Patrik Ježek vyhrál s Innsbruckem a Salcburkem pětkrát rakouskou ligu, je autorem nejrychlejšího gólu v historii rakouské bundesligy a má na kontě nejvíce startů ze všech zahraničních hráčů, kteří kdy v rakouské nejvyšší soutěži působili.
Profesionální kariéru ukončil v šestatřiceti letech v Admiře Vídeň a vrátil se domů. A zařekl se, že fotbal bude hrát už jen za starou gardu. Na jaře a v létě rozdává fotbalovou radost v exhibičních zápasech s partou bývalých ligových hráčů Viktorie Plzeň, v plzeňské Lize starých gard hraje za Slavii Vejprnice.

Letos v létě se ale proti svému původnímu rozhodnutí vrátil do soutěžního fotbalu – hraje v záložní řadě rezervy Sokola Malesice ve třetí třídě, nejnižší soutěži Okresního fotbalového svazu Plzeň-město.

„Já už opravdu nechtěl hrát žádnou pravidelnou soutěž a honit se po hřišti s o generaci mladšími soupeři. Nakonec jsem ale své rozhodnutí změnil, a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že to na hřiště v Malesicích, kde s rodinou žijeme, mám sotva sto metrů. A pak se mně také moc líbí, že v městské soutěži se může střídat hokejovým způsobem, což je pro nás veterány velice příjemné pravidlo. I kvůli tomu, když mě Malesičtí lákali do mužstva, jsem slíbil, že do toho půjdu,“ usmívá se Patrik ježek, který na konci roku oslaví jednačtyřicáté narozeniny.

Patrik není z bývalých ligových hráčů v malesické rezervě sám. Spolu s ním bojují o body v městské soutěži ještě bývalý hráč Viktorie Plzeň a pražské Slavie Michal Drahorád a někdejší záložník Plzně a Blšan Jan Kyklhorn.

Všichni tři jsou pochopitelně středem pozornosti svých soupeřů. „Nejvíce mě štve, když dostanu osobního strážce. Většinou nějakého mladého kluka, který se mnou běhá pomalu až na záchod. To si ho pak odvedu někam stranou do rohu hřiště a řeknu mu: Hele, neblbni, tohle tě přece nemůže bavit, běž si zahrát fotbal. Balon ti klidně odevzdám, já už se v životě nahrál dost. Jenom mě, prosím tě, nekopni,“ líčí otec dvou dcer s humorem sobě vlastním své zkušenosti z pralesní ligy.
U soutěžního fotbalu drží fotbalového internacionála ještě jedna věc – malesická parta. „Kluci jsou fajn, mezi sebou máme například majitele čerpacích stanic, stavební firmy, šéfredaktora, dokonce i lékaře, plzeňského kardiologa Honzu Opatrného. Takže jsme vlastně i pod odborným lékařským dohledem,“ směje se.

S rozhodčími problém nemá. „Je mi jasné, že moc se toho očekávat nedá. Delegovaný je vždy jen hlavní sudí, na lajnách jsou laici, takže ofsajd sem ofsajd tam, to je jedno. Řeknu to takhle – kvalita rozhodčích je adekvátní fotbalu, který v této soutěži jako mužstvo předvádíme,“ říká sebekriticky.

A sportovní cíle? „Ty žádné nejsou. Všichni hrajeme pro radost, protože máme fotbal rádi. Zato máme dvě jistoty – tou první je, že nemáme kam spadnout. A ta druhá? Určitě nechceme ani postoupit. Proč? Protože v městském přeboru už bychom nemohli střídat jako v hokeji,“ dodává se smíchem Patrik Ježek.