V osmifinále Evropské konferenční ligy se švýcarským Servette Ženeva hráli viktoriáni oba zápasy bez branek, a když gól nepřineslo ani prodloužení čtvrteční odvety, musely rozhodnout penalty. A v nich měli pevnější nervy právě fotbalisté z města piva. Tomáš Chorý, Jhon Mosquera a nakonec i Pavel Šulc poslali míč bezpečně po pravé ruce gólmana Fricka a mohli jít slavit za svými fanoušky, protože hned tři střelci švýcarského celku selhali.
play_fill
A jaké byly pocity dvaasedmdesátiletého kouče bezprostředně po utkání, když přišel na tiskovou konferenci mezi novináře? „Asi už jsem to vstřebal. Vnímám, že jsme dokázali historický rekord v podobě postupu do čtvrtfinále. Mám z toho pocit uspokojení,“ prohlásil ostřílený trenér fotbalistů Viktorie Plzeň.
Co stojí za tímhle historickým úspěchem Plzně, když byste měl vypíchnout nějaký moment?
Byla to dlouhá cesta, která začalo loni v létě a jsem rád, že naše geneze pokračuje. Přitom hned na úvod kvalifikace jsme málem vypadli s kosovskou Dritou, kde jsme vydřeli vítězství penaltou v poslední minutě. Naše sebevědomí každým zápasem v Evropě sílilo. Hlavní příčinu úspěchu vidím v obrovské morálce mužstva.
close
info
Zdroj: Deník/Zdeněk VAIZ
zoom_in
Plzeňští fotbalisté slaví postup do čtvrtfinále Evropské konferenční ligy.
Ta se potvrdila i v domácí odvetě proti Servette, souhlasíte?
(kýve hlavou) Nikdo mi to nevěřil, když jsem říkal, že Servette udělalo oproti podzimním zápasům se Slavií progres. Dokonce mě nazývali. Ale dneska se to potvrdilo. Přiznávám, že Ženeva měla vyšší herní kulturu, hrozila z rychlých protiútoků. Ale nepřekonali naši defenzivu na čele se skvělým Jedličkou.
Kde až se může vaše cesta Konferenční ligou zastavit, má tenhle tým na to, aby došel až do finále?
Ten závěr otázky je velmi odvážný, do toho bych se nepouštěl. Ale síla týmu je především v soudržnosti. Je tady spousta hráčů, kteří mají za sebou velké kariéry, ale teď nehrají pravidelně a snáší to dobře, nezlobí. Navíc jsou dál hladoví, je tady skvělá parta, nemáme žádné střety. A dobré klima také pomáhá k úspěchům.
V historii Viktorie jde bezesporu o největší klubový úspěch, kam ho řadíte vy osobně?
Dal bych to na stejnou úroveň s titulem, ale kérku si neudělám (úsměv).
Ani kdybyste postoupili až do zmíněného finále Konferenční ligy?
Nechal bych to otevřené…
Co takhle dramatický zápas, který došel až do penalt, dělá s vaší nervovou soustavou?
Já nevím, jak stárnu, tak mi to dělá i dobře. Nehroutím se u toho, jsem nad věcí. Není to špatné, srdce mi přehnaně nebouchá (úsměv). To manželka je na tom hůř. Už jsem si stihl přečíst SMS od ní: Gratuluju, ale kdo má ty nervy vydržet.
play_fill
