Prožil kariéru, jakou mu může závidět většina fotbalistů. S fotbalem začínal na plzeňském ČSAD (dnes SK Smíchov) a od mládí vynikal mimořádným fotbalovým kumštem. Technika k pohledání, přihrávky měly oči, smysl pro kombinaci a dokonalý přehled ve hře. K jeho přednostem patřila hra hlavou a nebezpečná střela.

Už jako dorostenec měl trvalé místo v mužstvu dospělých. O jeho schopnostech se vědělo i v Praze, byl vybrán do dorosteneckého celku Československa na turnaj UEFA do Rumunska, odkud naši mladíci přivezli bronzové medaile. Nebylo divu, že před jarem 1963 přestoupil do prvoligové Škody Plzeň. Jeho velkou smůlou bylo, že hned ve druhém zápase s Prešovem utrpěl zlomeninu nohy, už podruhé v kariéře.

Po vyléčení nastoupil na vojnu do druholigové Dukly Slaný, odkud ho do civilu vyhnala pro změnu žloutenka. S Viktorkou prožil všechny vzestupy a pády šedesátých a sedmdesátých let. Nejjasněji zářil na fotbalové scéně v druhé polovině šedesátých let. Byl stálým členem reprezentace Československa, kde dokázal uplatnit všechny přednosti. Reprezentoval republiku i v mužstvu olympioniků.

Několikrát stála o jeho služby Sparta, chtěla ho Slavia, zájem měl i bratislavský Slovan, František Plass však zůstával věrný své Plzni. Pamětníci nemohou zapomenout na jeho skvělý výkon v září 1971 proti Bayernu Mnichov, kdy zastínil i slavného Franze Beckenbauera a další světové hvězdy.

V roce 1976 odešel dohrát kariéru do Chebu a spolu s Jiřím Lopatou už v roli trenérů přivedli místí Rudou hvězdu poprvé v historii do první ligy. Vedl i svoji Viktorku, Chomutov, Duklu Praha a další kluby. Jeho životem byl fotbal, kterému dával všechno, často i na úkor osobního života.

Slzy se vkrádají do očí při pomyšlení, že Františka Plasse už nikdy neuvidíme na tribuně Doosan Areny, jak sleduje hru svých následovníků.

„Odchod Františka Plasse je velkou ztrátou pro plzeňský sport. Na Františka, který byl pravidelným účastníkem našich každoročních setkání Klubu západočeských olympioniků, budeme vzpomínat jako na vynikajícího reprezentanta a výraznou osobnost československého fotbalu,“ řekl k úmrtí Františka Plasse předseda správní rady Nadačního fondu západočeských olympioniků (NFZO) Vladimír Jarý, bývalý československý reprezentant v házené a stříbrný medailista z OH v Mnichově v roce 1972.

Autor: Pavel Hochman