Petr Nepraš. Vedoucí lékař jednodenní chirurgie na ortopedické klinice v Plzni a také šéf lékařského týmu fotbalistů Viktorie Plzeň. Přestože často počítá denní režim na vteřiny a minuty, neodmítl žádost o rozhovor pro čtenáře Plzeňského deníku. A nešlo při něm jen o hvězdy zeleného trávníku…

Kterému sportovnímu odvětví jste dával v mládí přednost?
Jsem rodák z Ostrova nad Ohří, kde jsem začal s hokejem, a hrál jsem ho i po přechodu do Plzně. Ještě dnes si občas zatrénuji s týmem Ekonomických staveb nebo
s Pubcem. To spíš ale kvůli kondici.

Jak jste se ale z Karlovarska objevil v Plzni?
V osmnácti letech jsem odcházel do Plzně a řešil dilema. Zda pokračovat ve studiu na pedagogické fakultě, nebo dát po vzoru maminky přednost medicíně. Lékařská profese to vyhrála, konkrétně ortopedická specializace. Navíc jsem se dál aktivně věnoval hokeji a na Fakultě tělesné výchovy a sportu získal trenérskou licenci B.

Co vám na drsném honění
za pukem učarovalo?
Lákala mne práce s hráči, kteří snesou maximální zatížení. Dostal jsem šanci poznat jich desítky, u nás i v zahraničí. Hodně mi dala stáž v Pittsburghu. Tehdy ještě za éry Ivana Hlinky, Jardy Jágra nebo Milana Krafta. Působil jsem i v extraligové Plzni nebo jako člen realizačního týmu reprezentace do osmnácti let.

MUDr. Petr Nepraš
Plzeňský lékař je specialistou
na úrazy sportovců. Stará se
o fotbalisty FC Viktoria Plzeň
a za sebou má 17 let praxe na Ortopedické klinice FN Plzeň, kde vede oddělení jednodenní ortopedie a artroskopie. Jde o operace poškozených tkání (mj. kolena, ramena) za pomoci sondy
a miniaturní kamery. Tento miniinvazivní zákrok je vůči pacientovi šetrnější a umožňuje tak jeho rychlejší rekonvalescenci.
Petr Nepraš vedle toho využívá zkušenosti ze stáží na zahraničních klinikách v USA, Německu
a ve Francii. 

Přesto jste ale přesedlal na fotbal…
První kontakty s Viktorií Plzeň přišly ještě v éře šéfa Valáška. Konkrétní spolupráce začala po příchodu Miroslava Kříže. Mimochodem neprávem zapomenutého podnikatele, jehož zmizení se dodnes nevysvětlilo a který nastartoval cestu klubu mezi evropskou smetánku. Podmínky, které vytvořil lékařskému týmu, lze označit za luxusní a vážím si toho, že současné vedení pokračuje v jeho stopách.

Jak vlastně vypadá zdravotní péče o ligové hvězdy?
V první řadě musím konstatovat, že je nepřetržitá. To znamená, že já nebo někdo z kolegů je 24 hodin na telefonu připraven pomoci nejen hráčům, ale také jejich rodinným příslušníkům. V lékařském týmu si vzájemně pomáháme. Výměnou poznatků, operativními přesuny služeb, protože kromě tuzemské ligy jsou tu evropské poháry, což je časově hodně náročné. Jednou týdně fotbalisty pravidelně prohlížíme a povinností je předzápasová kontrola. Nelze zanedbat sebemenší podnět, který by během zápasu přivodil komplikace.

Máte možnost být s elitním českým klubem často. Jak hodnotíte týmovou chemii?
Podařila se unikátní věc. 
Z neznámých jmen nebo naopak hvězd se podařilo vytvořit skvělou partu, které šéfoval Pavel Horváth. A přestože ukončil aktivní kariéru, jeho duch je v kabině stále znát. Starší kluci přijímají nováčky perfektně. Předávají jim zkušenosti, zacvičují je do oddílových rituálů a jsem přesvědčen, že tohle mužstvo toho ještě dokáže hodně.

Přesto. Bylo vám ve funkci lékaře někdy těžce?
Fotbal není jen o radostech. Vyřazení z pohárů, neúspěch v ligových dostizích
o titul, to bolí. Ale pořád je to nicotné v momentu, kdy musíte sdělit skvělému člověku zdrcující diagnózu. V mém případě to byl rozhovor
s Mariánem Čišovským…