Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Moc jsem si přála věnovat se trénování. Byl to takový můj celoživotní sen, který se mi nakonec splnil,“ usmívá se sympatická trenérka. „Když za mnou před nějakými sedmi lety přišli činovníci klubu a zeptali se, zda to nechci zkusit, neváhala jsem ani vteřinu,“ vzpomíná.

Život Vlasty Brejchové se vždy točil kolem sportu, fotbal nevyjímaje.

„Jako malá jsem s tátou chodila na fotbal a na hokej. Coby náctiletá jsem závodně hrála házenou, později jsem dělala pomocnou cvičitelku. Prostě pořád jsem se pohybovala někde v tělovýchově,“ vzpomíná Brejchová, jíž ale nejvíce učaroval kulatý nesmysl.

„Fotbal mě strašně bavil. Moc mě mrzí, že tehdy nebyly takové možnosti, jaké mají holky teď. Kdybych jako mladá mohla fotbal hrát, bylo by to ideální a naplno bych to prožívala,“ zasní se trenérka, která pátého února oslavila šedesáté narozeniny. „Jenže tenkrát byla jiná doba. Naštěstí se mi splnilo alespoň přání trénovat,“ pokračuje.

Kromě dávného snu koučovat se Vlastě Brejchové splnilo i přání věnovat se výchově nejmladších fotbalistů.

„Chtěla jsem vyloženě pracovat s těmi nejmenšími. Přiznávám ale, že by mě lákalo zkusit trénovat i žákovské týmy. K tomu bych ovšem potřebovala ještě nějakého kolegu. Toho mám koneckonců i teď v osobě Stanislava Šilinga. Dřív jsem ale přípravku vedla sama,“ konstatuje usměvavá babička třech vnuků, které dělá největší radost desetiletý Pavel. Ten je totiž hráčem FC Viktoria Plzeň.

„Pavlík s fotbalem začínal v pěti letech ve Starém Plzenci. Byl, jak se říká, talentovaný, tak to šel zkusit do Viktorky. Je tam moc spokojený,“ tvrdí Brejchová, jejíž další dva vnuci fotbalově vyrůstají ve městě mezi Radyní a rotundou svatého Petra.

„Třináctiletý Vláďa hraje za žáky, nejmladší Tomáš ještě kope za přípravku. Fotbal hrával i jejich táta, můj syn Vladimír. Pak měl však úraz a na trávník už se nevrátil. Ale můj druhý syn Pavel, táta Pavlíka, ještě pořád nastupuje za starou gardu a někdy i za áčko Starého Plzence,“ podotýká šedesátiletá trenérka, která budoucnost staroplzenecké kopané nevidí příliš růžově.

„Co se týče přípravky, klidně se může stát, že prostě nebudou děti a rozpadne se to. Možná tak skončím dřív, než bych si přála. Mrzí mě to, ale taková je bohužel situace v Plzenci. A pokud se přípravka rozpadne, myslím si, že už znovu nenaskočí,“ neskrývá Vlasta Brejchová své obavy. Skepticky vidí rovněž situaci v celém klubu.

„Nejsou lidi, nikdo to nechce dělat. A protože chybí děti, nemá a hlavně to jednou nebude mít kdo hrát,“ tvrdí Brejchová, podle níž může dojít i k pádu A týmu mužů z I. B třídy.

„Je to jen otázka času,“ domnívá se.

Kromě sportu a všeho, co s ním nějakým způsobem souvisí, nemá Vlasta Brejchová vyloženě jinou zálibu.

„Ráda se třeba podívám na televizi. Ale na nic jiného než na sportovní kanály se nekoukám,“ směje se. „Sport mě prostě zajímá, to už se nezmění. A sázet s kolegy z týmu 'Restaurace U Nádraží' fotbalovou Tip ligu taky nepřestanu. Vždyť jsem, jak říkají, metodička družstva,“ dodává členka vítězného týmu podzimní Tip ligy Plzeň–venkov Vlasta Brejchová.