Nakonec se radoval se svými spoluhráči z výhry 2:1 a vytouženého postupu na Euro. Tady jsou jeho postřehy nejen k utkání s Lotyšskem.

O svém vedoucím gólu. Nejdřív jsem uvažoval o přihrávce, ale neviděl jsem nikoho moc dobře postaveného, tak jsem to zkusil propálit. Jsem hodně sváteční střelec, takže to byl asi můj nejdůležitější gól v kariéře.

O nervózní druhé půli. Bohužel, informace o zápase v Turecku, v kterém domácí vedli nad Nizozemskem 2:0, u nás přistála o poločase. Nevím, jestli to věděli všichni, ale drtivá většina asi ano, protože se to hodně neslo kabinou. Možná i proto jsme trochu znervózněli, protože jsme začali tušit, jak moc blízko k Euru jsme.

O strachu o výsledek. Nedá se říct, že bychom se o výsledek třásli, takhle o tom na hřišti nepřemýšlíte. Samozřejmě jsme věděli, že kontaktní branka Lotyšska je komplikace a že jeden gól nás dělí od postupu. Na druhou stranu si myslím, že jsme soupeře do nějakých velkých šancí nepouštěli. Druhá půle byla z naší strany ubojovaná, kostrbatá, ale troufnu si tvrdit, že za celou kvalifikaci jsme si postup do Francie zasloužili.

O postupu na Euro. I když jsem na minulém Euru byl a odehrál ho, tak jsem ho nevykopal. V baráži s Černou Horou jsem si tehdy nezahrál. Teď už jsem ale Euro pomohl vykopat, asi až na jeden zápas jsem byl u všech kvalifikačních utkání. Je to krásný pocit, asi bych to přirovnal k postupu do Ligy mistrů. Je to na té úrovni. Navíc dvě třetiny týmu jsou fotbalisté z české ligy, což ukazuje kvalitu české nejvyšší soutěže.

O trenéru Pavlu Vrbovi. Už jsem s ním zažil v Plzni dva postupy do základní skupiny Ligy mistrů. Trenér je dítě Štěstěny. On prostě má tu karmu. Kam přijde, tam dělá úspěchy. Takže i proto jsem rád, že jsem v reprezentaci. S ním je úspěch skoro zaručený. Vážíme si toho a budeme si to teď užívat.