Na podzim dovedl trenér Karel Krejčí české fotbalisty do 21 let na mistrovství Evropy, které bude příští rok hostit Slovinsko a Maďarsko. A jeho tým se v Celje střetne s evropskými giganty Španělskem, Itálií a domácím výběrem. „Jsem šťastný, že se nacházíme mezi evropskou smetánkou,“ prohlásil kouč Karel Krejčí, který před Vánoci oslavil 52. narozeniny.

Už samotný postup na „malé Euro“ označil za obrovský úspěch. „Přirovnal bych to k mistrovskému titulu s Plzní. Hrozně si toho považuji. Jsem pyšný na všechny, kdo se o něj zasloužili,“ vyznal se Karel Krejčí bezprostředně poté, co se dozvěděl, že cesta na „malé Euro je volná. „Naše skupina byla nesmírně vyrovnaná a my jsme rozhodně nebyli favorité, byli jsme do ní vylosovaní ze třetího koše,“ připomněl. Vyrovnanost se potvrdila, protože až do poslední chvíle byly ve hře o postup čtyři mančafty. Z vítězství se nakonec radovali Češi, na šampionát prošli i Chorvaté, druzí v pořadí.

Našel byste v průběhu kvalifikace nějaký zlomový moment?

Bylo jich několik. Já jsem byl hned po losu zklamaný, že z úvodních pěti zápasů hrajeme čtyřikrát doma. Věděl jsem, že to nebude jednoduché, a taky se to potvrdilo. Sice jsme to stihli před diváky, ale taky přišly remízy s Řeckem a Skotskem, což vyvolalo zklamání. Lidi nám přestávali věřit. První zlom pak přišel v úvodním zápase venku, když jsme vyhráli v Chorvatsku. Tím jsme se vrátili zpátky do boje o postup. Druhý takový moment přišel po porážce ve Skotsku, kde jsme paradoxně odehráli dobrý zápas, ale bez bodů, kluci byli obrovsky zklamaní. A pár dnů nato jsme hráli v Litvě a věděli jsme, že další zaváhání už si nemůžeme dovolit, stejné to pak bylo na závěr v Řecku.

Pokaždé šlo o zápasy venku…

A ve všech to bylo postavené tak, že musíme vyhrát. Mě ani nepřekvapilo, že to kluci zvládli. Už z dvacítky jsem měl takovou zkušenost, že když potřebují vyhrát, dokážou to… Ukazuje to odolnost týmu, touhu vítězit. Ono není jednoduché v tak mladém věku zápasy pod tlakem zvládnout. Ale venku nám to herně svědčí, chodíme spíš do brejků, nemusíme nic dobývat.

Mohl byste vyjmenovat jádro týmu?

Měli jsme tým bez velkých hvězd, vsadili jsme na bojovnost, nasazení a emoce. Ti kluci jsou výborně charakterově nastavení, neradi prohrávají. To byl jeden z rozhodujících faktorů. Já mám takové hráče radši než nějaké leklé ryby. Pro trenéra je to pak snazší, když má k dispozici hráče, kteří sami ten tým vyburcují. Kluci se i tak na srazy těšili jak malé děti, měli dobrou partu. Já jsem byl trpělivý, věřil jsem jim.

Jaký je rozdíl v práci reprezentačního trenéra oproti klubovému kouči?

Je to úplně jiné, spíš manažerská pozice. Kolikrát máte před zápasem dva tři tréninky. Spíš ten tým musíte na soupeře připravit takticky, rozebírám zápasy a volím způsob hry. Zvlášť v tom mladém věku to není jednoduché, udržet výkonnost. Ale je vidět, že kluci nemají ve svých klubech podřadnou roli. Možná i proto zkompletovali postupový hattrick, protože už byli i na šampionátech do 17 a 19 let. Já jsem pak ten tým převzal ve dvacítce.

Hrály předchozí postupy nějakou roli?

Já jsem toho využil k motivaci, s klukama z realizáku jsme vytvořili video, měl jsem k nim i proslov. Zdůraznil jsem, že jednadvacítka už je brána do velkého fotbalu. Dával jsem jim příklady z minulosti, když Češi uspěli, udělali pak ti hráči velké kariéry. Musím přiznat, že když jsem jim to na konci kvaldy pouštěl znovu i s hudebním podkresem, až mi naskočila husí kůže, běhal mi mráz po zádech. Myslím, že už samotným postupem dosáhli něčeho nevídaného, budou na to vzpomínat do konce života.

