Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Michael KrmenčíkNarodil se 15. března 1993. S fotbalem začínal 
v TJ Kraslice, potom hrál za mládežnické týmy Baníku Sokolov, odkud přešel do Viktorie Plzeň, v jejímž dresu debutoval v lize pod trenérem Vrbou v dubnu 2011 proti Příbrami. Poté hostoval v Sokolově, Čáslavi, Vlašimi, Baníku Ostrava a v Dukle Praha, letos v zimě se vrátil do Viktorie. V první lize nastoupil do padesáti utkání a vstřelil v nich čtrnáct branek.

Společně s Milanem Petrželou byl v utkání proti Hradci Králové nejlepším fotbalistou Viktorie Plzeň. Útočník Michael Krmenčík dostal od Romana Pivarníka šanci od začátku zápasu a důvěru svému trenérovi náležitě splatil. Třiadvacetiletý urostlý forvard, který hrál v neděli svůj jubilejní padesátý zápas v první lize, vstřelil dva góly a výrazně tak přispěl k hladké výhře 4:1 nad ligovým nováčkem 
a zároveň k posunu do čela tabulky.

Mezi novináře dorazil po utkání s ošetřenou ránou nad obočím a podlitinou pod okem. Zranění utrpěl při svém prvním gólu po zásahu kopačkou od obránce soupeře Marka Plašila.

Gól jste moc neoslavoval. Bylo to tím, že jsem byl otřesen?
Ano, dostal jsem kopačkou do obličeje, a když jsem se zvedal z trávníku, zatočila se mi hlava. Chtěl jsem původně běžet pod tribunu, kde sedí moje rodina, a oslavit s ní gól, ale raději jsem si znovu lehl na zem. Pak jsem si obličej polil vodou a už to bylo dobré.

Nelitoval jste, že jste nešel do střely nohou místo hlavou?
Nevím, jestli by to byla možnost. Míč jsem měl v úrovni pasu, rychle jsem se rozhodl pro střelu hlavou a skočil po balonu.

Prý jste slíbil trenéru Pivarníkovi, že proti Hradci vstřelíte gól?
Když mi oznámil, že proti Hradci nastoupím, slíbil jsem, že dám gól. A on na to, že nedám jeden gól, ale dva. Tak jsem ho poslechl, když mně to předpověděl.

Při druhém gólu jste se zbavil před brankou hned dvou obránců, z nichž jednomu jste nasadil ´housle´. Bylo to vaším úmyslem nebo to vyplynulo ze situace?
Pokryl jsem si míč po autu od Milana Petržely a zády k brance jsem si balon pokryl. Jejich třináctka (obránce Janoušek) se mě snažila presovat, vytlačit mě, tak jsem to vyřešil ´housličkami´ a z otočky jsem dal gól.

Pomýšlel jste v zápase na hattrick?
Bylo by to pěkné, ale mě od 70. minuty začaly brát křeče. Myslel jsem, že mě trenér vystřídá, ale ono nic. Asi chtěl, abych ten hattrick vstřelil (směje se).

Kvůli velké konkurenci 
v útoku Viktorie nehrajete pravidelně, ale když nastoupíte, jste produktivní. Čím si to vysvětlujete?
Do Plzně jsem přišel s tím, že mým úkolem je dávat góly. I když jdu na hřiště na pět, deset, dvacet minut nebo na celý zápas, vždycky chci odvést maximum 
a mužstvu pomoci. Za to, že mně to tam teď padá, jsem moc rád.

S příchodem Tomáše Poznara přišel do týmu další kvalitní útočník. Je to teď o hodně těžší dostat se do základní sestavy?
To, že do Viktorky přišel další útočník, mužstvu jenom prospělo. Je to samozřejmě boj o místo, ale konkurence musí být.

Mohou vám teď pomoci vaše dva góly proti Hradci?
Mohou, ale je na trenérovi, kterou dvojici zvolí. Myslím si, že všichni čtyři útočníci jsme vyrovnaní.

Teď vás čeká reprezentační přestávka. Jak se na ni těšíte?
Čeká nás po dlouhé době volný víkend. Pojedeme domů za rodinami, za manželkami, přítelkyněmi. Moc se na to těším.

Po výhře 4:1 nad Hradcem Králové jste se dotáhli na Mladou Boleslav a díky vyšším počtu vstřelených gólů jste na prvním místě. Co na to říkáte?
Samozřejmě nás to velmi těší. Jsme přece v Plzni a tady musíme být vždycky první. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě, stejně tak zasloužené je i to první místo.

Vstřelil jste dva góly, tribuny vám aplaudovaly. Jak jste si užíval atmosféru v Doosan Areně?
Nebudu lhát, když diváci vyvolávali moje jméno, naskakovala mně husí kůže. Fanouškům moc děkuji, byli naším dvanáctým hráčem.

Jak je pro vás vítězství a posun na první místo tabulky před reprezentační přestávkou důležité po psychické stránce?
Atmosféra při tréninku může být tím pádem uvolněnější, nejsme pod tak velkým tlakem. Myslím, že pro každé mužstvo je dobré, když před reprezentační přestávkou vyhraje.

Skoro celé dva příští týdny se budete připravovat bez devíti reprezentantů. Jaké to je trénovat v tak malé skupině?
Alespoň bude větší prostor na střelbu (směje se). Bude to jako pokaždé, když je v lize pauza, mužstvo doplní kluci z juniorky. Trenéři pro nás připraví kromě střelby také nějaké zábavné hry, na to se vždycky moc těším. Já reprezentační přestávky snáším dobře. Nemusíte myslet na žádné zápasy, hlava si odpočine, můžete dobře potrénovat a připravit se na další utkání.