Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Je to tak, branku hlavou jsem v lize ještě nikdy nedal. Zajímavé je, že jsme se právě o tom bavili před zápasem na pokoji se spoluhráčem Davidem Limberským. A vidíte, asi jsem ten gól přivolal. Někdy to tak je, něco řeknete a ono se to vyplní," usmíval se před novináři po utkání střelec důležitého druhého gólu Viktorie.

Krátce před vaším gólem vám gólman Baníku chytil vaši střelu směřující do šibenice. Chtěl jste pak o to více ho překonat?
To chcete vždycky. Zvláště pak za stavu jedna nula, kdy není nic rozhodnutého. Jsem rád, že mi to tam padlo.

Čím to bylo, že i když jste hráli dlouho v početní převaze, na druhý gól jste se hodně nadřeli?
Hrát proti deseti je kolikrát těžší, než když hrajete proti soupeři v plném počtu. Přesvědčil se o tom v sobotu i Jablonec proti Českým Budějovicím. Soupeř po vyloučení ještě více zaleze a dát mu gól je pak mnohem těžší. Jsem rád, že nám se to podařilo.

Co bylo z hlediska taktiky pro vás za stavu 1:0 nejdůležitější?
Museli jsme si hlavně pohlídat nebezpečné rychlé hráče soupeře, aby nás třeba nepotrestali z ojedinělého brejku. Myslím si, že jsme to zvládli, Baník se nedostal do jediné šance. Jsem rád, že jsme zápas dotáhli do vítězného konce a že jsme tak odčinili utkání s Libercem.

V posledních zápasech nastupujete ve středu zálohy a během utkání se většinou na posledních dvacet minut přesunete na pravý kraj zálohy. Kde se cítíte lépe?
Já jsem rád, že hraji. S výjimkou postu v obraně je mi jedno, na jakém místě v sestavě nastoupím. (směje se).