Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak důležité z hlediska vývoje zápasu bylo, že jste přežili úvodní nápor soupeře?
Věděli jsme, že se nás Vojvodina bude snažit od začátku přitlačit, což se potvrdilo. Bylo velmi důležité, že jsme úvodní nápor přečkali a dali pak hned šťastný gól. Ve druhé půli jsme drželi míč, vytvořili si několik slibných šancí, dali druhou branku a bylo vlastně po zápase.

Byli jste při úvodním tlaku Vojvodiny nervózní?
Myslím, že ne. My jsme počítali s tím, že nás budou presovat, neměli co ztratit. Domácí sice nastřelili tyčku, ale měli jsme kus štěstí, což patří k fotbalu.

Rozhodl zápas první gól?
Podle mne ano, Vojvodina by pak musela dát pět gólů. Neříkám, že je to nemožné, ale vlastní gól s nimi zakýval. Soupeř už nebyl po inkasovaném gólu tak aktivní, jako v úvodu utkání, a my už jsme potom kontrolovali hru.

Pak přišel váš druhý gól. Připomnělo vám to vaše branky v kvalifikaci o Evropskou ligu před třemi lety?
Přiznám se, že na tohle jsem si nevzpomněl (usměje se). Mě těší každý gól, který v dresu Plzně dám, a jsem moc rád, že jsme postoupili a že si zahrajeme skupinu Evropské ligy.

Po návratu do Plzně se vám daří, trenér vám věří. Cítíte formu?
Já jsem rád, že mi trenér věří a že mi to tam padá. Doufám, že to tak ještě nějakou dobu zůstane.

Je Evropská liga dostatečnou náplastí na vyřazení v kvalifikaci o Ligu mistrů?
Na začátku sezony jsme si řekli, že budeme chtít hrát základní skupinu Evropské ligy. Vyřazení s Maccabi bylo hořké, ale fotbalový život už je někdy takový a my jsme rádi, že si můžeme zahrát alespoň Evropskou ligu.

Když se podíváte na oba zápasy s Vojvodinou, co podle vás souboj rozhodlo?
Určitě první zápas, který jsme vyhráli 3:0. To se vám jede k odvetě úplně jinak, než kdybyste vyhrál jen o gól. Důležitá pak ještě byla naše první branka v odvetě, to už pak bylo rozhodnuto.

Koho byste si přál do skupiny?
Určitě nějakého hratelného soupeře se zvučným jménem, abychom měli šanci postoupit do jarních bojů Evropské ligy.