Neměl talent od pánaboha, přesto to dotáhl až do reprezentace. Jeho hru od žákovských let v rodných Mariánských Lázních zdobily důraz, bojovnost, nasazení, výborná kondice a zdravé sebevědomí. Všiml si toho legendární mládežnický kouč Josef Žaloudek a ve čtrnácti letech ho přivedl do tehdejší Škody, později Viktorie Plzeň.

Petr Vlček studoval dopravní průmyslovku, bydlel na internátu a v dorostu Škodovky vstřebával někdy až drsný přístup náročného trenéra. „Pepík byl nesmlouvavý kouč, nic nám neodpustil. Nadávali jsme na jeho mnohdy tvrdé metody, ale až s věkem jsem ocenil, kolik nám toho pro náš další fotbalový i lidský růst dal,“ vzpomíná Petr Vlček na Josefa Žaloudka.

Vysoký obránce patřil v Plzni už v šestnácti letech spolu s Robertem Vágnerem či Jiřím Skálou, se nimiž později oblékal prvoligový dres Viktorie Plzeň i pražské Slavie, k oporám mladšího dorostu. „Vyhráli jsme titul mistrů republiky Československa, když jsme ve finále zdolali ve dvou utkáních Slovan Bratislava,“ vybavuje si svůj první úspěch.

Jeho předností bylo, že neuhnul v žádném souboji. Rány uměl rozdat, ale i přijmout. Třeba když mu v mezistátním utkání reprezentací do 21 let přerazil ve vzdušném souboji nos Tore André Flo, vycházející hvězda norského fotbalu a později hráč Chelsea, Sunderlandu nebo Leedsu United. „Byla to pořádná šlupka. Po návratu z Norska mi pak dávali nos dohromady lékaři v Plzni,“ vypráví.

LIGOVÁ PREMIÉRA PROTI PRAŽSKÉ SLAVII

Po vojně v Karlových Varech se Petr Vlček vrátil do Viktorie, kde pod trenérem Zdeňkem Michálkem debutoval v první lize na jaře 1994 v Praze proti Slavii. Jeho příští fotbalové kroky vedly o tři roky později právě do Edenu, kde už působili jeho bývalí spoluhráči z Plzně Daniel Šmejkal a Robert Vágner. Za rok je pak ve Slavii doplnil další viktorián Jiří Skála.

V Edenu nabrala Petrova kariéra obrátky. Už po půl roce ve Slavii debutoval v české reprezentaci, v prosinci 1997 si na světovém poháru v Rijádu zahrál proti Brazílii nebo Uruguayi a v roce 2000 se zúčastnil Eura v Nizozemsku a Belgii. I když nenastoupil do žádného zápasu, zažít atmosféru vrcholné akce bylo pro něj nezapomenutelným zážitkem.

Se Slavií vybojoval v lize dvě druhá a jedno třetí místo, dvakrát zvedl nad hlavu Český pohár a zahrál si Pohár vítězů pohárů a Pohár UEFA.

KAREL RADA je teď trenérem reprezentace fotbalistek.
LEGENDY VIKTORIE: Karel Rada, vicemistr Evropy ze Stráže na Tachovsku

Po Euru zůstal v Belgii, jenže angažmá ve Standardu Lutych se mu nevydařilo a brzy odešel do řeckého Panionisu Atény, kde strávil čtyři sezony.

„Byly to krásné roky. V té době jsme s Panionisem dosahovali nejlepších výsledků v historii klubu včetně účasti v Poháru UEFA. Skvělí byli i fanoušci. Je to příjemný pocit, když pak po letech přijedete do Atén a lidé vás poznávají a hlásí se k vám,“ cení si Vlček.

Později si zahrál v kyperském Ethnikosu Achnas, na skok se vrátil do Viktorie Plzeň a profesionální kariéru zakončil v roce 2007 v řeckém Niki Volos. Rok pak oblékal dres německého Kötztingu a kariéru dohrával po návratu do Plzně v klubech nižších soutěží ve Stodě, Kolovči a Černicích, kde s rodinou žije.

Ostatně rodina je pro něj prioritou. Někomu to může znít jako klišé, ale Petru Vlčkovi jeho slova uvěříte. Jako sedmiletý tragicky přišel o matku, když ji v Mariánských Lázních přejelo auto. Z domova odešel ve čtrnácti letech, bydlel na internátu, později na svobodárně.

Brzy se oženil, ale první manželství mu nevyšlo a skončilo rozvodem. Byl slavný, vydělával peníze, ale štěstí a naplněný pocit skutečné rodiny našel až ve vztahu s druhou manželkou Lucií, mimochodem dcerou bývalého hokejového gólmana Škody Plzeň a Dukly Jihlava Petra Brokeše. „Když se vám něco takového podaří až napodruhé, o to více si toho vážíte. Mám skvělou rodinu a jsem šťastný,“ svěřil se Petr Vlček, který s Lucií vychovává čtrnáctiletého Matyáše a dvanáctiletého Dominika.

STUDIUM TĚLOCVIKU NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ

„Oba kluky jsem trénoval v černické přípravce, ale časem toho nechali. Nejsem z toho smutný. Dali se na stepování, Dominik u toho zůstal a Matyáš se teď věnuje softbalu a je nadšený. Děti by měly dělat to, co je baví, a ne to, co chtějí jejich rodiče,“ míní osmnáctinásobný český reprezentant, který pracuje ve státní správě a před čtyřmi lety úspěšně dokončil magisterské studium tělovýchovy a sportu na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni, kde byli jeho spolužáky bývalí i současní ligoví házenkáři Adolf Blecha a jeho syn Jan a Michal Tonar mladší.

„Byla to zabíračka, kluci byli malí, k tomu zaměstnání. Měl jsem ale velkou motivaci manželka má také vysokou školu, tak jsem to chtěl trochu srovnat,“ směje se Petr Vlček, který 18. října oslavil osmačtyřicáté narozeniny.