Tým Domažlic i přesto v konečném zúčtování obsadil v konkurenci osmnácti mužstev osmé místo.

Poté, co Jiskře skončily boje v mistrovských utkáních, sehrály Domažlice ještě přátelské utkání s Viktorií Plzeň, která na hřišti v Postřekově zvítězila 8:1.

O právě skončeném ročníku jsme si povídali s mužem nejpovolanějším, trenérem Jiskry Stanislavem Purkartem.

V tabulce jste skončili osmí. Panuje v klubu s umístěním spokojenost?
Před začátkem ročníku jsme plánovali skončit v první šestce. Na jaře se ale bohužel nakupila zranění klíčových hráčů, hlavně nám chyběli Mužík s Dvořákem. V takto vyrovnané soutěži jsme se ale nikdy nepohybovali kolem pásma sestupu. To, že jsme se drželi v klidném středu, je nakonec dobré.

Sám jste zmínil zranění klíčových hráčů. Jak moc jejich absence ovlivnila výkonnost týmu?

Výrazně. Hned po startu jara se zranil útočník František Dvořák, který nám hodně chyběl. Když jsme začátkem dubna hráli v Zápech, přišli jsme i o Petra Mužíka s Pavlem Javorským, kteří poté několik týdnů chyběli. Milan Braun dlouho hrál s bolestmi pod prášky. Poté se přidalo zranění Michala Růžičky. K tomu se pak ještě přidala další krátkodobá zranění. Na druhou stranu si vážím ostatních hráčů, kteří postupně naskakovali do sestavy a odvedli svoje maximum.

Na hřištích soupeřů jste dokázali vyhrát pouze čtyřikrát. Čím to bylo způsobeno?
Je nutno říct, že na jaře jsme venku vyhráli vícekrát než na podzim (na jaře třikrát, na podzim jednou – pozn. red.). Někdy to tak prostě bývá. V některé sezoně se více daří doma, v některé zase venku. Na podzim jsme body na hřišti soupeře nedělali, na jaře jsme naopak získali cenná vítězství v Zápech nebo Čáslavi. V těchto utkáních nám to prostě sedlo.

Kdybyste měl vybrat nejlepší a nejhorší zápas sezony, které by to byly?
Právě v Čáslavi, kde jsme zvítězili 3:0, jsme absolvovali jeden z těch dobrých zápasů. Moc týmů tam totiž nevyhrálo, my jsme tam ale předvedli velmi dobrý výkon. A nejhorší zápas? Nepovedená byla některá domácí utkání, těžko ale vybrat to úplně nejméně vydařené.

Za sezonu jste nastříleli 51 branek. Byl jste s předváděnou hrou týmu spokojen?
Jak kdy. V předminulé sezoně jsme patřili k mužstvům, která dala nejvíce gólů v soutěži. Letos nám to tam ale tolik nepadalo. Kvůli vysokému počtu zraněných hráčů jsme museli uzpůsobit rozestavení, takže ze systému 4-4-2, který jsme praktikovali, jsme přešli na 4-2-3-1 nebo 4-1-4-1. Potom už je těžší tolik branek nastřílet, spíše se hraje na nulu vzadu a pokusit se dát jeden nebo dva góly. Máme ale aktivní skóre, což je vždycky úspěch.

Ke konci sezony bylo jasné, že obsadíte pozici někde ve středu tabulky. Měl jste potom nějaké problémy s motivací hráčů?
To si nemyslím. Když se podíváme na závěr soutěže, v posledních šesti zápasech jsme čtyřikrát vyhráli a prohráli jen jednou, doma s béčkem Spartou.

Byl v mužstvu hráč, který vyčníval nad ostatními a byl tahounem mužstva?
Určitě Marek Bauer. Hrál výborně na místě stopera, i když sem tam nějaká ta chybička přišla. Byl ale skutečným tahounem mužstva. Zmínit lze i Pavla Javorského, který jako záložník hrál na pro něj nezvyklém postu obránce, kam jsme ho museli přeřadit, a odvedl dobrou práci. Dlouhodobě hrál dobře i Jiří Bárta, a až na pár výjimek také Matzeus Pyrka. V brance nás podržel Martin Ticháček. Kapitán Petr Mužík byl bohužel během sezony dvakrát zraněný, což ho samozřejmě poznamenalo. Zbytek mužstva měl většinou střídavé výkony.

Jak vypadá vaše budoucnost v roli trenéra Jiskry Domažlice? Budete u mužstva pokračovat?
Věřím, že ano. Domlouvali jsme se na konci sezony s prezidentem klubu panem Ticháčkem, že bych měl u týmu pokračovat.

Na čem bude podle vás přes léto potřeba nejvíce zapracovat?
Jednoznačně na posílení kádru. Potřebujeme ho i trochu rozšířit, a jak říká pan Ticháček, okysličit jej. Chceme přivést nové hráče. A kluky, kteří už jsou u nás dlouho, někam na chvíli uvolnit na hostování, aby změnili prostředí. Bude samozřejmě potřeba potrénovat, protože hráči po zranění naskakovali do zápasů bez tréninku. Všechno tak budeme muset dohnat a dobře se připravit na novou sezonu.

Jan Kašpar