VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Na stýskání po fotbale nemám čas,' říká Karel Rada

Plzeň - Úctyhodných devatenáct sezon v profesionálním fotbale má za sebou Karel Rada. Rodilý Západočech začal s fotbalem doma ve Stráži u Tachova a přes UD Tachov se dostal v patnácti letech k trenérovi Josefu Žaloudkovi.

4.1.2009
SDÍLEJ:

Karel Rada zakončil kariéru vloni v Bohemians Praha 1905. Nyní podniká a fotbalem se už jen baví, jako například při silvestrovském duelu veteránů Viktorie v PlzniFoto: DENÍK/Václav Vacek

Legendární mládežnický kouč dal vytáhlému střednímu obránci tu nejlepší fotbalovu školu. Karel Rada si potom nejvyšší soutěž zahrál v pražské Dukle, Olomouci, Slavii, Teplicích.

Zahraniční angažmá okusil v tureckém Trabzonsporu a německém Frankfurtu, dvakrát si zahrál na Euru, je vicemistrem Evropy z roku 1996. Kariéru zakončil vloni v létě v Bohemians Praha 1905 ve svých sedmatřiceti letech.

Konec kariéry nebývá pro většinu vrcholových fotbalistů jednoduchý. Jak jste se s tím vyrovnával vy?
Abych pravdu řekl, tak jsem si to pořádně ani nestačil uvědomit. Skončil jsem vloni v létě a hned jsem začal podnikat. S otcem provozujeme už pět let na Tachovsku rekreační areál na Sycheráku a já do toho v létě spadl rovnýma nohama. Dříve to bylo převážně na otci a teď jsem se do toho naplno zapojil i já.

Spekulovalo se o tom, že v Bohemce jste skončil proto, že nakonec sestoupila do druhé ligy. Je to pravda?
Vím, že se to říkalo, ale tak to nebylo. Já se na konec kariéry připravoval už několik posledních let. Věděl jsem, že donekonečna hrát nebudu, ale když se naskytla příležitost hrát za Bohemku, rád jsem její nabídku akceptoval. Strávil jsem tam dva krásné roky a jsem Bohemce moc vděčný za to, že jsem si ještě prodloužil fotbalovou kariéru. Mohl jsem i potom ještě pokračovat, ale rozhodl jsem se, že už toho bylo dost a je čas skončit. To, že Bohemka spadla do druhé ligy, v tom nehrálo žádnou roli.

Na co nejraději budete z působení v Bohemce vzpomínat?
Skvělí jsou diváci, s takovou podporou fanoušků se na našich stadionech jen tak nesetkáte. Zapomenout nemohu ani na rodinné klubové prostředí v Bohemce. Znovu říkám: Byly to super dva roky.

Neříkejte, že se vám alespoň trochu po vrcholovém fotbale nestýská?
Já na nějaké stýskání opravdu nemám čas. Spadl jsem do podnikání v době, kdy byla sezona v plném proudu a práce je pořád dost a dost. To je asi moje výhoda oproti jiným klukům, kteří skončili, že jsem se hned zapojil do jiné činnosti.

Ani když vidíte, jak třeba v televizi nastupují k utkání prvoligová mužstva a vy už u toho nejste?
V tu chvíli asi trochu ano, atmosféra utkání a diváci v hledišti, to je vždycky vrchol snažení fotbalisty. Ale když si vzápětí vzpomenu, co všechno tomu předchází, tréninky, zimní a letní přípravy, tak ten stesk zase honem rychle zaženu (směje se).

Penzion a chatky, které tvoří rekreační areál na Sycheráku, jsou plné především v létě. Ale co v zimě? Netrpíte nedostatkem hostů?
Začíná se to plnit i v zimě, jezdí k nám fotbalové kluby na soustředění. Pět kilometrů odtud je v Bělé nad Radbuzou k dispozici hřiště s umělou trávou, v našem středisku chceme vybudovat bazén a rehabilitační linku. Teď v lednu k nám například přijedou na soustředění divizní fotbalisté Vejprnic.

Zmínil jste divizi, neláká vás si zahrát alespoň nějakou nižší soutěž? Třeba krajský přebor za Přeštice, kde s rodinou bydlíte?
Nevím, možná to na mě jednou zase padne a budu si chtít zahrát mistrovskou soutěž. Teď ale ne, fotbalem se budu jen bavit. Už v létě jsem hrál za starou gardu Viktorie Plzeň, pravidelně se zúčastňuji halového Christmas time v Plzni a silvestrovského fotbalu Viktorie Plzeň v Luční ulici. A to mně stačí.

