhavého. Proč si myslíte, že trenér Šilhavý v Plzni neuspěl?
Možná proto, že na nás byl asi moc hodný. My jako mužstvo jsme hřešili na to, že to zvládneme fotbalovostí, bohužel jsme k tomu ale na hřišti nepřidali srdce. A za to jsme později zaslouženě pykali.

Nedoplatil trenér Šilhavý také na to, že do mužstva přišlo hodně nových hráčů a i ve velkých klubech nějaký čas trvá, než si všechno sedne?
Určitě. Vybavuji si, že do Realu Madrid přišlo osm nových hráčů a oni udělali z osmi kol pět bodů, což je daleko větší tragédie. Takže to není jen otázka Plzně, ale většiny klubů, kde nastane tak velká obměna kádru.

Příchodem trenéra Vrby mužstvo ožilo, začalo se vyhrávat a závěr podzimu se nesl skoro v euforické atmosféře Porazili jste Mladou Boleslav i Olomouc. Nelitujete, že podzim nebyl ještě o pár kol delší?
Kdyby podzim trval ještě další čtyři kola nebo kdybybychom byli v Itálii nebo v Anglii, kde se hraje nepřetržitě, určitě bychom dnes byli v tabulce výš, než jsme nyní.

V čem je kouzlo trenéra Vrby?
Od samého začátku byl velmi důsledný. A nutil nás hrát kombinační fotbal, který je ke koukání, plný narážeček a pohybu. A na našich výkonech to bylo brzy znát.

Celý rozhovor si můžete přečíst v pátečním Plzeňském deníku.