VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na tribuně nevydržím zticha

Plzeň - Manželka kapitána fotbalistů Viktorie Jana Horváthová si oblíbila Plzeň: „Město zkrásnělo, mám ho ráda. Lidé jsou tu přátelští a příjemní."

18.8.2012 1
SDÍLEJ:

S PŘÁTELI. Na snímku před hotelem v Katovicích s dvojicí japonských přátel Maiko a Yoshikazu, kteří Janu Horváthovou, Adrianu a Patrika při pobytu v Polsku provázeli.Foto: DENÍK/Václav Vacek

Je manželkou jednoho z nejlepších českých fotbalistů.  Nepovažuje se za fotbalového experta, přesto po pár větách rozhovoru zjistíte, že fotbalu rozumí. A stejně jako její manžel ho má i v srdci.

„Můj vztah k fotbalu je samozřejmě pozitivní. Jezdíme na každý zápas Viktorky doma i venku, a když to je možné, tak i na pohárová utkání do zahraničí," vyznává se Jana Horváthová, manželka kapitána FC Viktoria Plzeň.

„Cestuji na fotbal s dětmi a často i se svými rodiči, když nám to časově vyjde," dodává příjemná mladá žena, která působí velice přirozeně.

Jak se váš vztah k fotbalu utvářel?

Můj otec fotbal hrával, takže jsme i se sestrou na fotbal chodily v Praze už jako malé holky. Hodně nás brával i na zápasy Slavie, protože rodiče kousek od Edenu bydlí. Moje sestra si potom vzala fotbalistu Jablonce Tomáše Požára. Už spolu sice nejsou, ale dodnes máme s Tomášem přátelský vztah.

Váš manžel byl spoluhráčem Tomáše Požára, předpokládám, že jste se v té době poznali?

Ano, seznámil nás právě Tomáš.

Jak dlouho jste s Pavlem?

Spolu jsme dvanáct let, z toho deset let jako manželé.

Manžela jste provázela na všech jeho zahraničních angažmá, v Portugalsku, Turecku a Japonsku. Kde se vám líbilo nejvíce?

Ráda vzpomínám na Portugalsko, je to země, která žije fotbalem. Máme tam známé a rádi se tam vracíme na dovolenou.  Hodně s Pavlem vzpomínáme na Japonsko, moc se nám tam líbilo. Zajímavá je mentalita Japonců, líbí se mi, jak se k sobě chovají, jak jsou vůči sobě zdvořilí.

Na utkání Viktorie v Chorzówu vás a vaše děti provázel pár z Japonska. Jsou to vaši přátelé?

Ano. Když Pavel hrál v Japonsku, chodili jsme spolu v Kobe do jednoho sushibaru, jenž patřil manželům, kteří mají dva syny. A jeden z nich teď v létě přijel i s přítelkyní za námi do Prahy.

Jak se vašim přátelům u nás líbilo?

Líbilo se jim tady moc. Byli jsme společně na ligovém utkání v Plzni s Hradcem Králové, byli nadšeni ze stadionu a z atmosféry při zápase. Navštívili jsme potom i zápas v Jihlavě a vzali jsme je také na chalupu u Jindřichova Hradce, aby poznali i český venkov.

Co jste říkala tomu, když se váš manžel rozhodl před čtyřmi roky přestoupit ze Sparty právě do Plzně?

Ve Spartě byla taková situace, že to  prostě už nešlo. Chování fanoušků i skutečnost, jak k tomu přistoupil klub, už bylo neúnosné. Kvůli tomu jsem byla ráda, že jde Pavel někam jinam. Nabídek měl více, ale rozhodl se pro Plzeň a mně to nevadilo. Výhodou také bylo, že Plzeň není od Prahy daleko.

Asi vás ani ve snu nenapadlo, co všechno tu Pavel a vy s ním za čtyři roky prožijete?

To určitě ne. To, co se všechno událo, a já doufám, že se ještě dít bude, tenkrát samozřejmě nikdo nečekal. O to je dnes všechno hezčí.