Devatenáct let jste denně trénoval, nechybí vašemu tělu pravidelný rytmus profesionálního fotbalisty?
Ani ne, jsem hodně vytížený na Sycheráku a občas si zahraji za veterány plzeňské Viktorky. A to mně stačí.

A co váha? Vidím, že jste stále jako proutek?
Asi jsem typ, který nemá s váhou problémy. I když jsem přestal denně trénovat, držím si svá kila. Možná jedno, maximálně dvě, můžu mít navíc. Víc ne.

Pocházíte ze západu Čech, dorostenecká léta jste strávil ve Škodě Plzeň. Nemrzí vás, že jste s výjimkou několika startů ve druhé lize před vojnou za trenéra Jiřího Lopaty už nikdy dres Viktorie v nejvyšší soutěži neoblékl?
Je to zajímavé, ale takový už je fotbal. Nikdy prostě nepřišla ta správná chvíle a příležitost, abych se do Plzně vrátil. Tak si to teď alespoň vynahrazuji v dresu staré gardy Viktorie, za kterou v létě nastupuji v různých přátelských zápasech. A když jsem doma, chodím si zahrát i na silvestra do Luční ulice s bývalými fotbalisty Viktorie, kde se potkávám s řadou někdejších spoluhráčů z dorostu plzeňské Škodovky.

Jak vzpomínáte na začátky svého působení pod legendárním trenérem Josefem Žaloudkem v dorostu Škody Plzeň?
Asi jako každý, kdo prošel jeho rukama. Byl náročný, některé jeho metody byl tvrdé a jako mladí jsme to někdy těžko kousali. S odstupem času jsme mu ale museli dát za pravdu, protože nás dobře na dráhu profesionálního fotbalisty připravil. Dohlížel na nás na hřišti, ale i na prospěch ve škole. Vzpomínám si, že jsem tehdy studoval ve Škodovce učební obor s maturitou mechanik–seřizovač obráběcích strojů.

S manžekou vychováváte dvě dcery, dvojčata Adélku a Elišku. Nemrzí vás, že nemáte v rodině syna–fotbalistu?
Nemrzí. Adélka je sportovně založená a zřejmě zdědila vztah k fotbalu po mně. Hrála za žáky v Přešticích a teď už jezdí do Plzně, kde trénuje s žačkami Viktorie. Eliška je zase spíše na umění, ráda tancuje a hraje na klavír. Jsou to dvojčata, ale ve svých zálibách jsou každá jiná.

Říkáte, že jedna z dcer hraje fotbal. Neláká vás proto dát se na dráhu trenéra?
Vlastním sice druhou nejvyšší licenci A, ale trenérské ambice nemám, to mě neláká a ani jsem o tom nepřemýšlel.

Takže kromě startů za starou gardu Viktorie Plzeň už nemáte s fotbalem nic společného?
Ale ano. Dohodli jsme se s Bohemkou, že jim budu nějakým způsobem vypomáhat. Nejspíše v roli fotbalového skauta, budu mít na starosti sledování zápasů a vyhledávání hráčů. V těchto dnech nyní společně dolaďujeme, jakou podobu by naše vzájemná spolupráce v budoucnu měla mít.

Autor: Václav Vacek

4.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Asistenční pes s vámi nesmí, slyšela vozíčkářka v obchodu

Pavel Vrba

Vrba: Máme co napravovat

Disco tanec v Lokomotivě

Plzeň – Soutěž startuje v neděli v 8:30 hodin.    

SLEDUJEME ON-LINE

Volební místnosti se zavřely

/FOTOGALERIE/ Voliči v Česku rozhodovali o tom, jaké složení bude mít nová Sněmovna, a tím i budoucí vláda. Svými hlasy ovlivní také to, co přinesou příští zákony nebo jakou podobu bude mít státní rozpočet minimálně na příští rok. Určovat by to mohli zástupci 31 stran a hnutí, práh dolní komory ale v roli poslanců překročí jen menšina z nich.

FOTO/VIDEO: ANO i Piráti slaví, ODS je spokojená, komunisté zklamaní

Plzeňský kraj - Členové velkých stran se sešli v Plzni, aby sledovali sčítání voleb společně.

Opilý řidič havaroval u Chotíkova. Nikdy si přitom neudělal řidičák

Plzeňsko - Posilněn alkoholem a bez řidičského průkazu usedl za volant jednatřicetiletý řidič, který v noci na sobotu havaroval u Chotíkova na Plzeňsku. Kromě toho, že nadýchal bezmála dvě promile, se ukázalo, že nikdy nevlastnil řidičák.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení