Při první brance po jeho rohovém kopu si hostující Kerbr srazil ramenem míč do sítě, potom středopolař Viktorie proměnil penaltu a do třetice krásným centrem přihrál na gól Mahmutovičovi. Jan Kovařík hraje na jaře ve velké formě a jeho levačka musí obrany i brankáře soupeře strašit snad i ve snu.

Jak důležité z psychického hlediska je vysoké vítězství nad Slováckem před sobotním utkáním v Praze se Spartou?
Je to hrozně moc důležitá výhra, chtěli jsme konečně bodovat naplno. A myslím si, že jsme si i trochu zvedli sebevědomí, i když v naší kabině je sebevědomí vždy velké.

První gól padl po vašem rohovém kopu, který si hráč soupeře srazil ramenem do sítě. Nepřekvapilo vás, že hlasatel označil za autora gólu vás?
Docela mě to překvapilo, protože to jen v hokeji platí, že gól je připsán tomu, kdo se poslední dotkne puku z útočícího mužstva. Pro nás bylo hlavní, že ten gól padl, a bylo jedno, kdo ho dal.

Byl to nacvičený signál?
Původně to měl být nacvičený signál, ale moc se nám to nepovedlo (směje se). Hlavní je, že jsme z toho dali gól.
Druhý gól padl z pokutového kopu, který jste bezpečně proměnil. Byl jste na penaltu určen jako první?
Na penaltu nás bylo určených celkem pět a je to na nás, jak se na hřišti domluvíme. Já si věřil, kluci to respektovali.

V utkání proti Mladé Boleslavi jste zaskakoval na levém kraji obrany, většinou ale hrajete levého záložníka. Na jakém postu se cítíte lépe?
To je těžké říci, já to nějak nerozlišuji. Když nastupuji pravidelně, tak se zápas od zápasu cítím líp. Snažím se svými výkony potvrdit, že si místo zasloužím. Věřím, že se v sestavě udržím co nejdéle.

V zápase proti Slovácku jste mohli vstřelit nejméně jednou tolik gólů. Nemrzí vás, že jste si ještě více nevylepšili skóre, které může hrát v boji o titul důležitou roli?
Já jsem na to při zápase takhle nemyslel, ale chtěl jsem dát co nejvíce gólů hlavně kvůli fanouškům, abychom jim oplatili tu jejich skvělou podporu.

Spoustu práce odvedl na hrotu útoku Holenda a potom ho vystřídal Mahmutovič, který dal dva góly. Oba jsou to rozdílné typy, co z toho vyplývá pro hru záložníka?
O Honzu Holendu si můžeme opřít delší míč, skvěle to udrží, hrál výborně. Mahmut je rychlostní typ, ale zahrál také velmi dobře a dal dva góly. A ještě máme Standu Tecla a Honzu Chramostu. Je to luxus, mít čtyři útočníky, kteří by v každém jiném týmu hráli v základu. Svědčí to o tom, jak silný je náš tým v útoku.

Vnímáte to, že začínáte vlastně týden pravdy před utkáním se Spartou, kdy se může všechno rozhodnout?
Zatím příliš ne, doufám, že dostaneme na začátku týdne nějaké to volno (směje se). Pak už se soustředíme na Spartu. Věřím, že si tam přeneseme současnou pohodu a že v Praze vyhrajeme.