Jak se za tu dobu vyvíjel váš vztah k Viktorii?

Zpočátku to byl pro mě neznámý klub. Postupně jsem si ale k Viktorce vytvořila vztah, mám ji ráda. Stejně jako město. Když srovnám Plzeň s Teplicemi, kde Pavel rovněž působil, v Plzni je prostředí i lidé daleko příjemnější, přátelštější.

Jak moc se z vašeho pohledu změnila za ty čtyři roky Plzeň jako město?

Změnila se k lepšímu, zkrásněla. Líbí se mi hlavně centrum, náměstí a parky kolem.

Aco říkáte zrekonstruovanému stadionu ve Štruncových sadech?

Je nádherný. Pavel si moc přál, aby si jednou v Plzni mohl zahrát na novém stadionu. A byl moc šťastný, když se toho dočkal. Stadion je co do velikosti akorát, u nás nemá cenu stavět velké stadiony. Dvacet třicet tisíc lidí na ligu stejně chodit nebude.  Takhle jsou tribuny plné a atmosféra, jakou dokážou vytvořit plzeňští fanoušci, je skvělá.

Jaký jste fanoušek? Prožíváte zápas nebo jste spíše v klidu?

Utkání prožívám hodně, určitě nejsem ten typ, který si sedne na tribunu, je celou dobu zticha a jen občas zatleská.

Zakřičíte si občas?

Ano, zakřičím.

Díváte se ráda na fotbal i v televizi?

Ne. Když mohu, raději jsem na stadionu. U televize mně chybí ta atmosféra, kterou mohu prožít na tribuně. A také mně vadí, že v televizi vidím jen určitý záběr a nevidím celé hřiště.

Jezdíte na zápasy Viktorky i na hřiště soupeřů. Je v u nás stadion, kterému se raději vyhýbáte?

Je. V Ostravě.

Můžete říci proč?

Nechce se mi tam kvůli fanouškům Baníku. Moji rodiče byli v Ostravě v minulé sezoně, kdy tam hrála Viktorka, a zápas byl přerušen kvůli slznému plynu na stadionu. Museli pak běžet k autu a nebylo to vůbec nic příjemného. V Ostravě jsem ještě na fotbale nebyla.

S manželem vychováváte dceru Adrianu a syna Patrika. Vedete své děti ke sportu?

Vedeme, ale nenutíme je do toho za každou cenu. Pavel nechce, aby Adriana hrála fotbal, Patrik má fotbal rád, pořád kope do balonu. Adriana zase zkouší hrát tenis, jezdí na koni. Žádný sport jim ale nevnucujeme, chceme, aby si jednou vybrali sami.

Prozraďte mi, když Viktoria prohraje, jaká je u Horváthů atmosféra?

Pavel po takovém utkání moc nemluví. Já do toho nezasahuji, počkám, až začne mluvit sám. Je na něm vidět, že je naštvaný, ale že by byl nepříjemný, to ne.

Váš manžel se netají pozitivním vztahem k dobrému jídlu. Na čem si od vás nejvíce pochutná?

Nemohu říci, že bychom doma vyvářeli nějaké speciality české kuchyně. Pavel je má sice rád, ale ty si dá spíše od mé maminky, když jdeme k našim nebo jedeme k nim na chalupu. Doma jíme spíše těstoviny, ryby, což má Pavel také rád. A tím, že je teď hodně v Plzni, chodí na Parkán. A tam vaří také velice dobře.

Vraťme se zpátky k fotbalu. Jak se vám líbí útočné pojetí v podání Viktorie?

Moc. A myslím si, že se musí líbit i lidem, kteří často na fotbal nechodí. Je to hezký, rychlý fotbal.

Na utkání Viktorky chodí čím dál více žen. Myslíte si, že je to právě hrou, kterou Viktorka předvádí?

Jednak hrou, která je rychlá, dynamická, a pro ženy tím pádem přitažlivá a zajímavá. A potom je to také novým stadionem a atmosférou, která na něm při zápasech panuje.

