Jenže rodák z Příbrami se s nemocí popral a pak nastal rychlý vzestup v kariéře , přes ligový titul až do slavné Ligy mistrů. A včera ho trenér českého reprezentace Michal Bílek povolal k přípravnému utkání proti Irsku.

„Nemoc mi dodala sebevědomí,“ prohlásil Rajtoral na včerejší tiskové konferenci v tribuně Doosan Areny ve Štruncových sadech.

Co říkáte tomu, že se vaše jméno objevilo v nominaci národního týmu proti Irsku?
To je pro mě novinka. Jsem za to určitě rád, pro každého fotbalistu je vrchol hrát za „nároďák“.

Takže žádný kamarád vám nezvěstoval, že jste v nominaci?
Zatím jsem nebyl ani v kabině, teď teprve letím za hřiště, takže ne (úsměv).

Byly nějaké náznaky, že byste si mohl v reprezentaci zahrát?
Náznaky? Já to moc nesleduji. Pokud to není stoprocentní nebo úplně aktuální, tak se tím nezaobírám. Ale teď už se tím zaobírat budu (smích).

A co jste si říkal, když se zranil Pospěch? Napadlo vás, že byste mohl v reprezentaci zaujmout jeho místo?
To jsou jen spekulace. Člověk musí mít nějakou výkonnost, ne jen čekat, že se zraní nějaký hráč.

Vnímáte to jako šanci ukázat se před mistrovstvím Evropy?
Ano, prostor na to určitě je. Záleží, jestli dostanu příležitost, ale šance tu určitě je.

Za tři měsíce začíná evropský šampionát. Jak velká motivace to pro vás je?
Takhle nepřemýšlím. Tři měsíce je strašně dlouhá doba. Takže až uplynou, uvidí se, jestli budu na šampionátu nebo na dovolené (smích).

Takže se vám opravdu nehonilo hlavou, že se vaše jméno v poslední době hodně skloňovalo?
Ne, já se hlavně chci soustředit na výkon na hřišti, rozhodnutí trenérů stejně neovlivním.

Neříkal jste si na podzim, kdy se vám dařilo a trenér Bílek vás stejně nepovolal, že se můžete „přetrhnout“ a on vás stejně nenominuje?
Stále jsem věřil, že ten čas přijde. Říkal jsem si: Kdo si počká, ten se dočká (úsměv).

Co říkáte tomu, že je v nominaci včetně Jiráčka a Rezka vlastně šest Plzeňanů?
Když jsem před dvěma a půl rokem přestupoval do Plzně, začínala zde nová éra. Naše nominace je ohodnocení kvalitní práce, kterou jsme zde udělali. Je dobře, že se hráči z české ligy a obzvláště z Plzně v nároďáku neztratí.

Před lety, když jste měl zdravotní problémy, jste asi o fotbalu moc nepřemýšlel… Jak hodnotíte svůj vzestup?
Fotbal jsem opravdu moc neřešil, nějaké přemýšlení o národním týmu bylo sci-fi (úsměv). Klíčové je zdraví, to je vždy na prvním místě. V té době jsem si sáhl až na dno, to mi hodně pomohlo se sebevědomím. Od té doby mě fotbal nemůže rozhodit.

Jak se připravujete na odvetu proti Schalke?
Ono se na odvetu moc připravit nejde. Zápasy následují v rychlém sledu, takže nás čeká spíš regenerace a zkusíme nějaké standardní situace.

Jak moc vám bude chybět Pavel Horváth? Přece jen vám dodává vzpruhu na hřišti i mimo něj…
Věřím, že Pavel pojede s námi a že vytvoří pohodu alespoň v kabině.

V čem vám podle vás bude chybět nejvíce?
Pavel umí s míčem perfektně oběma nohama, navíc má obrovské množství zkušeností, zejména ze zápasů z evropských pohárových soutěží. Tolik jich nemá nikdo z nás. Je to velká osobnost, má respekt na hřišti i v kabině.

Jak moc vám pomůžou zkušenosti z podzimních duelů s Milánem a Barcelonou?
Jasně, prošli jsme těžkými zápasy s Milánem a Barcelonou, po takových zápasech člověk získá řadu zkušeností. Rozhodně už nebudeme tolik vystrašení!

Co si vzít do odvety z prvního zápasu se Schalke?
Musíme dál hrát svou hru, ale doufám, že budeme více produktivní. Vytvořili jsme si dost šancí, ale trápila nás produktivita. Oni neměli tolik šancí, ale dali gól a to je důležité.

Jak vidíte šance Viktorie do odvety?
Já nikdy netipuji. Šanci určitě máme, ale až ve čtvrtek večer se ukáže, jak velkou.