Do historie klubu se zapsal nejen jako výborný konstruktivní hráč, ale také jako dlouholetý trenér, především na úseku mládeže. Narodil se v roce 1934 a včera oslavil 85. narozeniny.

Pochází ze středních Čech a první fotbalovou abecedu začal vstřebávat v Sokole Družec, obci blízko Kladna. Do okresního ocelářského města také brzo zamířily jeho fotbalové kroky. Poprvé si zahrál první ligu za Baník Kladno v sezoně 1954 a hned vstřelil dva góly.

Rok 1955 prožil Zdeněk Böhm na vojně, kde hrál na Strahově za uměle vytvořený celek Tankista Praha. Sám později přiznával, že největší vliv na jeho sportovní vývoj měl kladenský trenér Sklenička.

Po vojně se vrátil do černého Kladna, za které válel dále nejvyšší československou soutěž. Jeho spolehlivé výkony neušly pozornosti stavitelů reprezentačního B mužstva, za něž v letech 1956 – 1958 sehrál pět oficiálních mezistátních zápasů. Premiéru měl 26. září 1956 v Plzni, kde se Československo B utkalo s Indonésií a zvítězilo 5:1.

Potom si ještě za reprezentační béčko zahrál dvakrát proti NDR (výhry 3:1 v Ústí nad Labem a 1:0 v LIpsku), v Toulouse proti Francii (1:1) a v Moskvě proti SSSR (1:1). Na stadionu v Lužnikách před návštěvou 50 000 diváků dokonce vstřelil vedoucí gól našich reprezentantů.

Poslední sezona Zdeňka Böhma v barvách Baníku Kladno byla část prvoligového ročníku 1960 – 1961. Na jaře 1961 přestoupil do tehdejšího druholigového Spartaku Plzeň a pomohl mu vrátit se po devíti letech do první ligy.

Prvoligová premiéra proti Nitře skončila před návštěvou 18 000 diváků nerozhodně 2:2. Spartak byl celý podzim štikou nejvyšší soutěže. Jiří Lopata patřil k nejlepším kanonýrům a na hodně gólů mu přihrával právě Zdeněk Böhm. Po podzimu byl plzeňský tým v tabulce na třetí příčce a nakonec skončil devátý.

Další sezona 1962 – 1963 v první lize už ale znamenala pro Plzeň opět pád. Zdeněk Böhm sice stále tvořil hru, nahrával a sám vstřelil pět gólů.

Pár kol před koncem bylo však jasno, že bude Plzeň opět jen druholigová.

I o soutěž níž byl oporou celku, a přestože se mu jeden čas nedařilo a hrál jen za béčko, v sezoně 1967 – 1968 se se Škodovkou do první ligy vrátil. Poslední zápas v nejvyšší soutěži sehrál Zdeněk Böhm 15. května 1968 na Julisce proti Dukle Praha. Plzeň nastoupila na půdě favorita v sestavě Hop – Plass – M. Štrunc, Svidenský, Mysliveček, Bakič – Süss, Michálek, Böhm – Jozefovič (73. Pokorný), Herbst a prohrála 1:3, přestože gólem Jozefoviče vedla 1:0. Po roce přišel návrat do druholigové společnosti a Zdeněk Böhm si už nejvyšší soutěž nikdy nezahrál. Startoval většinou jen za divizní, a po postupu třetiligové béčko Škodovky.

Když pověsil aktivní kopačky na hřebík, začal ve Škodě a později ve Viktorce trénovat mládežnické celky. Jeden čas vedl v České lize mladší dorost 1. FC Plzeň, ale zase se vrátil do Viktorie, kde se staral o minižáky.

Jeho rukama prošla celá řada talentovaných hráčů. Od celé velké viktoriánské rodiny si Zdeněk Böhm zaslouží k pětaosmdesátinám obrovskou gratulaci a do dalších let přání pevného zdraví.