V sobotu nastoupil David Limberský v české lize k jubilejnímu 400. zápasu.

„Cítím se dobře, protože to byl vítězný zápas,“ říkal pak v televizním rozhovoru a se svým typickým humorem přidal i recept na fotbalovou dlouhověkost. „Především je důležitá životospráva,“ usmál se, ale poněkud vážnějším tónem dodal. „A taky se vám musí vyhýbat zranění, udržovat si stabilní výkonnost. Těch faktorů je hodně,“ doplnil 38letý fotbalista.

Víc než polovinu ligových startů (208) si připsal pod vedením trenéra Pavla Vrby, který byl Limberského asi nejvíce osudovým koučem.

Ale tím vůbec prvním byl plzeňský patriot Zdeněk Michálek, jenž si Limberského vytáhl do áčka v zimní pauze sezony 2002/2003. Viktoria hrála druhou ligu a prala se o postup mezi českou elitu.

Ten zápas, kdy poprvé naskočil má pořád před očima. O poločase utkání v Chomutově naskočil David Limberský do hry. Počasí bylo hodně podobné tomu současnému.

Zbrojovka Brno – Viktoria Plzeň 0:1
Výhra Viktorie s podpisem francouzského forvarda

„Hrálo se na hrozně těžkém terénu,“ vzpomíná Zdeněk Michálek, který ho tehdy poslal na plac místo zkušeného Michala Káníka.

„Myslím, že i gól jsme dali po trestném kopu za zákrok na Davida,“ vybavil si Michálek s odstupem času.

V květnu se pak v Rokycanech, kde viktoriáni našli kvůli první fázi rekonstrukce stadionu ve Štruncových sadech domácí azyl na poslední dva zápasy, společně radovali z postupu do nejvyšší tuzemské soutěže.

U prvoligové premiéry už Michálek jako trenér nebyl, v létě ho nahradil František Cipro. Ale ani on na Limberského nezanevřel. A zase šel do hry v poločase, tentokrát střídal Tomáše Kučeru. A Viktoria v létě 2003 doma prohrála 0:2 se Žižkovem.

„To je pravěk, Plzeň byla úplně někde jinde než teď. Ošklivý stadion, v brance Rumun Colceag, v obraně Knakal, v záloze Švejnoha, v útoku Smíšek. Jen Venca Procházka ještě hraje ligu. Všichni už dávno skončili,“ vyprávěl novinářům David Limberský před dvěma lety na letním soustředění v Rakouském Westendorfu.

Krátce předtím se oženil, s manželkou Lenkou už teď mají dcerku Lilien.

Ale také on už tehdy plánoval konec kariéry, ale hraje pořád a dokazuje, že na to stále ještě má.

„Musím říct, že se cítím lépe než před pár lety. Je to zásluha trenérského štábu, který mně dává v přípravě hodně pokouřit, ale já to potřebuju. Tímto jim děkuji, že mi prodlužují kariéru,“ vzkázal Limberský současným trenérům po sobotním vítězství 1:0 v Brně. „Nikdy bych neřekl, že se k takovému číslu dostanu. Moc si toho vážím. Jsem rád, že zdraví drželo, i výkonnost byla, takže spokojenost,“ doplnil.

Ale pojďme zase v čase o osmnáct let zpátky, krátce po své prvoligové premiéře odjel na mistrovství světa hráčů do 20 let do Dubaje, kde se blýskl parádním gólem nůžkami do sítě Brazílie.

Jeho záběry obletěly celý svět a rázem se začalo mluvit, že v Plzni vyrůstá nový Pavel Nedvěd. A možná i proto se Limberský vydal v jeho šlépějích do Itálie, ale zdaleka tolik neuspěl.

Plzeňský fotbalista David Limberský odehrál v Brně jubilejní 400. zápas v české lize.
Především je důležitá životospráva, usmál se Limberský po jubileu

Sáhla po něm Modena, kde však naskočil jen do čtyř zápasů. Pak to zkoušel i v anglickém Tottenhamu, ale v létě 2005 se vrátil do Plzně.

