Výjimkou nebyl ani poslední den minulého roku, kdy se Martin Švejnoha v areálu v Luční ulici opět po roce setkal s dalšími bývalými hráči Viktorie. „Do Luční se vždycky moc těším. Ostatně Plzeň je mojí srdeční záležitostí. Mám tu z doby svého působení ve Viktorce spoustu kamarádů a známých a rád se sem vracím,“ říká v rozhovoru pro Deník dvaačtyřicetiletý Martin Švejnoha, který o silvestru v souboji Oranžových proti Zeleným přispěl jedním gólem v týmu Zelených k remíze 5:5.

Ještě před dvěma lety jste ve svých čtyřiceti pomáhal béčku Wattensu přímo na hřišti. Jak se vám běhalo o silvestru v Luční?

Ale jo, ušlo to. Chvíli sice trvá, než se člověk rozběhá, ale pak už je to dobré. Je však pravda, že s přibývajícími léty fotbal bolí čím dál více (směje se).

Kdy jste dorazil do Čech?

Poslední zápas v rakouské bundeslize jsme odehráli 14. prosince a hned druhý den jsme s rodinou vyrazili do Plzně. Děti ještě chodily do školy, tak jsme museli požádat Školský úřad o uvolnění.

To nestačil souhlas vedení školy?

Ne, škola může žáky uvolnit maximálně na tři dny. Když se jedná o více dnů, musí se vyplnit formulář a požádat o uvolnění Školský úřad. Problém to ale nebyl, děti se učí dobře.

Jak velké máte děti?

Martinovi je čtrnáct a Nele deset let.

V Rakousku už jste přes deset let, to už děti němčinu ovládají jako rodilí mluvčí …

To ano. Když přijedeme do Čech a ony se někdy začnou mezi sebou hádat, tak je to často v němčině (směje se). Jinak máme s manželkou Lenkou, která je mojí velkou oporou, z dětí velkou radost.

Radost jste v právě uplynulém roce měl i z fotbalu, s Wattensem jste zažil historický postup do první rakouské bundesligy. To musela být pro tak malé město poblíž Innsbrucku velká sláva?

To byla. Radost měli všichni, hráči, trenéři, vedení, fanoušci i sponzoři. Pro mě to bylo krásné vyústění sedmileté spolupráce s trenérem Thomasem Silberbergrem. Začínal jsem u něj jako hráč a nyní jsem už několik sezon jeho asistentem.

Vstup do bundesligy jste měli dobrý, pak jste ale začali ztrácet dech a přezimujete na posledním místě dvanáctičlenné soutěže. Čím si propad vysvětlujete?

Ze začátku nám pomáhala velká euforie. Díky velkému nadšení a elánu se nám dařilo, dokonce jsme dvakrát porazili slavnou Austrii Vídeň. Pak se ale začal projevovat nedostatek zkušeností s nejvyšší soutěží. Posledních šest zápasů jsme prohráli a po osmnácti kolech jsme poslední. To byl pro naše hráče, kteří byli zvyklí z druhé ligy vyhrávat, velký zásah do sebevědomí. Svoji roli sehrálo i to, že náš stadion pro dva tisíce diváků není způsobilý pro první ligu, a domácí zápasy tak musíme hrát v Inns- brucku. A tam už tolik našich fanoušků, zvyklých na rodinné prostředí ve Wattensu, nejezdí.

Co musíte udělat pro to, abyste soutěž zachránili?

Záchrana je naší prioritou, jde nám samozřejmě také o sponzory. Ztráta není naštěstí velká, před námi jsou v tabulce Mattersburg a Admira Vídeň, ti mají jen o dva body více, devátý St. Pölten o tři body více. Chceme získat co nejvíce bodů ve zbývajících čtyřech kolech základní části. Pak se bundesliga rozdělí na skupiny o titul a o záchranu. Všem týmům se body pokrátí na polovinu a rozdají si to ve skupinách každý s každým dvakrát. Poslední tým skupiny o záchranu sestoupí do druhé ligy.

Ilustrační foto
Hokejová Plzeň zahájí nový rok se Zdráhalem v útoku

Myslíte na posílení mužstva?

Určitě, to je nutnost. Naši hráči mají minimální zkušenosti s nejvyšší soutěží, a to se musí změnit. Chceme v zimě přivést čtyři hráče se zkušenostmi z první rakouské bundesligy.

Jako hráč jste ve Viktorii Plzeň strávil sedm sezon. Co říkáte na velkou ztrátu Viktorie na vedoucí Slavii?

Z mého pohledu se šestnáct bodů při současné formě a kvalitě kádru Slavie, která navíc nebude hrát na jaře evropské poháry a může se soustředit jen na českou ligu, nedá dohnat. Viktorka se musí hlavně soustředit na uhájení druhého místa, aby mohla hrát předkolo Ligy mistrů.

Co říkáte na změnu trenéra Viktorie, kde Pavla Vrbu vystřídal Adrián Guľa?

Především bych chtěl vyseknout poklonu trenéru Vrbovi, co všechno v Plzni dokázal. Teď začíná ve Viktorii nová éra pod trenérem Guľou. Osobně ho neznám, ale z dostupných informací mám dojem, že se jedná o progresivního mladého trenéra, který může vnést do mužstva čerstvý vítr. Také to může přinést zvýšenou šanci pro mladé kluky z Viktorie, ale nejen z ní, kteří by se mohli dostávat do A mužstva, protože trenér Guľa umí s mladými hráči pracovat a motivovat je.