Povězte, se kterou z manželek nebo přítelkyň hráčů Viktorie se nejčastěji potkáváte na tribuně při sledování zápasů?

Více méně se všemi, co chodily nebo chodí na fotbal. Nejvíce asi s přítelkyní Petra Jiráčka, Lindou, ta je ale teď s Petrem v Německu. A také s přítelkyní Marka Bakoše nebo Franty Rajtorala.

Osobností, která má velký podíl na úspěších Viktorie, je trenér Pavel Vrba. Co si o něm myslíte?

Pan Vrba je určitě velice šikovný, když to s klukama dotáhl tak daleko.  Jeho úspěch je zasloužený. Z cest na zápasy Viktorky na evropské poháry znám i jeho manželku a oba jsou to velice příjemní lidé.

Zmínila jste utkání v Lize mistrů. Z kterého zápasu jste si odnesla nejhlubší zážitek?

Velkým zážitkem byly zápasy v Miláně na San Siru a v Barceloně na Nou Campu. V Barceloně jsme si prošli celý stadion a dostali se až na trávník, ale nesměli jsme si na něj sáhnout. Stál tam pán, který tohle pečlivě hlídal. Při utkání jsme seděli ve druhé řadě, což bylo fantastické. Zápas jsme si užívali.

Můžete jmenovat jeden okamžik, kdy jste byla při zápase Viktorky dojatá?

Je jich více. Byla to už zmíněná utkání v Miláně a v Barceloně a potom také skvělá atmosféra při zápasech v Edenu. Dojatá jsem byla samozřejmě i vloni při zisku mistrovského titulu Viktorie.

Zmínila jste mistrovský titul. Domníváte se, že se Viktorii podaří vrátit titul do Plzně?

Já se za žádného experta nepovažuji, ale moc bych to klukům přála. Moc mě mrzelo, že jim v uplynulé sezoně titul utekl v poslední zápase v Liberci o pár centimetrů. Věřím, že letos se jim to podaří. Už jen kvůli jejich přístupu k fotbalu by si to zasloužili.

__________________________________________________________

Jana Horváthová

Manželka kapitána fotbalistů FC Viktoria Plzeň se narodila
v roce 1976 v Jindřichově Hradci. Když jí byly dva roky, s rodiči a sestrou se přestěhovali do Prahy. Původní profese: kadeřnice. Před deseti lety se provdala za Pavla Horvátha, žijí v Praze-Dubči a vychovávají spolu dceru Adrianu (10,5 roku) a syna Patrika (4,5 roku).

Koníčky: lyžování, cyklistika, četba. Oblíbený sport: fotbal.

___________________________________________________________

Autor: Václav Vacek

18.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Štáb plzeňských Pirátů a jejich lídr Lukáš Bartoň.
17

Kde se slavilo a kde truchlilo

Ilustrační foto HC Škoda Plzeň - HC Olomouc.

Facka na Hané. Mora zničila Škodovku pěti góly

Série pokračuje. Viktoria porazila i Brno

Plzeň – Nezaváhali. Fotbalisté Viktorie Plzeň vyhráli už jedenácté utkání v řadě od začátku ligové sezony. V neděli doma porazili 3:0 Zbrojovku Brno, vedenou bývalým koučem Plzně Romanem Pivarníkem. O branky se postarali Krmenčík, Hořava a Kopic.

Piráti měli s sebou Edisona

PIRÁTI slavili v Dominiku. Jejich jednička Lukáš Bartoň byl spokojen, jejich pražský šéf Ivan Bartoš taky.

Asistenční pes s vámi nesmí, slyšela vozíčkářka v obchodu

Plzeň - Personál prodejny a ostraha zákaz vstupu popřely.

Vrba: Máme co napravovat

Plzeň – Porážkou s Luganem připravili svým fanouškům velké zklamání. Už tuto neděli si je mohou fotbalisté Viktorie Plzeň částečně udobřit. V jedenáctém kole první ligy doma přivítají celek Zbrojovky Brno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení