Největších úspěchů své kariéry ale dosáhl v sousedním Rakousku.

Záložník Patrik Ježek má ve sbírce pět titulů v rakouské bundeslize (dvakrát s Innsbruckem a třikrát se Salcburkem).

Šestatřicetiletý fotbalista působí v Rakousku s výjimkou angažmá ve Spartě a německém Karslruhe od roku 1998, v současné době hájí barvy prvoligové Admiry Wacker Mödling.

Sleduje ale i dění v českém fotbale a i on je zvědavý na sobotní souboj jeho dvou bývalých klubů, Viktorie a Sparty.

Hrával jste v Plzni i za Spartu. Komu z nich budete držet v sobotu palce?
V Plzni jsem se narodil a fotbalově jsem tady i vyrůstal. Jsem Plzeňák, takže palce budu držet samozřejmě Viktorce. Moc bych si přál, kdyby na Spartě neprohrála.

Samotní aktéři zápasu se zdráhají přijmout označení, že vzájemný souboj je zápasem jara. Jak to vnímáte vy?
Je to vrchol jara, nebudu říkat, že ne. Ale ať už utkání dopadne jakkoliv, rozhodnuto určitě nebude, do konce sezony chybí ještě spoustu zápasů. I když si myslím, že pokud by Plzeň na Spartě vyhrála, jako se jí to povedlo už v předcházejících dvou sezonách, mohla by s klidem říci: Vítej, zlatý hattricku. A získala by rázem na Spartu velice komfortní náskok šesti bodů.

Co říkáte tomu, že zápas na Letné je vyprodaný?
To je paráda, utkání slibuje bouřlivou atmosféru se vším všudy. Jenom doufám že zápas nerozhodne komická příhoda jako v prvním střetnutí na podzim v Plzni, kdy se pak nemluvilo o tom, že Viktorka získala tři body, ale hovořilo se jenom o té penaltě.

Jak se vám zamlouvá, že zápas bude pískat trojice německých rozhodčích?
Myslím, že je to dobře. Já doufám, že to tak vypjatému duelu jenom prospěje.

Dres Sparty jste oblékal jen půl roku, zahrál jste si v něm proti Plzni?
Za Spartu jsem tehdy během podzimu nastoupil v jedenácti zápasech, ale zrovna proti Plzni jsem nehrál. Naopak proti Spartě jsem nastoupil za Admiru vloni v létě v kvalifikaci Evropské ligy.

A vybavíte si naopak utkání, ve kterém jste si zahrál za Viktorku proti Spartě?
Jedno mně utkvělo v paměti natrvalo, i když už je to skoro osmnáct let. Bylo to na konci roku 1995 za trenéra Hřebíka, hráli jsme doma proti Spartě. Mně tenkrát bylo devatenáct let a nastoupil jsem proti takovým hvězdám, jakými byli například Pavel Nedvěd, Vráťa Lokvenc nebo Petr Kouba. Vyhráli jsme tenkrát senzačně 2:1 a po podzimu jsme přezimovali na pátém místě. Když jsem později hrával v Salcburku s Vráťou Lokvencem, na to utkání jsme oba vzpomínali.

Jak se vám v současné době daří v dresu Mödlingu?
Bojujeme o záchranu, jsme tam pěkně namočení. Právě v sobotu nás čeká zápas s Mattersburgem, který má na nás náskok čtyř bodů. Když vyhrajeme, stáhneme ho na bod.

Budete mít možnost sledovat večerní zápas Sparty s Plzní v televizi?
Sobotní utkání hrajeme od čtyř hodin odpoledne, takže teoreticky bych to mohl stihnout, ale nejspíš pojedu domů do Malesic za rodinou, takže asi budu v době utkání na cestě do Čech.

Na konci roku vám bude sedmatřicet let let. Nepomýšlíte pomalu na konec kariéry?
Já už chtěl skončit vloni v létě, ale v Admiře mě přemluvili, abych ještě hrál. Letos v létě už ale definitivně skončím a vrátím se domů do Čech. První profesionální smlouvu jsem podepsal v Plzni v roce 1994, takže už se pohybuji pomalu dvacet let v profi fotbale. Fotbal je krásné povolání, ale tělo i hlava už říkají dost.

Zkusíte si doma v Česku některou nižší soutěž, nebo kopačky definitivně pověsíte na hřebík?
Skončím nadobro a budu si si užívat fotbalové penze. Chci se věnovat dcerám, kterým je jedenáct a třináct let a jsou to obě nadějné tenistky. Slíbil jsem jim, že s nimi budu jezdit na turnaje.