Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Málokdo už dnes ví, že svého času se zařadil k obojživelníkům také plzeňský fenomén Stanislav Sventek. Robustní a řízný hokejový levý obránce, který se narodil v roce 1930 v Nové Vsi u Dobřan, prošel ČH Bratislava, RH Brno a v letech 1954 – 68 hrál v Plzni. Jeho hokejová bilance je obdivuhodná: kolem 300 utkání a 71 gólů v lize, 52 startů a 5 gólů za Československo, pětkrát hrál na mistrovství světa, v jedenašedesátém přivezl ze Ženevy evropské zlato a světové stříbro. V roce 1964 získal na olympiádě v rakouském Innsbrucku bronzovou medali.

O své vlastní hokejové buldočí hře říkal: „Raději bych snědl puk, než aby náš tým inkasoval. Někdy mě to popadlo a já projel celým kluzištěm s pukem na holi. A když jsem dal gól, byl to nepopsatelný pocit.“ Na ledě byl uznávanou hvězdou mezinárodní velikosti.

Vekým bojovníkem byl ale i na fotbalovém hřišti. V širším kádru plzeňského týmu byl po postupu do ligy v sezoně 1961 – 62 a na jaře ve dvaašedesátém si zahrál ve vítězném utkání s KPS Brno (3:0). Další šanci v první lize dostal o rok později. Na jaře 1963 hraje tehdejší plzeňský Spartak už druhý rok mezi elitou a rve se o záchranu. Po podzimu je kádr Fr. Čaloun, Hlavatý, Tóth, Mudra, Janiga, Bíba, Beránek, Plass, Homola, Lopata, St. Štrunc, Kasík, Kohout, Trykar, Vacín, Böhm na sestupové příčce. Hokejista Sventek trénuje s áčkem, většinou válí za béčko, které vede krajský přebor, a protože divize neexistují, má šanci postoupit přímo do druhé celostátní ligy.

V první lize začne Plzeň jaro skvěle: vyhraje v Ostravě 2:1, doma porazí Prešov 1:0 a Hradec Králové 3:0. Po prohrách na Dukle 0:3, na Kladně 1:3, v Brně 1:4 rozdrtí doma 4:0 Nitru a má před sebou důležité utkání v Edenu s Dynamem Praha, jak se tehdy Slavia jmenovala. Plzeň už na sestupové příčce není, Slavia je naopak v tabulce poslední. Přípravy na šlágr jsou v Plzni veliké, výhra by mohla přiblížit záchranu. „Standa Sventek s námi trénoval a sedával na lavičce mezi náhradníky. Patřil do širšího kádru,“ vzpomíná brankář František Čaloun, čerstvý sedmdesátník.

Plzeň venku inkasovala hodně gólů a trenér Rudolf Krčil, držitel stříbrné medaile z MS 1934 v Itálii, spolu s hráči přemýšlel, co s tím. Populární hokejista v sestavě byla jedna z variant. „Před utkáním na Slavii jsme měli soustředění v Cizineckém domě, Krčil oznamoval sestavu a Standa Sventek v ní chyběl. Přihlásil se Franta Homola a řekl, že by Standa měl hrát, protože jeho důraz by mohl na technické hráče Slavie platit. Další hráči se k němu přidali a druhý den na Slavii Standa nastoupil v roli defenzivního záložníka,“ líčí předzápasové události František Čaloun.

Pražský start však pro Stanislava Sventka příliš šťastný není. Právě naopak! Dává si vlastní branku a na další má velký podíl. „Měl v utkání neuvěřitelnou smůlu. Jeho zákroky byly nejisté, hodně bylo nevydařených. Jedna střela Slavie se mu odrazila od kolena do šibenice mé branky. Nemohl jsem s tím vůbec nic dělat,“ lamentuje ještě po pětačtyřiceti letech plzeňská brankářská legenda a dodává: „Fotbalista to nebyl špatný, ale utkání na Slavii mu nevyšlo.“

Plzeň prohrála 0:4 a nakonec z první ligy sestoupila. Sestoupila však i pražská Slavia. A Stanislav Sventek? Hrával za béčko, které sice vybojovalo postup do druhé ligy, ale protože do téže soutěže sestoupilo áčko, postoupila do druholigové společnosti ze druhé příčky krajského přeboru plzeňská Lokomotiva a na podzim se v Plzni hrálo druholigové derby Viktoria – SK (vlastně Spartak – Lokomotiva).

Hokejista Stanislav Sventek byl nadále na zimních stadionech obdivován, vždyť pár týdnů před svým fotbalovým startem v Praze přivezl bronzovou medaili z MS ve Stockholmu, kde jedním gólem pomohl v posledním duelu mistrovství porazit Švédy 3:2 a vzít jim titul. A fotbal? Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let válí s Jaromírem Myslivečkem v Domažlicích divizi.

Dvěma starty se Stanislav Sventek zařadil mezi prvoligové fotbalovo – hokejové obojživelníky. V roce 2000, pár dní před sedmdesátinami zemřel, jeho jméno však patří do kronik nejen hokejových, kde je zapsáno zlatým písmem, ale má místo i v kronikách fotbalových.