První úkol jste splnili, s jakými plány pojedete na samotné Euro?

Já jsem byl už jako fotbalista spíš bojovník, takže teď rozhodně nemáme splněno. Jsem hrozně rád, že se tým nerozpadne, že můžeme pokračovat i na šampionátu. Cítím z kluků sebevědomí, ve dvacítkách jsme si ověřili, že můžeme hrát i s evropskými giganty. Půjdeme do toho s respektem a pokorou, ale nejsme předem poražení. Týmu věřím, jsme schopní uhrát čtyři pět bodů, které by mohly stačit na postup. O čtvrtfinále se popereme, abychom mohli mít ještě jeden sraz.

Tomáš Piroch.
Mladý Piroch se dál rve o šampionát v Egyptě

Skupina je ale dost těžká – Španělsko, Itálie…

Jak Španělsko, tak Itálie mají v týmu hráče většinou z nejvyšších soutěží. Někteří z nich už mají na kontě starty i za áčko. Španělé patří mezi největší favority na titul, jejich základna je široká. Italové jsou na tom podobně, fotbal je v zemi náboženství. My s nimi začínáme, takže to bude asi klíčový zápas. Bylo by dobré s nimi neprohrát. No a se Španělskem končíme a byl bych rád, aby bylo ještě o co hrát.

… a domácí Slovinsko. Vy jste chtěl jednoho z pořadatelů, jste tedy spokojen?

Já pořád doufám, že šampionát bude s diváky, vždyť pro ně se fotbal hraje. A domácí tým tomu dodá náboj, pomůže to návštěvnosti. Dobré by to bylo i pro nás, rodiče a příbuzní hráčů se tam chtějí vypravit. Máme neskutečný fanklub vlajkonošů, i oni by si to zasloužili za odměnu, jak nás povzbuzovali v kvalifikaci. Slovinci sice nehráli kvalifikaci, ale v přípravě remizovali s Ruskem nebo Německem, takže je nelze podcenit. Určitě poskládají tým, aby doma uspěli.

Jak to bude ve vašem případě s hráči, kteří věkově spadají do jednadvacítky, ale už bývají i v nominacích áčka (Král, Hložek, Zima)?

S Jardou Šilhavým (trenér áčka – pozn. aut.) se o tom bavíme. Král už pro mě není téma, udělal obrovský progres, patří mezi stabilní hráče áčka. Neumím si představit, že by jel s námi, s tím jsem smířený. U ostatních je to otevřené, ale já věřím, že pokud nebude mít Jarda velkou marodku, oba dva nám pustí.

Může se stát, že se do března objeví ještě někdo nový?

Konkrétní jméno vám teď neřeknu, ale ta možnost je. Už teď v Řecku jsem reagoval a do druhé půle poslal Ostráka, který s námi předtím nebyl. I když je to ročník 2000, je to zajímavý hráč. Pak tam jsou Karabec, Beran nebo Heidenreich, kteří už sice v týmu jsou, ale moc toho neodehráli, přestože kvalitu mají. Teď můžou zabojovat o nominaci na mistrovství Evropy do 21 let.

Jaký je teď vůbec váš program?

Snažíme se sehnat maximum informací, připravit hráčům servis. Kluci z realizáku už byli ve Slovinsku, celou skupinu bychom měli odehrát v Celje, předjednali hotel, tréninkové hřiště. Snažíme se zajistit ideální podmínky, i když ve Slovinsku je momentálně lockdown snad ještě tvrdší než u nás. Uvidíme, jak to bude.

Budete mít před šampionátem nějaký sraz?

Začátkem roku oslovím všechny ligové kluby. Chtěli bychom udělat třídenní tréninkový kemp v Praze, aspoň od pondělí do středy. Věřím, že nám kluky pustí, protože nám vyšli podobně vstříc už v létě. Už bychom tam chtěli všechno směrovat k úvodnímu zápasu s Itálií, přiblížit i ostatní soupeře, oprášit taktiku. Hlavně abychom se potkali a zdůraznili hráčům, že jim jde o konečnou nominaci, kterou nemá nikdo jistou.