„Kdyby na mě zapomněli, nezlobil bych se. Takový je fotbal a já každému přeji a nikomu nic nezávidím. To, že jsem se ale do jedenáctky dostal, mě potěšilo. Dostat se do společnosti takových fotbalistů, jakými byli například Zdeněk Michálek, František Sudík nebo František Plass, to je pro mě velká pocta,“ svěřil se fotbalista, který proslul také svou bojovností a houževnatostí.

Odchovanec Sokola Letná ještě před vojnou v Dukle Tábor přestoupil do ČSAD Plzeň a poté, co svlékl zelené sukno, přestoupil do Škody Plzeň. Tady také v roce 1976 debutoval pod trenérem Tomášem Pospíchalem v nejvyšší soutěži.

Pospíchal si Sloupa v roce 1982 vytáhl z Plzně do Bohemians Praha. „Původně se říkalo, že v Praze vydržím sotva sezonu. A vidíte, já tam byl tři a půl roku,“ vzpomíná na působení ve vršovickém Ďolíčku Jiří Sloup.

„Mojí výhodou bylo, že jsem dobře znal tvrdé tréninkové Pospíchalovy metody. Někteří spoluhráči v Bohemce si stěžovali, že jeho metody jsou příliš drsné, ale mně to nevadilo, já na to byl z Plzně zvyklý. Pro mě byl Pospíchal trenér, který dobře věděl, co může od každého hráče očekávat a co z něj může dostat.

V zelenobílém dresu Klokanů získal Jiří Sloup mistrovský titul, zahrál si evropské poháry a dostal se i do reprezentace. V ní v kvalifikaci na mistrovství Evropy proti úřadujícím světovým šampionům, Itálii, slavnému Zoffovi vstřelil gól a přispěl tak k překvapivé remíze 2:2.

V barvách Bohemky nejraději vzpomíná na pohárový duel proti Ajaxu Amsterodam. „V prvním zápase jsme prohráli v Amsterodamu 0:1, já ale seděl jen na lavičce náhradníků. Nizozemci nás nešetřili, bylo to dost tvrdé utkání. A trenér Pospíchal po utkání soupeři vzkázal, že v odvetě nastoupí za Bohemku hráč, který jim ukáže, co je to tvrdost. A myslel tím mě. Byla to pravda, dost jsme do nich zajížděli. Já vstřelil gól, vyhráli jsme 1:0 a postoupili potom na penalty,“ vzpomíná Jiří Sloup.

V roce 1985 se Jiří Sloup vrátil do Plzně. V zápase proti Bohemians vyhrála Plzeň 2:0 a on vstřelil ze standardních situací oba góly.

„Pospíchal o mně napsal druhý den do novin, že jsem nevděčník, že mě standardky naučil kopat v Bohemce,“ usmívá se muž, který už druhý rok bojuje srdnatě s těžkou nemocí.

„Na začátku nemoci jsem vážil devadesát kilo a zhubl jsem postupně na šedesát. Byly chvíle, kdy jsem to už vzdával. Díky lékařům mám teď už zase pětaosmdesát kilo a cítím se mnohem lépe. Mám tři vnuky a rád bych si je ještě užil,“ dodává s nadějí v hlase Jiří Sloup.