Dvaatřicetiletý plzeňský rodák nechyběl mezi třemi tyčemi ani v nedělním kvalifikačním utkání o mistrovství Evropy proti Islandu. Češi na trávníku ve Štruncových sadech vybojovali vítězství 2:1 a Čech byl i přes svoji chybu, po níž hosté vstřelili branku, důležitou postavou u čtvrtého triumfu reprezentace ve skupině A.

Špatný začátek, dobrý konec. Dá se tak označit nedělní utkání proti Islandu?
Začátek zápasu byl z naší strany velice dobrý, samozřejmě až na inkasovaný gól. Jinak jsme ale měli velmi aktivní vstup do utkání. Hosté až do vhazování, ze kterého nakonec po mojí chybě padla jejich branka, neměli nic. My jsme se připravovali na to, že Islanďané umí vhazovat dlouhé balony. Ale když míč v deváté minutě přilétl do vápna, byl v mém dosahu a tak jsem zavolal na Tomáše Sivoka, ať mi ho nechá. Byl jsem tam včas, ale trochu jsem podcenil nabíhajícího Bjarnasona, který náhle zrychlil a já jsem balon vyboxoval do jeho hlavy. Následně se to dostalo k Sigurdssonovi, který skóroval. Byla to moje chyba. Měl jsem tam vlétnout bez ohledu na to, kde hráči soupeře byli, a nemusel být problém.

Vypadalo to, že jste byl dezorientovaný, nebo jste se ohlížel, kde jsou útočící hráči?
Když jsem šel do vzduchu, špatně jsem potom dopadl. Ve chvíli, kdy jsem už byl na zemi, jsem jen viděl, že balon je za obránci. Z úhlu, ve kterém jsem stál, jsem si říkal, že už je za čárou. Najednou se ale míč vrátil před branku a byl z toho gól.

Jak vám po rychle inkasované brance bylo?
Byla devátá minuta a viděl jsem, že jsme měli dobrý začátek. Věřil jsem, že tým bude schopný najít svůj rytmus, což se podařilo. V prvním poločase jsme měli hodně ofenzivních situací, které jsme si dobře připravili, ovšem nevycházelo to v koncovce. Z našeho tlaku nakonec vyplynula branka v závěru poločasu, protože šancí jsme měli opravdu dost, i když nebyly vždy vyložené. Někdy ale chybělo půl kroku nebo lepší zakončení.

Branka Pavla Kadeřábka na 1:1 na konci prvního poločasu byla pro mužstvo jistě výrazná vzpruha?
Ve chvíli, kdy jsme dali gól do šatny, byla to pro nás velká výhoda. Je lepší jít do kabiny za stavu 1:1 než prohrávat. Věděli jsme, že v druhém poločase nemusíme otáčet skóre, takže nám stačilo pokračovat v naší hře a využít příležitosti, které jsme tam měli. V druhé půlce jsme měli dost šancí, abychom dali druhý, nebo i třetí gól. Nakonec ale rozhodl vlastenec Islanďanů.

Prožíval jste ofenzivní akce českého týmu více, protože jste byl jedním z viníků branky Islandu?
To ne. Když člověk udělá chybu, tak ji prostě udělá. Soustředili jsme se na to, abychom zápas dohráli co nejlépe a to se povedlo. Snažil jsem se po zbytek utkání týmu pomoct a věřil jsem, že najdeme recept k vítězství.
Ve druhém poločase Gylfi Sigurdsson střílel do tyče a míč se ještě od vás odrazil za autovou čáru. To bylo velké štěstí…
Na poslední chvíli jsem stihl otočit hlavu a balon mě trefil do tváře. Nebylo to ode mě chtěné, ale spíše reflexivně jsem nastavil tvář a naštěstí se to odrazilo ven. Kdybych zůstal hlavou rovně, myslím, že by šel míč do branky. Tam jsme opravdu měli štěstí.
Pět minut před koncem zápasu měl hostující obránce Sigþórsson stoprocentní šanci, bezprostředně před vámi ale neuspěl. Jak jste celou situaci viděl?
Byla to jejich největší šance. Čtyři metry ode mě se odrazil balon přímo k hráči Islandu, takže to bylo hodně nebezpečné. Byla tam série soubojů, balon nakonec propadl k zakončujícímu hráči, mě se ale naštěstí podařilo do jeho rány spadnout.

Po čtyřech zápasech má český tým dvanáct bodů, jak blízko je mistrovství Evropy?
Myslím, že jsme na té cestě určitě dál, než jsme na začátku doufali, že bychom mohli být. Los byl totiž velice těžký, doma jsme měli Holandsko a venku Turecko. Počítali jsme, že to budou dva favorité skupiny. Získali jsme proti nim ale šest bodů, které jsme poté potvrdili v Kazachstánu. Proti Islandu si myslím, že jsme stáli zatím proti nejsilnějšímu soupeři, co se výkonu týče. Hráli výborně, navíc jsme museli zápas otáčet. Island je agresivní, hraje hodně týmově a o to je vítězství cennější.

Podrobné zpravodajství ze zápasu s Islandem a další rozhovory najdete v úterním vydání Plzeňského deníku.