Dva roky na to přestoupil do pražské Sparty, ale vydržel tam necelou sezonu. Pak ho později zmizelý podnikatel Miroslav Kříž, který vlastnil k Viktorii, zlákal k návratu.

A Limberský tak stál u zrodu nejúspěšnější éry plzeňského fotbalu, má všech pět titulů, třikrát si zahrál Ligu mistrů, ale nejlepší výkon podal zřejmě ve vyřazovací části Evropské lize v únoru 2012, které zlomilo viktoriány až v prodloužení.

„Dodnes to mám před očima, jaký předvedl výkon. Říkal jsem si, co dělá takový hráč v české lize,“ zavzpomínal kouč reprezentační jednadvacítky Karel Krejčí, který tehdy dělal v Plzni asistenta trenérovi Pavlu Vrbovi.

Limberský si dvakrát zahrál na fotbalovém Euru 2012 a 2016, celkem nasbíral čtyřicet reprezentačních startů. Dobrou formu prokázal zejména v Polsku pod vedením trenéra Michala Bílka, kde paradoxně vytlačil ze sestavy Romana Hubníka.

„Limba je dobrý hráč i skvělý kluk, s takovými fotbalisty jsem vždycky rád pracoval,“ potvrdil Michal Bílek v pátečním telefonátu.

To Stanislav Levý, který kdysi prohlásil, že z Limberského udělá reprezentačního obránce je rád, že se jeho slova naplnila. „Myslím si ale, že se Limba mohl víc prosadit i v nějakém zahraničním klubu,“ prohlásil teď Levý.

Ale Limberskému zřejmě svědčí Plzeň. Vždyť i ze Sparty balil brzy kufry. „David je Plzeňák, patriot. Jeho srdce patří Viktorce,“ potvrdil jeho velký kamarád Pavel Vaigl, který je o osm let starší.

Zažili toho spolu spoustu, znají se už čtvrt století. „Snažil jsem se Davidovi vysvětlit, že v Plzni trefil skvělou dobu,“ pokračoval Vaigl s tím, že se to do jisté míry povedlo, protože s plzeňskou Viktorií dosáhl Limberský maxima.

A jak on sám doufá, ještě neřekl poslední slovo.

„Meta 400 zápasů je obdivuhodná a já doufám, že ještě není konečná. Snad ještě nějaký start přidám,“ prohlásil David Limberský v sobotu v Brně.

Ale my se ještě jednou vrátíme na světový šampionát dvacetiletých do Dubaje v roce 2003, kde došlo hned na několik osudových setkání. Už v letadle se Limberský skamarádil s Milanem Petrželou, s nímž to potom táhli i v Plzni, v týmu do 20 let byl i stoper Roman Hubník. Všichni tři hrají ligu dodnes.

A hlavně, trenérem českého výběru byl Pavel Vrba.

Muž, kterému Limberský vděčí za mnohé vděčí. Znovu se sešli o pět let později v Plzni, v roce 2011 dotáhli Viktorii k prvnímu mistrovskému titulu i do Ligy mistrů. Limberský byl pak šampionem ještě čtyřikrát.

Pod vedením Pavla Vrby hrál i v české reprezentaci, kouč ho vždy bránil i při různých excesech. Památná je trenérova věta: „Ještě jedna otázka na Davida Limberského a odcházím.“

To bylo poté, co byl plzeňský obránce v nominaci na Euro 2016, přestože předtím v září 2015 boural opilý a zničil svoje luxusní bentley.

Od plzeňského klubu dostal milionovou pokutu, přišel o kapitánskou pásku i řidičský průkaz. Trenéři ho však podrželi a o víkendu potom nastoupil do ligového zápasu v Příbrami, kde vstřelil dva góly a oslavil je točením volantem.

Ano, provokatér, i takový je David Limberský. V Plzni a okolí milovaný, ale všude jinde nenáviděný.

Ale hlavně stále dokazuje, že i v 38 letech je schopný prohánět mnohem mladší protihráče. V Plzni mu sice končí po sezoně smlouva, ale svými výkony si říká o její prodloužení. Dočká se?