Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Do divizního souboje Domažlic s Hořovickem povedou své týmy na straně domácích Zdeněk Michálek a na straně hostů Jaromír Mysliveček, dva bývalí spoluhráči v plzeňské Škodovce, kteří spolu dokonce později spolupracovali v krajském městě i trenérsky na jedné lavičce.

Nezapomenutelný souboj v jednom dresu s okřídleným šípem spolu podstoupili třeba na podzim 1967, kdy Škodovka pod vedením kouče Vlastimila Chobota právě postoupila do první ligy a před návštěvou 27 000 diváků ve Štruncových sadech vypráskala vedoucí bratislavský Slovan i s Popluhárem, Cvetlerem, bratry Čapkovičovými a dalšími reprezentanty 3:0. Jaromír Mysliveček hrál v záloze a Zdeněk Michálek tehdy ještě na spojce v útoku.

„Samozřejmě, že si na to utkání vzpomínám. Slovan byl velkým favoritem, vedl ligu a v sestavě měl hodně reprezantantů. Nám ale všechno ten den vyšlo a atmosféra byla navíc vynikající,“ říká po dlouhých třiačtyřiceti letech Jaromír Mysliveček.

Při hodnocení herních kvalit spoluhráče Michálka dlouho nepřemýšlí. „Zdeněk byl stabilně spolehlivý hráč. Do každého zápasu šel naplno, nevypustil žádný souboj. V tom jsme si byli podobní.“ Stejně tak Zdeněk Michálek po letech oceňuje herní kvality Myslivečka. „Jarda byl neúnavný bojovník. Byl to takový vítězný typ, nikdy nic dopředu na hřišti nevzdával.“

V druhé polovině osmdesátých let se spolu sešli na trenérské lavičce Škody. Zdeněk Michálek byl ve funkci hlavního kouče a Jaromír Mysliveček mu dělal asistenta. A opět spolu prožili velké chvíle: v létě 1988 přivedli Plzeň do první ligy.

Současný trenér Hořovicka Jaromír Mysliveček má na Domažlice ještě osobní vazbu. Vojákoval tady a po těžkém zranění hlavy, které ho vyřadilo z vrcholového fotbalu, hrál i za Jiskru. „Jako voják jsem dva roky hrál za RH Domažlice, po zranění jsem se sem z Plzně vrátil a v roce 1970 hrál za Jiskru divizi. Jezdili jsme do Domažlic společne s hokejistou Standou Sventekem.“ A nechybělo mnoho, aby Mysliveček usedl na lavičku současné Jiskry. V zimě však nechtěl odejít od rozdělané práce v Hořovicích.

A jak jsou rozdány karty obou soupeřů? Domažlice po cenné výhře 3:0 na půdě Malše Roudné jsou se třiačtyřiceti body na jedenácté příčce, ale definitivně ještě zachráněny nejsou. „Určitě nebudeme kompletní. Už delší dobu chybí Bahleda a vyloučený Leitl dostane distanc. Oba to jsou góloví, budou chybět,“ povzdechl si Michálek.

Soupeře uznává. „Ve třech posledních utkáních Hořovicko nedostalo gól a neprohrálo. Už to samo mluví o jeho kvalitách. My ale hrajeme doma a měli bychom vyhrát.“

„Náš kádr je mladý, nezkušený, ale podařilo se mi ho dát dohromady tak, že jsme stále ve hře o záchranu. Čekají nás však hodně těžcí soupeři. Prvním z nich jsou Domažlice, které mají silnější kádr než my,“ míní Mysliveček.

Podle jeho slov navíc přijede Hořovicko do Domažlic oslabeno. „Z každé řady budeme postrádat jednoho hráče. Zraněn je stoper Kovařík, mimo hru je náš klíčový hráč Větrovský a nebude k dispozici ani útočník Hebeda,“ říká Mysliveček, který se do Domažlic těší. „Mám tam hodně přátel ještě z dob aktivního působení a vždycky se tam rád vracím,“ říká.

Plzeňská Doubravka hostí ve víkendovém kole Strakonice a měla by dát zapomenou na poslední výpadek v Benešově, kde prohrála 0:2. Poslední Tachov jede na půdu vysoko favorizovaných Votic.